Anděl s ďáblem v těle

Takhle vypadá erotika v podání komunistů. Jak vypadá v době demokratické jsme se mohli přewsvědčit například v Playgirls. Každopádně svádivá erotika je dána nejen kráskami, které se na filmu podílely - například Zdena Studénková, ale i kostýmy a příběhem jako takovým. Vcelku slušná je hudba. Ovšem neřekl bych, že se jedná zrovna o komedii, až několik drobností. To, že je snímek dobře obsazen také nezaručuje úspěch. Ovšem pokud se podíváte jaké filmy byly natočeny v letech osmdesátých není ani divu, že dřív tento film mohli jen těžko uvést. Hloupoučká zápletka ale celý film neutáhne a tak je to spíš jen zajímavá sonda do let prvorepublikových a to zcela jiných než nám nabízely filmy z let třicátých. A přesto si myslím, že právě toto zobrazení je víc autentičtější. (22.06.2020)

"No nevím, nevím, majore. Myslíte, že budete mít úspěch? - Znám našeho člověka, řekne si: dám rád, ale kolik dali ostatní? A co zjistí? Pan stavitel Šulc dal deset tisíc. Pan sekční šéf Boura deset tisíc. A pan poslanec Nikodým . . . pan poslanec Nikodým dá hovno, protože pan poslanec Nikodým má imunitu." Rozkošnicky dovádivá, pikantní a eroticky nabitá fraška z dob první republiky je jednou z mých nejsrdečnějších záležitostí domácího filmu osmdesátých let. Ti, kdo zde hovoří o nudě a trapnosti by se měli přinejmenším zamyslet nad skvěle vypointovaným scénářem autora námětu Drahoslava Makovičky a režiséra Václava Matějky, nad bezchybnou dobovou atmosférou, zastoupenou v celé šíři perfektními kostýmy, účesy i rekvizitami a v neposlední řadě nad stále aktuálním podtextem celého filmu, kterým je politické pletichaření a nóbl aférky, řádně a včas zametené pod koberec. Vrcholnou lahůdkou pro diváka je herecké obsazení, sestavené ze soudobých hvězd první kategorie. Zdena Studénková jest atraktivní a vypočítavou inteligentní slečnou Renátou, která se v závěru filmu výhodně provdá za milionové konto v podobě mladého bankéře Justice (Jan Hartl) a darem získává i zavedený podnik. Naproti ní stojí šarmantní madam Božidara Turzonovová, jenž vymyslí zajímavý plán s anonymním udáním, ale nakonec vše získá zcela jiný spád. Stabilní klientelu hotelu Riviéra tvoří pražská honorace v čele s poslancem Nikodýmem (Josef Vinklář), sekčním šéfem Bourou (Miloš Kopecký), stavitelem Šulcem (Radoslav Brzobohatý) a docentem Pincem (Bořivoj Navrátil). Ti všichni žijí v jakémsi souladu s reprezentanty policejních orgánů Firstem (Josef Větrovec) a Halíkem (Josef Somr), jejichž řady rozšíří zuřivý mravokárce Bulis ve fenomenálním ztvárnění Karla Heřmánka. Třešinkou na dortu jsou figurky majora Armády spásy (Jiří Císler) a Justicova tajemníka (Jiří Kodet). Čili už jen z tohoto výčtu je zaručena jistá kvalita. Kdo chce a kdo miluje nestydatější a svým způsobem realističtější stranu masarykovské první republiky, užije si ANDĚLA s maximálním požitkem a vzápětí se s netrpělivostí přesouvá k druhému dílu s názvem Anděl svádí ďábla, kde se stává svědkem originelního uzavření celé této rošády. (04.07.2010)

Svojím spôsobom príjemne rozkošná kabaretná fraška, ktorá však bez prvoplánového humoru paroduje politiku, malomestskú morálku a pretvárku. Všetko sa však deje akosi na pozadí kabaretného ruchu nevestinca madam Gábi, takže si môžeme spolu s hrdinami povzdychnúť: "To je ale bordel." ;) Politické peltichy sú tu tiež vlastne len v náznakoch podobne ako šteklivé scény a celým tým virvarom sa ako červená niť vinie kariéra sladkej Renáty, aby sa ukázalo, že je vlastne "k*rva" a to nie len doslovne. Okrem imunity pána poslanca a vtipných špecializácií pracovníčok lásky je hlavným komickým prvkom zanietený inšpektor Buliš so svojím premotivovaným prístupom a erektilnou disfunkciou, ktorá prejde vždy po povýšení. Produkcia aj herci sú dobrí no filmu chýba väčší ťah na bránu, takže výsledok je priemerný. (11.12.2023)

Zajímavost z rozhovoru "Ladislav Županič: Pro herce neexistuje tabu", který vyšel 15. května v čísle 22/2000 Týdenníku rozhlas. Všechny operety a muzikály u vás uváděné neslouží pouze k pobavení diváků, v některých se objevují i ožehavá témata a aktuální problémy. Jedná se hlavně o to strefit se inscenací do správné doby. Dvě inscenace, které jsme uvedli, byly takříkajíc zlomové a také nejrizikovější: Klec bláznů a Řek Zorba. Klec bláznů snad vůbec poprvé na české jeviště přináší problém homosexuality. Den před její premiérou shodili poslanci ze stolu zákon o registrovaném partnerství. V tu chvíli jsme se stali nositeli určité myšlenky a najednou ta hra byla aktuální. Ještě se nestalo, aby někdo v hledišti projevoval nelibost - je to totiž úžasně lidský příběh. Řek Zorba je v podstatě novodobou tragédií. Přišel v době, kdy jsou lidé rozčarováni z politického dění i ze samotných politiků, z jejich namyšlenosti a sebestřednosti, začínají pochybovat o smyslu života - a najednou jim Zorba přináší poselství, že život je krásný a přes všechny potíže, starosti a strasti stojí za to žít. Dalším příkladem je Anděl s ďáblem v těle. Tento film byl natočen v roce 1982 a tehdy působil jako nostalgická a legrační vzpomínka na první republiku, kdy poslanci zneužívali poslanecké imunity, měnila se vláda, rozdělovaly se funkce, strany si mezi sebou vyřizovaly účty. Uběhlo několik let, vrátila se demokracie i se svými neduhy, my jsme tuto inscenaci uvedli a jeden kritik napsal, že to je první politická satira. (02.03.2009)

Další z případů, kdy absolutně nechápu hodnocení. Tolik puritánů a škarohlídů tu v naší zemičce prostě není. Škoda, že nejde seřadit hodnocení podle času. Mám totiž podezření, že totiž opět někdo ze slovutných otců zakladatelů dal odpad a ovečky se pak už jen zase přidávaly. Muzikál, fraška, férie, či jakým přívlastkem tuhle docela vtipnou komedii lépe stylizovat, není přímo mojí parketou, ale přesto považuji tenhle dvojfilm za zdařilý. Původně hodnoceno třemi, na truc přidávám čtvrtou! (16.10.2022)