Poslední Mohykán

Mann je režisérským intelektuálem s jedinečným darem pobavit nejširší masy. Nad kompozicí obraz/hudba zůstává rozum i smysly stát a geniální zručnost v budování jemných vztahů mezi postavami vdechuje filmu život. Jenže Poslední mohykán je, při vší úctě, pouze dokonale načančanou indiánkou, která ve mně, díky své jednoduché prvoplánovistoti, po celou dobu budila dojem dokonalé sterility. Jakékoliv rozvinutí nitek divácké empatie k osudové lásce drolí válečné zápolení a naopak. Po skončení jsem měl pocit zpola uspokojeného libida a toužil jsem po minimálně půlhodině navíc. PS: A známý ústřední motiv ještě nedělá automaticky geniálním celý soundtrack. (05.10.2007)

Dlouho jsem tento film obcházel, až jsem nakonec neodolal. Titulní skladba je mi víceméně dost známá a tak jsem byl zvědavej, jak dobře jí tvůrci zakomponují do filmu. O to horší bylo, když jsem během filmu pochopil, že film táhne jenom ta jedna známá písnička a nic jinýho na něm vlastně dobrého, co se týče muziky, není a to mě vcelku zamrzelo. Důlěžité je ale to, že příběhově je to suprový film, kterých se po světě tolik netočí. Nápad je to také zajímavý. Přecijen, jak často se ve filmu objevuje téma indián, když nebudu brát v potaz Odpadlíka. Jen tomu prostě nemůžu dát plný počet. Pro někoho je to dost možná historická pecka, pro mě jenom film, od kterého jsem čekal o dost víc a i když jsem dostal dost, stejnak to bylo dost málo na to, aby to bylo obodování na plno. (27.09.2009)

Tak v rámci opakování starých klasik ke kterým doplňuji komentáře jsem se dostal i k tomuto kousku, který patřil mezi moje dětské srdcovky a musím říct, že nezestárnul v mých očích ani o den. Možná by to měli dnešním filmařům dávat jako vzor jak natočit pořádný dobrodružný film. Nádherná příroda peckovní hudba a skvěle a přirozeně zahrané postavy ke kterým si vytvoříte vztah. Navíc z toho Mann neudělal pohádku a nebál se ani drsnějších scén a tak stvořil svůj nejlepší film. Tragické finále při kterém polovina hlavních postav zemře mě pak i po letech dostalo. Při tom famózním hudebním doprovodu jsem zamáčknul slzu za každého padlého hrdinu fakt neskutečně emotivní. Jo a Wes Studi a jeho Magua je ďábel i když na konci dopadne neslavně.95% (02.02.2018)

Druhá nejsilnější, nejupřímnější a nejoduševnělejší historická romantika (po Braveheart). Hudebně naprosto geniální, ústřední motiv je používán v každém druhém traileru. Madeleine Stowe je fantastická. Lewis je samozřejmě bez debat herecká persona a sledovat ho v jedné ze svých nejlepších rolí je zážitek. Mann geniálně spojuje silnou romantickou linii s krvavou bitvou dvou velmocí té doby, přičemž celek je uhlazený, kompaktní a celistvý. Dvojka Mann - Spinotti je sázka na jistotu. (29.05.2004)

„Len ak by si mieril lepšie, ako rozmýšľaš.“ Magua je v podaní indiánskeho herca Wesa Studiho mimoriadne pôsobivý a uveriteľný zlosyn, ktorý pôsobí dojmom, že ním nie vždy bol. Ale kruté udalosti ho zmenili, ako sa to niekedy stáva. Bohužiaľ, scenár je dosť priemerný a niekedy sa hrozne vlečie (dlhá a úplne zbytočná, hoci pekne zrežírovaná, pasáž v obliehanej pevnosti). Akonáhle však Mannov historický triler za pekných 40 miliónov chytí dych (čo sa stane len v akčných scénach, našťastie je ich požehnane - úvodný nástup Sokolieho oka, masakra osadenstva pevnosti a mrazivé vysokohorské finále, u ktorého si prajete jediné - aby niekde existovala utajená, o 10 minút dlhšia režisérska verzia), dosahuje jedinečné obrátky. Na tom má dozaista podiel i perfektné herecké obsadenie (Day-Lewis predovšetkým, ale mne sa vždy páčil aj Steven Waddington) a dôraz kladený na atmosféru. Výborná hudba, silná a krásna výprava jedinečných, vtedy ešte nepoškvrnených lesov Severnej Ameriky a podľa mňa jedno z najlepších finále americkej kinematografie, kde režisér brutálne dobre pracuje so strihom či extrémnymi zvukovými trikmi. (24.10.2004)