The Wind

Tak co myslíte, byli ti démoni opravdu venku v prérii, a nebo jen v hlavě nebohé Lizzy, které parádně šplouchalo na maják? Já mám samozřejmě jasno, i když komunikace s divákem byla ze strany pí rejžové místy poněkud krkolomná, protože jí trochu ujela ruka s flashbacky (ale samozřejmě chápu, že přesně to byl její záměr). A jasno mám i v tom, že tenhle film mi perfektně sednul. Pomalé zádumčivé tempo, zneklidňující atmosféra, klidná pečlivá kamera s dlouhými záběry (estetika nadřazena akčnosti), málo žvanění a o to více působivých obrazů. Nálepky western i horror sedí, ale nečekejte kdovíjakou hrůzárnu, děs je v tomhle filmu jen jemný a většinou nezřetelný, skrytý. O to víc zamrazí několik málo slušných lekaček. Nejhezčí záběr: Stín jezdce na koni (odjíždějící reverend) vrhaný zapadajícím Sluncem, se zvolna sune po zlatavě ozářeném dřevěném domě, zatímco v popředí zadumaně stojí prostě krásná Caitlin Gerard s prostým krásným účesem a v prostých krásných šatech. Maňifik. (16.03.2020)

Audiovizualne silny, herecky kvalitny atmosfericky horor z divokeho zapadu. Pribehovo je to sice az prilis skupe (a nie som si isty, ci som to uplne pochopil), no na velkom platne to bola radost pozerat. Najma prvu polovicu som v ocakavani, co sa z toho vykluje, vrnel blahom. 7/10 P.S. zalubil som sa do usmevu Caitlin Gerard. Bolo by ju obsadit do nejakej romantickej komedie😁 (18.06.2019)

Psychologický horor umně pracující s několika časovými rovinami a odkrývající myšlení hlavní hrdinky, z níž divák celých 85 minut nespustí oči a jejíž mysl je právě klíčem k uchopení celého filmu. Režisérka se nám snaží přiblížit těžký úděl a emocionální vypětí osamělých žen v době osidlování amerického západu, ale dějově The Wind nepřináší nic moc nového a obávám se, že z mé hlavy hodně brzy vyšumí. [Sitges 2018] (10.10.2018)

Minimalistické počátky osidlování divokého západu z pohledu ženy, kterou v době manželovy nepřítomnosti straší démon z prérie. Psychologicky vystavěnému hororu sluší nelineární vyprávění, přeskakující překvapivě přehledně mezi několika časovými rovinami, v nichž se postupně systematicky odkrývají tragédie dvou spřátelených manželských párů. Nadprůměrní herci i nadprůměrná režie, úspěšně se snažící budovat napětí a tajemno, aniž by přitom upadala do rutiny nebo ukazovala příliš mnoho. Spíš jde o sice psychologické drama než o horor, ale chytře a schopně realizované. Vtipné je, že film točící se kolem ženských hrdinek, který režírovaly a napsaly také ženy, je v podstatě o tom, jak to ty hrdinky nemají v hlavě v pořádku. (13.10.2018)

Ve srubu uprostřed prérie je osamělá ženská, které buď hrabe, nebo jí něco straší. Z hlediska příběhového tedy nic extra. Nicméně režisérka umí pracovat s atmosférou, těch pár hororových momentů dokázala použít v pravý čas a filmu sluší i vyprávění střídající několik časových rovin, které se přehledně doplňují. Je sice pravda, že se film příliš často snaží vyvolat v divákovi zneklidňující pocit, což mu ne vždy úplně vychází a vzniká tak řada hluchých míst, ale je to debut, takže se dá ledacos přejít a odpustit. Caitlin Gerard tady dostala konečně pořádnou filmovou roli a popasovala se s ní na výbornou, takže doufám, že si jí začnou režiséři konečně víc všímat. 75% (12.04.2019)