Poslední Mohykán

Nejlepsi film Michaela Manna a to z jednoho prostyho duvodu, tohle je jeho jedinej film, u kteryho jsem se ani na chvili nenudil. Mozna by mel Mann zase natocit nejakej dobrodruznej snimek a netocit jen kriminalky. Pribeh filmu je docela zajimavej a umi zaujmout, ale prislo mi, ze je misty krapet uspechanej. Najednou je Lewis strasne zamilovanej, najednou je pevnost dobyta atd., ale zas na druhou stranu, aspon se film nikde moc nezdrzuje a diky slusny dylce tu nejsou slaby chvilky. Samozrejme film nema tak vysokou kvalitu porad, kdyz mohykani utoci, tak je to proste vrchol a takovejhle scen by tu mohlo bejt klidne vic. Ale v druhy polovine filmu je to fakt jizda. K tomu tu je jeste skvelej Daniel Day-Lewis a Wes Studi a uchvatna hudba, i kdyz uz jsem slysel lepsi. Neni to na cistejch 5*, ale jak jsem rek, je to Mannuv nej film, takze tech 5* dam. (25.01.2007)

Zatímco 80. léta se nesla v duchu béčkovosti (Barbar Conan) a 21. století v duchu audiovizuální postmoderny bez srdce (Apocalypto), poctivá filmařina vznikala v letech 90tých (Tanec s vlky). Poslední Mohykán možná není dokonalý, ale je v tom tak pořádný kus dobrodružný romantiky + ta nadpozemská hudba + ten fenomenální konec na skále (možná nejsilnější závěr, jaký se kdy v kinematografii objevil) + démonický Wes Studi, že u mě jiné než plné hodnocení nepřipadá v úvahu. (09.12.2007)

Díky geniálně napsané a famózně zahrané hudbě by tento film mohl být i němý, o což se konec konců tvůrci pokusili na konci a výsledek byl ohromující. Příběh je mocný, a i když by se mohlo zdát, že děj místy zadrhává, pořád se lze soustředit na hudbu, kterou bych dokázal opěvovat do nekonečna. Výkony herců strhující, Michael Mann zkrátka namíchal koktejl bez většího kazu. (28.04.2008)

Režisér Michael Mann se tímhle romanticko-dobrodružným kusem, který se z předlohy smyšleného příběhu J. F. Coopera posunul ještě dál k diváckému očekávání, definitivně probil mezi tvůrce, které je potřeba brát vážně. Mannova hvězda začala právem stoupat strmě vzhůru. Kolonizace ve druhé polovině 18. století vypráví příběh dvou bratrů, posledního z Mohykánů Unkase a jeho nevlastního bratra Sokolí oko, bělocha, žijícího mezi indiány, kteří stojí proti nepřátelům v čele s Maguou, přeběhlíkem a zrádcem ve výborném podání Wese Studiho. A chrání dcery anglického velitele pevnosti, do kterých se zamilují. Mann, který předtím svým způsobem změnil tvář televize a poté natočil několik zásadních kriminálních thrillerů, výrazně žánrově uskočil: natočil dobový film, s čestným a vznešeným hrdinou, a rozmáchl se k vizuálně bohatému, epickému vyprávění, kterému vévodí řežba uprostřed panenské přírody při opouštění pevnosti, která padla do rukou Francouzů. Pár chyb najdeme (několik zbytečně delších pasáží, skřípající scény v pevnosti), to si přiznejme, přesto tu máme vizuálně podmanivé dílo se soundtrackem, o kterém bylo napsáno snad už všechno. Poslední minuty našlapané.. (06.12.2015)

Včera jsem viděl nějakou Dunu od Villeneuva a z těch majestátních záběrů na mě dýchal chlad a emoční odtažitost. Tak jsem si dal po dlouhé době Posledního mohykána a moje srdce náhle plesá - takhle má vypadat snímek, který nechává vyprávět svůj úžasný audiovizuál a přitom nezapomíná na dojemný, až shakespearovský příběh svých hrdinů. Hlavně zásluhou ikonické hudby a Mannovy dynamické režie husina od samého začátku. A závěrečná půlhodinka je hotový nářez, z něhož jdu pokaždé do kolen. Magua je neuvěřitelný a plnokrevný sviňák, takoví záporáci se už dnes moc nevidí.. 90 % (22.10.2021)