Kramerová versus Kramer

Ódou na herectví jsou nepochybně výkony obou protagonistů: Hoffmana i Streepové v tomto nevšedním díle. Zásadnější jsou však jiné obecné otázky, na nichž je VERSUS založeno: výchova dítěte, vymahatelnost práva, úloha apriorismů v našem životě. V kategorii krkavčích rodičů muži nad ženami vysoce vedou, rohovnicky bych to vyjádřil známým trojpísmením r. s. c. Každé pravidlo má však svou výjimku - ženství a jeho negativní rysy se ovšem četností i závažností výskytu blíží horní hranici této velmi pomyslné kategorie. Fakt, že i matky opouštějí své děti, je nepopiratelný. Fakt, že existují desítky a stovky tisíc dětí a lidí, vychovávaných osamělými otci, je rovněž prokázán. Drama osamělého muže, který ve jménu svého syna rezignoval na svou kariéru, aby byl takřka vzápětí téměř deklasován i jako úspěšný a zodpovědný rodič, není nepůsobivé. A mateřské slzy lži, lítosti, malosti a vydírání - tak skvěle zahrané Streepovou - by měly zůstávat při posuzování svého dosahu součástí skutečnosti, že v tomto případě matka svou trestuhodnou nezodpovědností zaujala místo nezodpovědného otce platícího pravidelně alimenty s právem čas od času své dítě vidět a limitovaně s ním žít. Prosté poselství, civilní patetismus, kapky ryzího lidství dopuštěním ryzího umění skryté v nemalé kupě hlušiny. Svádět to všechno na hollywoodskou hru s city v tomto případě určitě nestačí. A stačit nebude - jsem o tom pevně přesvědčen - ani dalším a dalším generacím vděčných a nadšených diváků. (23.02.2008)

Jedna z najlepších vzťahových drám histórie a to nemám až tak rád ani Hoffmana ani Streepovú, ale tu ich role boli zahrané fantasticky. Úžasne zahraný otec, ktorému ostane "na krku" dieťa a musí sa o neho postarať sám. Pohnútky matky som nepochopil, ani na začiatku, ani na konci, ale určite vzbudili veľké emócie. A to robí len fakt dobrý film. (12.12.2021)

„Som tu preto, lebo mi záleží na Joanne.“ – „Tak nech ti na nej záleží v tvojom byte.“ 70. roky v plnej paráde. Meryl Streepová mala v tom čase za sebou síce len pár filmov, ale už cenu Emmy (za seriál „Holocaust“) a nomináciu na Oscara (LOVEC JELEŇOV). Za KRAMEROVÁ VERZUS KRAMER dostala Zlatý glóbus a Oscara a pred sebou mala také filmy, ako sú SPOMIENKY NA AFRIKU či DOM DUCHOV. To Dustin Hoffman mal za sebou nominácie na Oscara za ABSOLVENTA a POLNOČNÉHO KOVBOJA a ďalej také snímky, ako sú (anti)western MALÝ VEĽKÝ MUŽ, kultový hixploitation Sama Peckinpaha STRAW DOGS, väzenského MOTÝLIKA po boku Veľkého Stevea McQueena a VŠETKÝCH PREZIDENTOVÝCH MUŽOV s Robertom Redfordom. KRAMEROVÁ VERZUS KRAMER mu prinieslo Oscara a nasledovali hity, ako TOOTSIE, RAIN MAN či SPÁČI. Ani režisér Robert Benton nie je žiadna nula, v tom čase mal na svojom konte už scenáre k BONNIE A CLYDE a SUPERMANOVI, pravda, ďalšie roky mu viac nepriali (BILLY BATHGATE) ako priali (ĽUDSKÁ ŠKVRNA). A samotný film KRAMEROVÁ VERZUS KRAMER? Čo vám budem hovoriť, 70. roky v plnej paráde. Knižka je rovnako dobrá. (18.08.2007)

Kvality se filmu jistě upřít nedají. Ale já byl většinu času spíše nasranej. Hlavně kvůli Joanně. Ta si prostě z ničeho nic ze dne na den sbalí kufry, políbí Billyho na čelíčko, řekne mu, že ho miluje, a odjíždí na rok a půl hledat sama sebe. Pak se vrátí, suše Tedovi oznámí, že už se našla a že se s ním bude soudit o dítě, které rok a půl ani neviděla. Ano, Ted očividně do jejího odchodu nebyl nejlepším otcem, snad ani manželem, ale ona se prostě zachovala jako sobecká, blbá husa. Úplný závěr to, dejme tomu, celkem zachraňuje, ale tak jako tak se nelze ubránit dojmu, že kdyby to milé Joanně seplo dříve, ušetřil by každý tak půl mega na právníkovi a Billy by nemusel mít pocuchané nervy... Jak píši, film je to bezesporu dobrý, herecké výkony na jedničku, ale nedokážu si představit, že si ho ještě někdy pustím... 90% (14.11.2016)

Možný spoiler: Film, na který se nedá zapomenout z mnoha důvodů, možná z osobních důvodů a nebo z úžasného hereckého projevu Meryl a Dustina, těch důvodů může být pochopitelně daleko víc. Po závěrečném monologu ve mně zanechal smutnou a trpkou pachuť hořkosti, protože takových pravdivých příběhů by se mohly psát statisíce. Chrlil na mě silnou dávku emocí snad z každého filmového záběru a díky za to, že "tento" příběh byl jen knižní předlohou. " Máma odešla, protože zlobím, že je to tak? Ne, ne, tak to není, máma tě moc miluje a důvod proč odešla s tebou nemá co dělat. Nevím, jestli to bude mít nějaký smysl, ale já se ti to zkusím vysvětlit, ano? Myslím, že důvod proč máma odešla byl ten, že jsem se dlouho snažil z ní udělat jiný druh člověka, takový druh ženy, jak jsem si myslel, že by měla být, víš? A ona taková nebyla....... Teď, když o tom přemýšlím, myslím, že se dlouho snažila udělat mě šťastným, opravdu chtěla, ale když nemohla, chtěla o tom se mnou mluvit, ale já jsem jí neposlouchal, protože jsem měl hodně práce a byl jsem zabraný do myšlenek jen o sobě a myslel jsem, že když já jsem šťastným, že ona musí být také, ale myslím, že ve skutečnosti byla moc smutná.........ona odešla kvůli mně, ne kvůli tobě." (30.11.2015)