Insider: Muž, který věděl příliš mnoho

Ťažko k tomuto niečo napísať, pretože po obsahovej stránke mi takéto filmy nesedia. Len samé noviny a politika, pre mňa nuda. No na druhú stranu to aspoň malo myšlienku a pomerne slušne rozobranú situáciu ohľadom vlastného svedomia a čo to môže pre človeka znamenať, ak sa síce rozhodne správne a v súlade so svojím presvedčením, no naštve svine čo majú moc. Tiež bolo dobré, že tu hrali moji obľúbení herci, takže nakoniec to nebolo až také zlé. Lepší priemer. 65/100 (15.07.2020)

Jo! Tohle je M.Mann jak ho znám a jak ho mám rád. Po zhlédnutí Insidera jsem úplně zapoměl na rozhořčení, které ve mně vyvolali Public Enemies. Al Pacino & R. Crowe bez debat - výteční, jako vždy. Hudba v podání Lisy Gerard rovněž neměla chybu. Námět svým způsobem připomínal Nothing But the Truth, takže bych si dovolil použít stejná slova. Insider je precizní drama, vyvolávající spousty zajímavých otázek a v tomto případě dokonce otázek, které se opírají o skutečný příběh. I když jsem se po celou dobu stopáže ani chvilku nenudil, nemám TEN '' čistý '' , stoprocentní pocit 95%. (16.10.2009)

Dlouhé, tíživé drama o trnité cestě za spravedlností, Michael Mann se nesnaží o okaté ponaučení, moralizování, či výslovný happy end, vážnost a morální poslání z filmu vyplývají samy a člověk je pocítí automaticky vlivem prvotřídní režie - vykreslení situace + rovnoměrné vedení příběhu bez slabších míst a intenzivní atmosféry, ke které přispívá správně thrillerová hudba. Nenazval bych Insidera přímo strhujícím, než dechberoucí fasinaci jeho rozvláčněné tempo navozuje spíše pomalejší, kvalitní filmový prožitek. 8/10 (29.07.2009)

Herecky spolehlivý Al Pacino je snad to jediné, co je na tomto dramatu pamětihodné. Jednak mně zpracované téma z prostředí tabákového průmyslu příliš nezaujalo, jednak Russel Crowe si svoji oscarovou nominaci zasloužil jenom svojí výraznou fyzickou přeměnou, jeho herecký projev zde je poměrně mdlý. Ve výsledku jde o nepříliš vzrušující , lehce zdlouhavý a emocionálně nevýrazný film. (24.08.2003)

Další setkání po dlouhých letech a další kvalitní zážitek. Tenhle ostřílený televizní producent a novinář jim podkuřovat rozhodně nebude. Sviním prachatým. Procházelo jim to proklatě dlouho, až jim úder pod pás uštědřil ten, který byl původně jedním z nich, a oni se s ním ve zlém rozešli. A ještě to zkusili se zastrašováním. Tabákový koncern prostě musí dostat pořádný direkt, i když to Jeffreyho bude stát stýkání se s malými dcerami jen sporadicky a intenzivně pozná, co v sobě skrývá slovní spojení „psychický teror“. Eric Roth (Ali, Forrest Gump) spojil síly s Michaelem Mannem a napsali dramatický kus inspirovaný článkem v New York Times. Mann svému (žánrově) dospělému dítku přibalil klasické atributy jako krátké záběry často točené z ruky i dokumentárně laděný obraz. Dante Spinotti prostě odvedl kus kvalitní práce. Mannovi se zase podařilo budovat napětí i bez akčních momentů. Za leccos může děkovat kvalitnímu výběru herců. Al Pacino v té době hodně uměl a diváka solidně těšil, Russell Crowe se teprve rozkoukával, ale jeho chameleonská proměna v prošedivělého vědce je úctyhodná. Z jeho intelektuála vyzařuje přirozená autorita i skrytý závan agresivity, ostatně potíže se sebeovládáním jeho postava přiznává. Perfektně fungují i vedlejší role. A samozřejmě mistr Mann, který to všechno spolehlivě jistí, i když se tematicky nemusí tuzemskému divákovi strefit do noty. A taky je sakra dlouhý. Mou pozornost si ale rozhodně získal. (22.07.2014)