Sebelum Iblis Menjemput

Takže potvrzeno: Tjahjanto neumí pracovat s napětím (narozdíl od jeho kolegy Joka Anwara), a když už rozehraje nadějně se tvářící scénu, zabije jí buď bubákem, který vyleze přesně z místa, odkud to čekáte, anebo abnormálně dementní reakcí každé z postav. Režisér všeobecně neumí vytvořit typ hrdinky, na níž by vám aspoň trošku záleželo, a díky těm nářkům a stížnostem (holt rozvrácená rodina, jak jinak), co strká postavám do huby, se ani nelze divit. No a korunu tomuhle bizarnímu divadlu navlékne moment, kdy se jedna postava, utíkající skrz temný les, schová před bubákem za strom - s rozsvícenou baterkou! No ty krávo! Abych furt nehanil, masky jsou fajn. Ale to je pro mě fakt málo. Momentálně tak netuším, jestli mám chuť na dvojku. (20.06.2021)

Timo Tjahjanto je nepochybně největší řezník a talent Indonésie a letos řádí už podruhé. May the Devil Take You je solidním mixem Evil Dead, Drag me to Hell a hlavně působí jako návrat do Hongkongu 90. let kdy podobné šílenosti vznikali poměrně často, dnes už velmi raritně. Ve výsledku film překvapivě nejsou takové jatka, jak jsem doufal. Svou prvotinu Macabre už nejspíš nepřekoná a s gore se více vyřádil v nedávném akčňáku Night Comes for Us, přesto na pár chuťovek dojde a takové šťourání se ve vnitřnostech pohřbené mrtvoly, hrátky s VooDoo a scéna, kdy si démon strhne kúži z celého obličeje patří nejspíš k největšímu Highlightu. Je to však poměrně atmosféricky děsivé, intenzivní s gradujícím soundtrackem a vynikajícími masky( Démon je hodně nepříjemný) a má to i velmi dobré tempo, takže ve výsledku jsem spokojen. Slabší herci a průměrný příběh mi zde nevadil, ale někdo se s tím nesmíří. Další zastávka u hororu Dreadout, který uvidíme buď na konci roku nebo až v roce 2019. 75% (22.11.2018)

Když se to tak vezme kolem a kolem, takhle se už dneska moc netočí. Většina duchařin či posedlých hororů se spíš soustředí na atmosféru a bubák jako takový se v nich často jen mihne. O to víc Tjahjanto potěšil. Vyváženě zmixoval všechny žánrové ingredience do kompaktního celku, přidal něco vyzvracené krve či otevřených zlomenin a výborně zafungovaly i voodoo prvky. Jediné, co chybělo, byly lekačky, ale upřímně řečeno zase tak moc jsem je nepostrádal. Samostatnou kapitolou jsou pak masky. Tady je krásně vidět, že když se to umí, tak nejsou potřeba žádné CGI efekty, ale kolikrát stačí trocha make-upu, falešné zuby a kontaktní čočky. Problém jsem měl tak jen s protivným asijským ječením, ale to se díky výše zmíněnému dalo překousnout. Takhle jó. 85% (23.12.2018)

Indonéský snímek „Sebelum Iblis Menjemput“ chce být na jednu stranu atmosférickým, na stranu druhou i celkem brutálním hororem. Myslím, že mu vychází především ta brutální stránka, kdy v některých scénách, i pokud zavřete oči, budete mít velmi nepříjemný pocit v žaludku pouze z toho, co vlastně slyšíte. V tomhle směru je to dobré, dějově bohužel nijak objevné. (08.04.2019)

Perfektní masky, gore a démonické vyčínání ve stylu Evil Dead. Bohužel je ale navlečené na rodinné kletbě (jak jinak), které rozkrývání baví max první půlhodinu. Řeší ji totiž jednak pouze rozhádaní adolescenti od vlastních či nevlastních rodičů a hlavně jim scénárista dává do pusou dialogy a do mysle chování, jakoby je sám neměl rád. Ono vás v těch vypečených démonických řežbách i napadne, jestli sám tvůrce filmu nebyl posedlej ďáblem. S nudnou a hystericky otravnou vztahovou omáčkou to pak jde do kytek celé. (13.10.2020)