Zloděj

Neobvyklý „heist movie“, který staví hlavně na brilantně napsaných dialozích a charismatu Jamese Caana. Dlouhé dialogy nenudí, mnohdy jsou dokonce napínavější než ústřední zlodějská scéna. Ta je jakýmsi katalyzátorem této nahořklé story o unaveném kovbojovi, který chce sfouknout poslední fušku, zapomenout na minulost a začít žít normální život. A nechce čekat. Finální, peckinpahovsky brutální zúčtování nejlépe demonstruje mačistické zaměření filmu. Ženské postavy, vlastně jediná ženská postava je odstavena na vedlejší kolej coby jeden z mnoha elementů vedoucích k Frankově vnitřní spokojenosti. Jak naznačuje „přesvědčovací“ rozhovor v bistru (kde Mannovi hrdinové často projednávají zásadní záležitosti, viz třeba Nelítostný souboj), možná jde o element důležitější než hromada peněz a naprostá neexistence závazků. 80% Zajímavé komentáře: mm13, DonPedro (27.09.2010)

Drsňák Frank přes den prodává auta a po nocích bílí sejfy. Na svou poslední práci si však vybere špatného zaměstnavatele a plánovaná světlá budoucnost musí jít stranou. Mannův styl kriminálek s důrazem na psychologii postav je nezaměnitelný a zde tolik kritizovaná syntezátorová hudba zcela zapadá do koloritu "80´s“. Caan přesvědčivý a ani ho nemusel dabovat Jirka Bartoška. (15.10.2008)

Nejdřív byl THIEF a potom HEAT. Už v roce 1981 byl Michael Mann absolutní visionář, jen tady neměl tolik možností. Přesto se mu podařilo započít něco, co zcela dokonale provedl v případě HEAT, ať už to jsou příbuzné dějové linky, precizní režijní postupy (hlavně sledování procesních aktivit zlodějů) i trochu odlištěná atmosféra filmu, ve kterém vám hlavní hrdina nemá být moc sympatický. Výsledek je trochu zvláštní kriminálka, kterou nezkousnou všichni. Trochu bych to přirovnal třeba k POINT BLANK. Využití hudby Tangerine Dream byl samozřejmě výborný nápad a do nočního města, kde se THIEF převážně odehravá to sedí skvěle. Dějová mini linka s WIllie Nelsonem je taky výborná. Jediná výtka by patřila občas trochu zkratkovitému ději - vysvětluji si to tak, že Mann tenkrát neměl svolení natočit tříhodinový film, což byl evidentně záměr. (05.05.2016)

Stará dobrá ruční práce – jak před kamerou, tak za ní. Těžko říct, jaké konkrétní výhrady má Rob Roy k inscenování loupeže, takže jen pro pořádek: pečlivý Mann si k natáčení přizval technické poradce z obou stran barikády, do svého filmu je nakonec i obsadil - a aby mu dodal šťávu, vyměnil oběma družstvům dresy. Bývalý zloděj John Santucci dostal výraznější roli, ozdoba policejního sboru Dennis Farina zase nastartoval zářivější hereckou kariéru. Jen Tangerine Dream při psaní hudby neměli Mannův cit pro detail... (02.02.2005)

Chápu, že nostalgie je mrška a že mnozí na béčkových žánrovkách z 80. let vyrostli, ale dovolím si natvrdo říct, že z dnešního pohledu je to naprostá ztráta času. Film, který mě opravdu naštval a který považuju za svůj osobní omyl. Žánrově spřízněnému snímku Driver jsem nadělil 3*, a to hraje úplně jinou, několikanásobně kvalitnější ligu. Bezkonkurenčně nejslabší Michael Mann, jakého jsem zatím měl možnost vidět. Měl na to konec konců právo, šlo o jeho filmovou prvotinu, na které si producenti teprve testovali, co je zač. Nedá se vlastně ani říct, že je to Mannovo selhání, protože režie spolu s výkonem Jamese Caana, který hraje v podstatě to, co se od herce jeho formátu očekává, jsou to jediné, co se dá ohodnotit kladně. Zbytek obsazení odpovídá nenáročnému béčku, scénář má logické díry a kvalita dialogů, jak to jen říct, mám pocit, že můj 14letý syn, pokud by měl možnost zhlédnout několik kriminálních žánrovek, by to hůř nenapsal. Vůbec jsem měl po většinu času pocit, že ty dialogy a chování filmových postav jsou nějak nepatřičné. Psychologie filmových hrdinů je každopádně hodně odbytá. Tam, kde má film gradovat, naopak selhává, protože právě v akčních scénách se projevují ta nejhorší a nejprofláknutější filmová klišé 80. let. Celkový dojem: 25 %. (01.08.2016)