Klec

Klec je snímek, který je nejsilnější v komornosti, každý vedlejší motiv je zbytečně rozbředlý a celkovou strukturu narušuje. Marek Epstein bohužel nedokáže spoustu situací řešit elegantně a zbytečně se pouští do odboček a otoček, které dílo jako celek oslabují. Překvapilo mě režijní vedení Jiřího Stracha, který naprosto ctí onu komorní atmosféru. Soustředí se na jeden byt, konfrontaci dvou lidí a dává prostor diegetickým zvukům, jednoduchý hudební doprovod se ozve jen občas. Vizuální stránka bez problému, takhle by měl televizní film vypadat. Extrémně problematický je ale závěr, který sází spíše než na logiku na efekt. Celému snímku ale vráží kudlu do zad a ukazuje slabost scénáře v celé jeho nahotě. (19.05.2019)

Hraný Cvrček a pavouk. Na jednu stranu silné ve své komornosti, stupňujícím se teroru a odvážném konci, na druhou oslabené zuřivými smyčci, které trošku legračně řádí jak v Batesově motelu, flashbacky narušujícími sevřenost či rozjezdem, kde se banálně otevřou složky ke stáří s popisky Osamělost, Nepotřebnost či Zneužívání důvěry. Nehledě na to, že čtenáři McCarthyho dobře vědí, jak se pomocí tyče, pásky a háčků z věšáků dají přitáhnout zdánlivě nedosažitelné věci, ale chápu, to by nemohla spadnout klec.. (20.05.2019)

Jako mrštná srnka vyskočila z pořadu Hobby naší doby a podobných slátanin a byla výborná. Takový výkon jsem od Jiřiny Bohdalové už dávno nečekala, i když je fakt, Kryštof Hádek jí zdařile sekundoval. Ani scénář nebyl vůbec špatný, přesto mi na něm něco vadilo. Možná to, jak moc byl tenhle příběh hnaný na sílu. Ale rozhodně zajímavý TV počin.70% (27.05.2019)

Herecký koncert Kryštofa Hádka, jehož ztroskotaný outsider výborně balancuje ve všech polohách mezi fikcí a realitou, a samozřejmě Jiřiny Bohdalové, která v postavě staré opuštěné ženské, co prohrála svůj vlastní život (doslova), vytvořila po delší době skvělou roli, vymaňující se z kadlubu jejích obvyklých komediálních taškařic. Filmy Jiřího Stracha dokazují, že tato heroina filmového plátna má stále co nabídnout, je-li nablízku příležitost vyhnout se zavedenému šaržírování – jak to ostatně dokazuje např. velmi dobrý televizní film Povodeň (2005). (19.05.2019)

Skvělé zrežírované, skvěle napsané a skvěle zahrané. Má to až divadelní přesahy, dokázal bych si Klec představit jako jednoaktovku. A z těchto důvodů je pro úspěch filmu nezbytné, aby dva hlavní představitele polodivadelní snímek dokázali utáhnout. O hereckých kvalitách Jiřiny Bohdalové se nemusíme bavit, nanejvýš bych zmínil, že si s ní maskéři museli pohrát, protože ona vypadá mnohem mladší, než jaká je skutečnost. A o Kryštofovi Hádkovi už roky tvrdím, že to nejlepší herec své generace, jenž umí zahrát jak klaďase, k čemuž vybízí jeho laskavý a klukovský zjev, ale také pěkné darebáky, o čemž jsme se mohli už také párkrát přesvědčit. A v případě Klece byl naplno využit jeho potenciál zvládnout obě protichůdné polohy na jedničku. Celkový dojem dotváří vhodná volba vedlejších rolí - Preiss, Švehlík, Dulava, Etzler a Cibulková. Potěšila mě i minirole Karla Smyczka. (31.07.2020)