Jackie

Jackie Kennedyová byla významnou dobovou celebritou a atentát na jejího manžela je dodnes považován za nanejvýš výrazný mezník dějin Spojených států. Producent celkem logicky viděl v titulní postavě potenciál, jenže výsledkem je jeden z nejzbytečnějších filmů, jaké jsem kdy měl možnost sledovat. Jeho cílem je totiž vytvořit kopii někdejší Kennedyovy partnerky a zachytit Jackie v době, kdy se vyrovnávala se svou ztrátou. Natálce Portmanovic ovšem v Jackiině kostýmku chybí přirozenost a spontánnost. Působí jako někdo, kdo chce ve společnosti dělat dobrý dojem, nasazuje si masku a snaží se pečlivě kontrolovat své emoce. Kterýkoliv dokument by zprostředkoval přiblížení postavy Jackie a oněch událostí lépe. Takhle to je pouze marná vzpomínka na časy, kdy byly ženy definovány postavením svých manželů. Pro mě bohužel velmi nudný, nezáživný snímek. Celkový dojem: 25 %. (23.04.2018)

Tak strašně strojenou nudu jsem ještě v životě neviděl. Filmy o amerických prezidentech v sobě sice mají tenhle druh nudy, ale tady to bylo umocněný ještě tím příšerně afektovaným vystoupením Natalie Portman, kterou za jiných okolností mám moc rád. Tady jsem jí ale vysloveně nemohl vystát. Předváděla se před kamerou a vypadalo to, jak kdyby toho Oskara opravdu hrozně chtěla. Tak strašně moc, že protivněji a rádoby důvěryhodněji by se pitvořit snad už asi ani nemohla. A k tomu i samotný film trpí tím, že v podstatě je o ničem. Má určité momenty, ale ty bych spočítal v několika minutách. Zbytek je jen naprosto zbytečný film, který se snaží zapůsobit na americké občany. V Evropě podle mě bezpředmětné. (03.02.2017)

Presne ako píše Malarkey. Strojená nuda. Dve výstižné slová, ktoré popisujú moje pocity. Na film som sa tešil, Kennedy je pojem a dúfal som, že pohľad Jackie na celú situáciu okolo atentátu a tesne po ňom budú max. zaujímavé. Film však výrazne sklamal. Pochvalu si zaslúži jedine N. Portman, ktorá zahrala výborne. Tam klady snímku končia. Vo filme je príliš veľa zbytočnej hudby, zbytočného filozofovania, poučovania a smútku. Kombinácia časových rovín tiež nebola úplne šťastná a rozhovory s kňazom či bratom neboli podané strhujúcou formou, ale pôsobili ako nudná výplň. Atentát dostal skutočne malý priestor a to ma dosť nasralo. Celkovo výborný námet na film, ktorý však režisér nedokázal pretaviť v dobrý film. Svetlo sveta uzrel film, na ktorý sa veľmi rýchlo zabudne...60%. (17.04.2017)

Joj, to byla depka! Nudil jsem se naprosto příšerně, protože se tvůrcům nepodařilo vzbudit ve mně zájem o cokoli, co se mi snažili sdělit. Jednalo se v podstatě o komorní snímek, ve kterém byla Natalie Portman jako představitelka titulní postavy naprosto hrozná. Ani na moment se mi nepodařilo zapomenout, že je to právě ona, kdo hraje Jacqueline Kennedy, což pro mě představuje základní problém. Dobrý herecký výkon podle mne vypadá tak, že zapomenu, že jde o herecký výkon. (27.01.2018)

Tvůrci se vyřádili v kostýmech (Madeline Fontaine stojí za Amélií z Montmartru) a dobové preciznosti, Natalie Portman zase jednou dokonale herecky září, ale jinak je tahle látka už předem odsouzená k tomu stát se dalším životopisným dramatem bez přidané hodnoty. A že už takových bylo. Prostě jedna smutná paní chodí po Bílém domě a řeší, co bude dál. Možná přeháním, ale zhruba takhle vyrovnávání se první dámy Spojených států se smrtí nejmocnějšího muže světa vypadá. Že to koupil v Dallasu a že někdo konspiračními teoriemi žije dodnes, víme. Nás ale zajímá to, co se děje na plátně. Žádné emoce, žádná gradace, žádné scény, které by přinesly nějaký výraznější konflikt. Odvážná i roztěkaná Jackie, která se na veřejnosti dokázala dokonale ovládat a zahrát každou roli, kterou jí její pozice předkládala, je prezentovaná jako žena s rozostřenými povahovými rysy, nicméně dokonale (a na pokraji nervového zhrocení) zahraná Natálkou. I ona však možná lituje, že výsledek nenabízí NĚCO navíc. Ono je fajn sledovat rekonstrukci s přispěním skutečných dokumentárních záběrů, kdy třeba sledujeme záznam z roku 1963, který se odráží v okně auta, ve kterém sedí hlavní hvězda filmu. Jenže co dál? Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Většinou je to srozumitelný kus pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. (22.02.2017)