Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn)

Já se vysloveně rochnil blahem, protože holky co si na fight berou kolečkový brusle, mají doma hyenu, jsou roztomile choatické magorky, uměj zvěřejnit svůj statut opravdu hodně viditelně, z akrobacie, gymnastiky a baseballu mají jedničku s hvězdičkou jsou prostě ultra sexy. Příběh, akce, dialogy, postavy všechno je to tady na punk,skvěle naduclý na povahu Harlejky, které je můj novej platonickej slaďoušek, jinak to prostě nejde. Jo a hudby se v týhle hodně barevný jízdě taky nemusíš bát. (05.02.2020)

Na to, jaký průser jsem po matných a nudných trailerech čekal, jsem se vlastně nakonec i malinko bavil. Margot Robbie je v roli Harley stále skvělá, Ewan McGregor si svého záporáka také užívá a na akci je místy vidět, že si ji vzal do parády Chad Stahelski. A díky střídmé stopáži to vlastně příjemně uteče. Jenže, tím všechna pozitiva vlastně končí. Jakmile se totiž snímek začne soustředit na zbytek dámské sestavy, nebo si nedej bože začnou postavy povídat, je to dost velká nuda. Ženské charaktery jsou navíc buď naprosto nezajímavé, nebo mají jen minimum prostoru (Mary Elizabeth Winstead). Sázka na „ženského Deadpoola“ s rozverným stylem a přeskakujícím vyprávěním je sice místy sympatická, většinu času ale selhává na nedotaženém scénáři a matné režii, která nedokáže ani vyloženě cool nápady pořádně vytěžit a v podstatě vždy zůstane někde na půli cesty. Pod jistějším a výraznějším režijním dohledem mohl být Harleyin příběh zábavnou kulervoucí podívanou, takhle se jedná o comicsový průměr, jenž se mi už vlastně vykouřil z hlavy. (07.02.2020)

Chaos, girl power a rozkošně šílený australský klenot Margot Robbie. Se zelenovlasým kriminálníkem Jokerem to neklaplo, mezi mnoha zlouny se tak culíkatá potížistka Harley Quinn ocitá sama samotinká bez ochrany, takže hnedle zbystří tací, kterým jakkoliv v minulosti ublížila. A není jich zrovna málo. Ona ale není žádné ořezávátko, navíc je ve hře vzácný diamant, který je třeba ve spolupráci s dalšími nebojácnými hrdinkami (holt si zrovna vzájemně přijdou vhod) ochránit. Než se k tomu dostaneme, proběhne několik kroků, které nedávají úplně logiku, ale s tím se asi krapet počítalo. Tvůrci nechávají jednotlivé charaktery definovat velmi povrchně, moc se nerozhlíží a sypou jednu scénu za druhou, skáčou při tom v čase, jsou násilní, černohumorní, jízliví, ale prostě tam něco chybí. Nebo možná přebývá. Neprobudilo to ve mně třeba to, co oprsklý Deadpool. Přitom akce má slušnou choreografii, krve se tvůrci nebojí, vše prokládají říznými songy a zvukovými efekty, navíc to má zmiňovanou nevypočitatelnou Margot. Třeba ale druhé zhlédnutí udělá z těch dietních čtyř hvězd poctivější čtyři hvězdy. (10.03.2020)

Po nemastných a neslaných trailerech člověk před návštěvou kina jen doufal, že to nebude takový propadák, jako byl svého času Suicide Squad. A světe div se. Karty se obrátily. Zatímco banda sebevražedných idiotů vypadala v ukázkách nadupaně a následně pohořela, Harley to vzala přesně z druhé strany. Z nulových očekávání se vyloupla poměrně povedená jednohubka, která dokáže zabavit. Hlavní zásluhu na tom má hlavně vyprávění, které "dostala do rukou" právě Harley. Ta s ním skáče tam a zase zpátky, což ve finále filmu přidává na tempu. Díky této struktuře si totiž scénáristé mohou dovolit rozsekat delší konverzační pasáže na více částí, které postupně namixují s "nařachanými" akčními sekvencemi. Věřím tomu, že kdyby byla poctivě dodržená časová posloupnost všech událostí, ve filmu by se určitě našla slepá místa, při kterých by se divák nudil. Filmu však do jisté míry podkopává nohy fakt, že se snaží působit jako týmovka. Ono totiž úplně nefunguje, když z Vtáků (tak totiž zní velice humorný slovenský překlad) nějaký adekvátní prostor dostane kromě Harley snad jen Black Canary. Zahraničními recenzemi opěvovaná Huntress pak má jen minimum prostoru, a rozhodně není tak skvělá, jak ji někteří opěvují. Ale budiž, každý má nárok na svůj vlastní názor. Nic to ale nemění na tom, že vztahy mezi budovaným týmem (jenž je budován asi posledních 15 minut) jsou prakticky nulové. Jako povedené tak můžeme označit alespoň vztahy Harley - Cass a Canary - Sionis. A právě poslední zmíněný charakter je díky Ewanu McGregorovi opravdu skvělý. Je to sice poměrně typický vyšinutý DC mafián, jako asi polovina záporáků z Gothamu, ale je zahraný dobře. V kombinaci s výrazně "degradovaným" Zsaszem (ten na žebříčku padouchů rázem spadl o nějaké to patro níže) ale tvoří pěkně úchylnou dvojičku, kterou byste neradi potkali v potemnělé noční uličce nebo při procházce v parku. Birds of Prey tak stojí hlavně na poměrně jednoduchém humoru, který je místy dost bizarní a stupidní, ale funguje v podobné kvalitě po celou stopáž filmu. V kombinaci se zábavným soundtrackem Daniela Pembertona a přehlednými akčními scénami pěkně tělo na tělo je to slušný film. Na DCEU nadprůměr a 70%. P.S.: Jen doufám, že mě Warner Bros ušetří toho, že by natočil další film čistě s Birds of Prey v sestavě Black Canary, Huntress a Renee Montoya - ta ženská mi pila krev pokaždé, když byla na plátně. (05.02.2020)

6/10 Audiovizuální paráda, u které smrdí fakt, že jde o film točený ženskou režisérkou s ženským ansáblem pro ženské diváky. A co hůř, i tak to neplní nastavené předpoklady. Ony témata jsou totiž promarněny až hanba. Postavy fungují v rámci možností dobře (hlavně ty vedlejší - Huntress ftw!) ale ústřední postavy (Harley či Black Mask) jdou až moc na sílu - okatě a nefunkčně. Příběh svou naprostou jednoduchost ukrývá za tunou scénáristických kliček (nespolehlivý vypravěč, flashbacky ve flashbacku z jiného pohledu, rychlostřihy atd...) a jako celek jde o takový mišmaš všeho možného. Má to své momenty a určitě tu byla kupa nápadů, které potěší - jen by to do příště chtělo výraznější rukopis a dotáhnutí linek do zdárného konce. (09.02.2020)