Spravedlnost pro mou dceru

35 let skutečného případu za méně než hodinu a půl. Za tu dobu se nedá vybudovat soudní drama, protože tu máte třeba jedinou scénu se dvěma právníky následovanou dalším titulkem „o rok později“. Stejně tak se nedá vystavět drama o tom, jak posedlost spravedlivou pomstou ničí život hlavního hrdiny. Buď to můžete brát jako civilizovanou verzi známého Přání smrti, nebo jako obžalobu (ne)fungování evropské justice na konkrétním případu. Film je natočený podle autobiografické knihy hlavní postavy, takže je hereckým sólem Daniela Auteila, nikdo jiný (včetně Sebastiana Kocha) tu nemá moc prostoru. Přes všechny výhrady to má cenu vidět. Kéž by podobných filmů nemuselo vznikat více... (03.01.2017)

André Bamberski je můj nový hrdina ... chlap, který obětoval celou polovinu života, aby dostál spravedlnosti pro svou dceru, která byla znásilněna a zabita doktorem Krombachem ... milencem Bamberskiho ženy. Jinými slovy, nic z toho by se nestalo, kdyby někdo neměl potřebu roztáhnout nohy cizímu chlapovi ... o to odpornější na celé situaci bylo to, že matka Kalinky Krombacha po celou dobu bránila, i přesto, že byl Krombach několikrát odsouzen za znásilnění svých nezletilých pacientek. Realita je občas velmi smutná. (16.11.2019)

Bylo to hodně dobré, ale mělo to být vynikající. Tvůrci měli k dispozici skvělý námět a perfektní herce, ale z mého pohledu chybělo víc emocí, což se odrazilo především v případě otce. Auteuil hraje dobře, o tom žádná, ale ta jeho umanutost, díky které se snaží takřka třicet let doshánout spravedlnosti, je tu na mě příliš plochá a i emoce jeho ex-manželky a ostaních aktérů kolikrát zůstávaly zcela nevhodně na bodu mrazu. Na druhou stranu jako ukázka toho, jak (ne)pracuje justice, lhostejno zda ve Francii či Německu, to funguje skvěle, ačkoliv ten výsledný efekt nebyl tak silný. Čekal jsem něco podobného Présumé coupable, což jsem bohužel nedostal, ale i tak to stálo za to. 70% (21.06.2017)

Tak toto je jeden z těch příběhů, kdy od začátku do konce musíte držet palce hlavnímu hrdinovi i když vidíte, že mu z toho postupem času pořádně jeblo. Vzhledem k neobvyklým okolnostem a řadě nešťastných ran osudu se ani není čemu divit. Přijít o všechno na čem vám záleží a dívat se, jak se vše kolem vás rozpadá a do toho se ještě nedočkat spravedlnosti, tak to musí sakra bolet. Popravdě řečeno, ona každá nespravedlnost, ať už malá anebo jako v tomto případě velká přeroste postupem času ve vnitřní nenávist, která vás zevnitř sžírá jako jed proti kterému nejsou protilátky. V horších případech to člověka dovede, až k extrémním blbostem a to hlavně protože neví kudy ven. Tak to se přesně stalo našemu hrdinovi Andrému Bamberskimu, kterého skvěle zahrál francouzský herec Daniel Auteuil. Z počátku nám snímek vykresluje příběh vcelku normální francouzské rodinky ve které všechno funguje, jak má až do té doby než zemře jejich teprve čtrnáctiletá dcera. Okolnosti její smrti jsou zahaleny nejastnostmi až do té doby než se při pitvě zjistí, že měla před smrtí pohlavní styk ve kterém byla v  bezvědomí. A v tom nastupuje náš André a začíná ten pravý Saigon, který trvá bezmála půlku jeho života. Příběh je vyprávěn pěkně postupně, jak šel čas a my se v něm dozvídáme rok po roce jeho nešťastné boje hlavně se soudní byrokracií. Neschopnost soudů, ministerstev a policie v naší nádherné Evropské unii stoprocentně nefunguje a spolupráce mezi členskými státy už vůbec ne. Píšu to hlavně proto, že tento film byl natočen podle skutečné události a postoj Německa v této kauze je nehorázný, skoro až do nebe volající. Po třicetiletém marasmu, kterým si náš André prošel by si zasloužil minimálně nějakej ten diplom za výdrž  a z mého pohledu taktéž obdiv a zasloužených 80%. (21.09.2021)

Na úvod musím říct, že mám rád hollywoodské filmy, ale když je dělají francouzi, tak je to film. Příběh je natolik silný a podnanivý, že si člověk musí říct "kurva". A rozhodně nedejte na 3* od kriplů co prostě nemají děti, protože každý muž co děti má, chce rozmačkat skleničku s vodkou a džusem, což neříkám, že jsem měl :) jo měl. (21.06.2017)