Kramerová versus Kramer

Trautenberk kdysi prohlásil, že to kyselo je moc kyselý, a já stejně kategoricky prohlašuji, že tohle melodrama je moc melodramatický a při vší snaze zároveň mělký. Že má závažné téma rozpadu rodiny a konfliktu kolem výchovy dítěte, o tom žádná, stejně jako je fakt, že ve snímku účinkovali v hlavních rolích nejvýznamnější herci své generace. Jenže mám prostě pocit, že jde o plochý film, kterému ve skutečnosti schází syrovost a který se bojí ukázat konflikt v celé své složitosti a bezvýchodnosti. Osobně znám řadu případů, kdy bolestná realita daleko překonala hollywoodský scénář. Tenhle film hezky manipuluje s divákovými city a nedá se mu upřít zručnost, ale žádnou citovou katarzi ve mně nevyvolal. Celkový dojem: 65 %. (20.06.2011)

Skvělý film, u kterého se myslím povedla ta výjimečná věc, že je autentickou zprávou své doby (aniž by jí byl neblaze poznamenán, jak se často říká o českých filmech ze stejné doby), a přitom je nadčasový a nestárnoucí. Film si mě získal již od prvních záběrů a nepustil až do velmi působivého konce. Jako vynikající hodnotím herecké výkony obou představitelů titulních rolí, režii, kameru, hudbu i střih. Jediné, co mě trochu mrzelo, byl zmatek kolem motivace odchodu Joanny Kramer od rodiny. Tady se sice píše něco o ženské emancipaci, ale mně to spíše přišlo jako psychická labilita hraničící s hysterií - ta postava mi byla skoro protivná, a v reálném životě bych se s někým takovým asi setkat nechtěl (natož s ním mít nedejbože dítě). Příliš sympatií ve mě nevyvolalo ani to jejich děcko, jehož věčnou ufňukanost a depresivní obličej jsem shledal téměř nesnesitelným. Naopak Ted Kramer je po mém soudu vysloveně sympaťák, který se neleká nečekaných výzev a který i ve vypjatých situacích vždy chladnokrevně najde nejlepší řešení. Skoro jako bych v něm viděl mladého Bena Braddocka, kterého si Hoffman zahrál o 12 let dříve ve svém debutu ABSOLVENT. Jak moc nemusím filmy ze 70. let ani tu éru jako takovou, tento si mě získal na celé čáře - za mě jasných 5 *. (10.12.2013)

Prvoligový doják! Neskutočne silný filmový zážitok, herecky vycibrený, napínavý, citovo vygradovaný a napriek tomu to celé nepôsobilo ani trošku prvoplánovo. Naozaj odporúčam vtedy, ak máte pocit, že vaše emočné cítenie je na bode mrazu. Tento film totiž roztaví aj to najchladnejšie srdce. 95%. (19.12.2013)

Nadčasové vztahové drama, jehož myšlenkový a výrazový přesah jde napříč všemi generacemi. Minimum prostoru, maximum herectví, brilantní scénář a na danou dobu nezvykle dynamická režie. Retro verze Marriage Story, kde možná chybí mobily a počítače, avšak nosná myšlenka a vztahové problémy jsou vykresleny bravurně. (19.11.2021)

Ódou na herectví jsou nepochybně výkony obou protagonistů: Hoffmana i Streepové v tomto nevšedním díle. Zásadnější jsou však jiné obecné otázky, na nichž je VERSUS založeno: výchova dítěte, vymahatelnost práva, úloha apriorismů v našem životě. V kategorii krkavčích rodičů muži nad ženami vysoce vedou, rohovnicky bych to vyjádřil známým trojpísmením r. s. c. Každé pravidlo má však svou výjimku - ženství a jeho negativní rysy se ovšem četností i závažností výskytu blíží horní hranici této velmi pomyslné kategorie. Fakt, že i matky opouštějí své děti, je nepopiratelný. Fakt, že existují desítky a stovky tisíc dětí a lidí, vychovávaných osamělými otci, je rovněž prokázán. Drama osamělého muže, který ve jménu svého syna rezignoval na svou kariéru, aby byl takřka vzápětí téměř deklasován i jako úspěšný a zodpovědný rodič, není nepůsobivé. A mateřské slzy lži, lítosti, malosti a vydírání - tak skvěle zahrané Streepovou - by měly zůstávat při posuzování svého dosahu součástí skutečnosti, že v tomto případě matka svou trestuhodnou nezodpovědností zaujala místo nezodpovědného otce platícího pravidelně alimenty s právem čas od času své dítě vidět a limitovaně s ním žít. Prosté poselství, civilní patetismus, kapky ryzího lidství dopuštěním ryzího umění skryté v nemalé kupě hlušiny. Svádět to všechno na hollywoodskou hru s city v tomto případě určitě nestačí. A stačit nebude - jsem o tom pevně přesvědčen - ani dalším a dalším generacím vděčných a nadšených diváků. (23.02.2008)