Klec

Jedno z nejlepších psychologických dramat v koprodukci České televize za poslední roky! Jsem rád, že vznikají v našich končinách stále filmy, které mají co nabídnout! Film staví zejména na dva aspekty: herecké výkony Bohdalové a Hádka. Oba dva zúčastnění se zde předhánějí v tom, kdo zahraje lépe. Musím tedy vyseknout poklonu před paní Bohdalovou, protože v !88! letech zahrát takto náročnou roli je až neuvěřitelné. První půlka si připravuje půdu pro druhou polovinu, kde se toho Jiří Strach vůbec nebojí a přichystá skoro až nepříjemný thriller se vším všudy. Ono mít v bytě takto nestabilního a agresivního podvodníka s tím, že nemůže utéct...už jen ta myšlenka nahání hrůzu. Hádek mi zde svým perfektním výkonem připomněl roli v Kobrách a užovkách. Pořád jsem si říkal, jaké vyústění bude tato zápletka mít, ale ani v koutku duše jsem nečekal to, co nakonec přišlo. Skoro až poetická závěrečná scéna s cvrčkem, to fakt nemohlo mít podařenější konec. Za mě 8/10 (24.02.2022)

Stracha moc nemusím (kvůli Anděl Páně), a možná o to víc mě tenhle film rozsekal, jak jsem to nečekal. Herecky je to absolutně bezchybné (snad až na trapného Etzlera, ale toho lze celkem bez obtíží ignorovat), Hádek s Bohdalovou jsou zcela fantastičtí, a když ten film vyloží naplno svoje karty, napětím jsem ani nedutal, a vrcholně jsem Hádkovu postavu nenáviděl a trpěl tím, jak se k té nebohé stařence chová. Samotný závěrečný zvrat je potom neuvěřitelně silný a emočně mě zcela zničil, a už jenom pro tu razanci nemůžu hodnotit jinak, protože si nevybavuju, kdy se mnou nějaký český film z poslední doby tak zamával. Btw. vzdáleně mi to připomnělo španělský snímek Madrid 1987, v němž se taktéž 2 postavy s velkým věkovým rozdílem zamknou pro změnu v koupelně, ale tím jakákoli podobnost obou filmů končí, a nemůžu se ubránit pocitu, že filmů s podobnou výchozí situací bude určitě ještě víc. (15.09.2021)

Skoro jako od Hitchcocka, ale fakt jenom skoro… Strach to má hodně v malíku, stačí mu málo, aby si postavy povodil správným směrem, herci si to dávají bez výdechu a ten suterénní byt anonymního pražského činžáku zmenšuje hrací plochu s ubíhajícími minutami naprosto fantasticky. Je proto až s podivem, že se vše podřizuje naprosto retardovanému scénáři, kdy Epstein na sílu tlačí všechny ty ohrané motivy „home invasion“ žánrů, ale sám se brodí v bahně klišé a logických nonsensů (na ty klíče ve světlíku by fakt nebyl potřeba MacGyver, aby šly ven!), přičemž to luxusně pohřbívá Hádkovou postavou, která z úlisného zmrdečka lusknutím prstu vyrobí násilnického hajzla, ale bez opravdového přerodu, bez ochoty více zapracovat na motivacích. Pak už je to jízda dolů, kdy Bohdalová jede, Hádek koketuje s hranicí parodie (ale tak nějak to ustojí) a ten vychtěný závěr, co má jakože být drsnou katarzí, očekáváte a tak nějak se mu i pousmějete… blbě, ironicky, úlevně. PS: Chápu, že je Jiří oddaný katolík, ale s Markem si své „ano“ neřekli v kostele, takže zrealizovat text jiného scenáristy by fakt nebyl žádný hřích. (10.06.2019)

Dobrý  hlavně kvůli Kryštofu Hádkovi. Ten si  svou šílenou manipulativní  polohu přeházející od roztomilého slušňáka, slizounka až po terorizujícího psychopata dává geniálně.  Dokážu si představit, že přesně takového slušného hošíka by si každá osamělá babička ráda pustila do domu. Než se Kryštofova postava odbourá trochu to trvá, pak se ale atmosféra začne stupňovat a je z toho skvěle gradovaná podívaná  s promyšlenými opakujícími se motivy (klíče, cvrček, pláč) zakončena  znepokojivým závěrem, který neznamená vysvobození ani pro jednoho ze zúčastněných. Bohdalová velmi dobře hraje obličejem a na sklonku devadesátky mohla dostat ještě pořádnou hereckou příležitost a to ji nějak extra nemusím. Ale  tady vytvořila s Hádkem opravdu silnou nezapomenutelnou dvojici a bylo mi ctí to sledovat.  Na Svatou (která bude na ČT letos)  se těším. Protože za tuto spolupráci se  Bohdalová Strachem můžou jenom pochválit.   Jdětě blíž k oknu, je tam lepší signál. (25.03.2024)

Jirka Strach zvolil skvělé psychologické téma a i ta kvalitní filmařina ve všech ohledech přebyla skutečnost, že Jiřinu Bohdalovou po politických eskapádách, během kterých by si podala ruku snad i s Gustavem Husákem, kdyby ještě žil, moc nemusím. Zde předvedla skvělý herecký výkon a zdatně jí sekundoval Kryštof Hádek, u kterého jsem to očekávání z dobrého hereckého výkonu měl přeci jenom vyšší. Ťuťánek Kryštof tady totiž ukázal, jak skvělý herec je a musím říct, že místy z něj šel opravdu strach. Trošku jsem měl problém s tím, a pozor spoiler, jak se v jedné scéně změnil najednou v toho dobrého a uvědomělého. Nicméně i tak na mě celkový dojem dokázal zanechat. Solidní psychologická jednohubka a opětovný důkaz, že režisér dokáže i z televizního filmu udělat bravurní zážitek. (22.05.2019)