Režie:
Marcus H. RosenmüllerKamera:
Daniel GottschalkHudba:
Gerd BaumannHrají:
David Kross, Freya Mavor, John Henshaw, Harry Melling, Michael Socha, Julian Sands, Dave Johns, Barbara Young, Chloe Harris, Mikey Collins, Gary Lewis (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Brankář přináší dramatický životní příběh legendárního fotbalisty Manchester City Berta Trautmanna, který se v poválečné Anglii prosadil navzdory svému německému původu. Příběh muže, který miloval fotbal, Anglii a ženu svého života Margaret, a díky svým výjimečným schopnostem a vytrvalosti se dokázal z nenáviděného „nácka“ stát britským národním hrdinou. Bert Trautmann se narodil v Německu v roce 1923 a během války se jako výsadkář aktivně zapojil do bojů. Ke konci války byl zajat britskými vojáky a držen v táboře, kde si všimli jeho talentu. Navzdory počáteční nenávisti fanoušků působil v týmu Manchesteru v letech 1949 až 1964. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1958 ve finále Anglického poháru, kdy pro svůj tým vybojoval vítězství, když dohrál zápas navzdory život ohrožujícímu zranění. On a jeho životní láska Margaret ale musí čelit i dalším ranám osudu… (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (91)
To, co se zdálo nejdříve jako zvláštní odpočinkovka se ukázalo být nečekaně silným filmem. Nejdříve se zdá, že válka nebude hrát žádnou roli, pak je to hlavně o sportovním a intimním úspěchu a pak se válka a intimnost dohromady dělá to důležité. Nakonec se to dokázalo skvěle zkombinovat se všemi aspekty, které si na konci dokázali i dobře hrát s postavami, předměty a s divákovou psychikou. Přeci jen, já mám velice rád popularizaci zapomenutých příběhů. A zde se to navíc podařilo. I s dojemnou tečkou. ()
Story Berta Trautmana, který se z německého válečného zajatce v anglickém zajateckém táboře stal úspěšným a uznávaným brankářem v anglickém fotbalovém klubu Manchesteru City. Příjemná dobovka kombinující žánry sportovní, historický a romantický, dobře se na to kouká, sympaticky obsazené a dobře zahrané. ()
Je to skutečný příběh brankáře , který se ze zajetí vypracoval na britskou hvezdu. Do nacistické armády vstoupil dobrovolně což je morální dilema. Posedlost Britů fotbalem a jejich pragmatismus je zde dobře vidět. Romance je celkem slabší. Nejvíce zábavný pro mě byl "okresní přebor" na malém hřišti. Režisér nemecký kolega Krosse umí fotbal točit výborně. Jak Kross přestoupí do Manchesteru, zacne byt priběh obyčejný - nenávist fanousku, , statečný postoj manželky, postupný respekt a úspěch, domácí idylka u moře i památný zápas ve Wembley, kde Trautmann dovedl svůj tým k vítězství navzdory těžkému zranění krku. Režisér Rosenmüller soukromá drama hrdiny moc neuměl, počínaje noční můrou z fronty a konče rodinnou tragédií provázenou přepjatou výzvou „Hraj dál, hraj pro svého syna“. Podle někoho trvůrci své kontroverzní titulní postavě mírně nadržují. Ale jde o druhou šanci že. Aspoň neoslavují jeho pět nacistických vyznamenání včetně Železného kříže nevystavují odpustky za brankářskou bravuru. Zajímavé jsou další osudy Trautmanna. Zemřel až v 89 letech, několik dětí i manželek a do pozdního věku pracoval pro fotbal. ()
Po dlouhé době zase film na základě skutečné události, o které jsem vůbec netušil. Jediné, co jsem před shlédnutím tohoto filmu věděl, že půjde o příběh z období po druhé světové válce a tématem bude fotbal. Oboje mě zajímá, takže jsem neváhal. Němci tu ale rozjeli krásný příběh o hledání lidskosti, což mi na přelomu tisíciletí ve filmech trošku chybělo. Standardně Spojenci byli ti dobráci a Němci ti zlí, co způsobili válku. Ale je to tak jednoduché jak to vypadá? Každý určitě pochopí, že rozhodně ne a tento film má přesně ten příběh, který Vás jednoznačně přesvědčí. Režisér tohoto filmu navíc objevil námět díky Petru Čechovi, se kterým se náhodou sešel, a který mu o Bertovi Trautmannovi řekl. A jsem za to rád, protože tento příběh pak mohl sdělit nejen mně, ale i samotným Němcům, kteří na tento příběh tak trošku zapomněli. A zrovna na takové příběhy by se v globálním kontextu zapomínat rozhodně nemělo. ()
Životopisná romance z fotbalového prostředí o německém brankáři Manchester City, který to těsně po konci druhé světové války rozhodně neměl v Anglii lehké. V jeho životě sice zejí bílá místa, což znamená, že se spoustě věcí tvůrci rozhodli vyhnout, ale film je natolik profesionálně natočen, že to nevadí. Fotbal tehdy buď býval dramatičtější, nebo tak aspoň působil na plátně. Proti výkonům těch současných šašků to byla rozhodně paráda. Ale sportovní fandy upozorňuji, že tohle je více romantické drama než sportovní film. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (5)
- Po posledním záběru začínají titulky za doprovodu písně „The Dying of the Light“, kterou obstaral Noel Gallagher (kytarista, příležitostný zpěvák a skladatel rockové kapely Oasis). (Posheidon)
- Bert Trautmann nikdy nenastoupil za reprezentaci Německa. (Elephant13)
- Bert Trautmann hájil barvy Manchesteru City od roku 1949 do roku 1964 v celkem 545 utkáních. (Elephant13)
Reklama