Zabiják proti své vůli

Více filmová než videoherní, AKIMBO je v první řadě post-twitchovská bouchaná, která má se světy koltů, dvojitých brokovnic a big-fucking-gunů společného daleko méně, než se na první pohled může zdát. Okázalé kamerové přemety sice nechají připomenout tvůrči ruku Hideaki Itsuna (DEVIL MAY CRY, DRAGON’S DOGMA) či stylistickou „bat-shit-craziness“ vývojářů z Platinum Games (BAYONETTA), ale tato podobnost zůstává pouze povrchová. Kde stylistické bravury DMC souvisí se ztřeštěností fikčního světa, jež panuje tolik za hranicemi nápodoby, že jej nelze konvenčně reprezentovat, tam tento film využívá kamerobacie jakožto ozdůbek, hezkých atrakcí, které mají odvázanost (a odvážnost) videoherních cutscén pouze zdánlivě připomínat. Zatímco vizuální delirium her s Dantem vtahuje a je nedílnou částí hráčova pohroužení, umělecky motivované excesy AKIMBA spíše odcizují: boří estetickou iluzi, pomrkávají na diváka a odkrývají jeho voyeristickou pozici... A to je dobře. Adaptace videoher na filmová plátna často selhávají na předpokladu, že lze estetickou iluzi vytvářenou například ve střílečkách snadno emulovat i na filmovém plátně (DOOM, ALONE IN THE DARK). Howdenův film protestuje, půjčuje, exploatuje, nikdy však nenapodobuje._ Co do vyprávění bychom mohli daleko exemplárnější příklad videoherní logiky hledat ve „WICKOVSKÉ“ trilogii, kde lze mluvit o hloubkovém směřování narativu. Mluvíme o útržkovité znalosti fikčního světa, který je postaven na určitém řádu, po jehož žebříčku s každým dalším dílem stoupáme výš a výš. Dodržím-li videoherní analogii, objevujeme nové úrovně (Continental – the High Table) spolu s novými bossy (Winston – The Adjudicator), kteří určují status quo. Poslední díl tuto tendenci dokonce emblematizuje závěrečným vertikálním posunem a finálním střetem. Zatímco Keanu s propiskou připomíná dílčí (a dobrovolné) sbírání „lore notes“, Radcliffe s bouchačkama připomíná horizontální pětiaktovku vedenou jasně zvýrazněným deadlinem. __ AKIMBO odmítá na... no... hru na videohru přistoupit a otevřeně proti ní brojí. Miles nechce být hráčem, rezignuje na pozici loutky a svoji přeměnu na Doomguye frustruje svým útěkem. Je opakem videoherního hrdiny a jako netradiční postava na pozadí klasických schémat rozkládá a podvrací možnosti videoherních adaptací. Nikoliv herní film, ani hravý film, ale film o hrách ve filmech. (05.03.2020)

Absolutní šílenost, u které můžete z té přemíry střihů a střídání barev dost při sledování fakticky epileptický záchvat, tak se mějte na pozoru.....Ne, teď už vážně. Přijde mi, že Radcliffe si poslední dobou vybírá zajímavé filmové náměty, ono kdo prostě mohl přijít s tím, že hlavní hrdina se vzbudí s pistolemi mechanicky připevněnými k rukám ? Jako, koho to napadlo ? Ve výsledku se asi divák zabaví, pokud od filmu nečeká hodně. Zajímalo by mě, na kolik penízků film přišel, protože v jednom momentě jsem docela koukal, že ty triky byly v pohodě a na první pohled vypadaly z áčkovější produkce, jenže pak přišla sekvence dosti levně zavánějící. Ale suma sumárum, tohle mi nevadilo, neboť celý film musíte brát jako béčko, ono to jinak asi nejde. Ve vedlejší roli potěšila Samara Weaving, pár hlášek pobavilo (někdy i narážky na popkulturu), závěr přijatelný s možností druhého dílu. Ušlo to. Za mě dávám 60 % (11.03.2020)

Bratříček Cranků, který Stathama nahradil Harry Potterem v županu s pistolemi přibitými k rukám. Scénář je jak od zvrhlého školáka, který právě objevil Cypress Hill, ale zfilmovaný je s chutí a neuvěřitelnou dravostí. Zaujme hlavně zajímavým vizuálem a našlapanou akcí. Chvíli sice trvá než se to rozjede, ale veskrze jde o zábavnou jednohubku, která pobaví. Asi má jít o jakýsi budíček pro mileniály, aby zahodili mobily, popadli pistole a šli radši zabíjet lidi. (05.03.2020)

Předem svýho komentáře upozorňuju, že Daniela Radcliffa nemusí. Jeho xicht mám neodmyslitelně spojenej s Harrym Poserou kterej mě nikdy nezajímal. Další filmy s Radcliffem jsem tudíž nikdy nevyhledával. Viděl jsem jen The Woman in Black(2012)-2hvězdy a Jungle(2017)-3hvězdy. Na tenhle film jsem narazil ve spojitosti s herečkou Samarou Weaving. Námět mě celkem nalákal a tak jsem se rozhodl, že dám Harrymu Poserovi třetí šanci. A kupodivu mi tady Redcliffe až tak nevadil. Rozhodně bych si ale v téhle roli dokázal představit lepšího herce. Neskutečně se mi ale líbila právě výše zmiňovaná Samara Weaving v roli Nyx. Jako by jí ta role byla šitá přímo na míru. Samara mě začíná poslední dobou herecky bavit. Film sám o sobě je neskutečná jízda plná akce a vtipnejch situací a hlášek. Fakt prdel. Prostě oddechovka u který dáte mozku voraz. Na 4hvězdy mi přece jenom něco chybělo. Takže volím silnější 3hvězdy. (11.06.2023)

Hery Potrat a splašený plejstejšn je veskrze zábavná a v detailech roztomilá zběsilá taškařice zejména pro kompulzivní leštiče džojstyků, plná kulantních malých obskurních nápadů a škaredých xichtů, takže slizký Danek a jako vždy ohavná Samanta Čuňáková skvěle zapadli a ani moc neškodili. Howen si po megatrapném Zmrdgasmu rozhodně napravil reputaci. (08.03.2020)