Smrtonosná past

V mládí jsem tenhle kousek, jako nepříliš velký vyznavač akčního žánru, plně nedocenil, ačkoliv jsem si ho tehdy osobně vychutnal i v kině. Nyní, po 20-ti leté pauze, konečně s odpovídající kvalitou obrazu (blu-ray projekce) mohu s klidem říct – ano, tohle je jeden z nejlepších, ne-li vůbec ten nejlepší akční film všech dob, citován a nebo vykrádán žánrově spřízněnými filmy dodnes. Tady se všechno sešlo v té nejpříznivější konstelaci. Hlavně naprosto špičkový scénář, který nápaditě pracuje v několika rovinách, bohatý o skvělé zvraty, místama s příjemně sebeshazovačným humorem (Willisovy a Rickmanovy hlášky), trefnými kritickými postřehy (honba bulvárních médií za senzacechtivými reportážemi) a i fungujícími emocemi. Willisův McClane není prototyp pravého akčního geroje, je svým vzhledem i smyslem pro humor a ironii spíše takovým chlápkem od vedle, s kterým byste klidně skákli na jedno točený a to ho dělá uvěřitelným. Rickmanův záporák Hans Gruber je zase se svým stoickým klidem a elegantní ležérnosti, pod kterou se ale skrývá nesmlouvavost a chladnokrevnost, brilantní figurkou, kterou je požitek sledovat. Technické aspekty a těch pár triků dodnes nezestárly (oprávněné oscarové nominace) a tak jedinou opravdu malou výtku bych měl ke skutečnosti, že zejména na ostrém blu-ray obraze je jasné vidět, kdy je Willis Willisem a kdy ho v rychlejších střízích zaskakuje dubl (a že těch scén není málo). Ale to je opravdu jen takové hnidopišské konstatování, které nesnižuje kvalitu a význam téhle nesmrtelné pecky. (01.08.2013)

Vánoční akční thriller vykrádající pohádku o zakleté princezně. Princem je John McClane, toho času policejní důstojník, kterému to neklape v manželství. Místo gotického hradu mrakodrap Nakatomi Plaza, místo sedmihlavé saně tucet teroristů, kteří chtějí celé království, místo nablýskaného kordu poloautomatická pistole Beretta M-92. Přesná muška. Přesné hlášky. Amerika objevena. 19 let po premiéře. Merry Christmas. :-) (07.06.2007)

„Takto niekoho vytočiť dokáže iba John.“ Klasika akčného žánru ako stvorená na pokojný vianočný čas.  McTiernan s Willisom predstavili nový prototyp akčného hrdinu, ktorý sa na dlhé roky stal vzorom pre ďalších. Po nesmrteľných supermanoch (Norris, Schwarzenegger) ukázali svetu "obyčajného" poldu, zraniteľného, krvácajúceho (!) a schopné cítiť fyzickú bolesť (!). nedokonalého, ale samozrejme práve vďaka tomu uveriteľného. Skvelé je i prostredie nádherného mrakodrapu; aj toto (uzavretý priestor obsadený teroristami, v ktorom sa "zabudol" hlavný hrdina) v najbližších rokoch Hollywood kopíroval (Prepadnutie v Pacifiku, Air Force One). Režisér McTiernan nasadil vskutku ostré, dynamické tempo, v ktorom mu pomáha ako kameraman, tak strihač a samozrejme hudobný skladateľ. Keďže to bol hit (na celom svete 140 miliónov pri akceptovateľnom rozpočte 28), vznikla celá séria. Hoci obecne sa má za to, že žiadne z pokračovaní sa originálu nevyrovnalo, ja mám predsa len o čosi radšej letiskovú dvojku a ani štvorka nebola zlá. Naopak, trojka so Samuelom L. Jacksonom a päťka s McClaneovým synom na mňa nefungovali - a určite nie iba preto, že z toho tvorcovia nečakane urobili buddy movie (čo k postave samotárskeho vlka Johna proste nesedí) a že sa z uzavretých priestorov dostali na voľné priestranstvo (detto). Jednotka je plná v rámci možností realistickej akcie, suchého humoru a výborného hereckého obsadenia (Rickman, Bedelia, VelJohnson). Snímka vznikla podľa knihy Rodericka Thorpa, ktorú adaptovali skúsení akční scenáristi Jeb Stuart (Leviatan, Kriminál, Utečenec) a Steven E. de Souza (48 hodín, Komando) v produkcii Joela Silvera a Lawrencea Gordona. Scenár je plný osviežujúcich nápadov (napr. v jednej chvíli sa záporák vydáva za rukojemníka). (25.12.2004)

Hergot, kdeže jest psáno, že na jednoduchém scénáři lze postavit kultovní akčák? S arzenálem jako jeden barák, pár teroristů a jeden polda bez bot, to by si asi mariňák rozmyslel než by vlétl do válečné vřavy. Jenomže i takhle jednoduché vybavení nadělalo celkem slušnou neplechu. Pod režijní taktovkou specialisty na akční podívané Johna McTiernana vzniklo opravdu pozoruhodné dílo, jenž se nestaví do zástupu leckdy bezduchých stříleček či stupidních teroristo-likvidovaček jež zaplavují plátna kin a posléze televizní obrazovky. Bruce Willis vytvořil jednu z legendárních postav, která vám neproběhne záplavou kulek bez jediného škrábnutí, ale krvácí, neví si rady a leckdy opravdu uniká či zasahuje v poslední chvíli. Navíc hází jednu hlášku za druhou a jeho trochu podivná samomluva z něj nedělá vola jak by tomu bylo v reálu, ale naopak mu ještě více přidává. Hlavní záporák pak už není jen loutka v rukou scénáristy, jenž si s ním hraje maňáskové divadlo, ale stojí si sám za sebe a dělá čest své profesi. Speciální efekty se tváří dost realisticky, kamera na jejich působivosti rozhodně neubírá. A ještě plusko v podobě hudby M. Kamena. Zkrátka kdybych dal něco jiného než je 5 hvězdiček, asi bych si musel připadat jako dosti retardovaný promítač v kině, jenž pouze zapne promítačku, ale jinak mu je film úplně pouhým blikáním na plátně. Let´s go Bruce!!!!!!! (15.08.2004)

"TY HAJZLE! JÁ TĚ ZABIJU, I KDYBYCH TĚ MĚL ROZKOUSAT A SEŽRAT!" Bílé tílko vs drahý smoking, dialogy vedené se sebou samým vs chladnokrevné příkazy s německým přízvukem. Newyorský polda John McClane, který přiletěl do L.A. strávit Štědrý večer dohadováním se s odcizující se manželkou vs uhlazený evropský zločinec na úrovni Hans Gruber a jeho grupa profíků, kteří si chtějí pod vánoční stromeček nadělit 600 mega ze sejfu firmy, pro kterou Johnova manželka pracuje. Zasraná westernová přesilovka, kde Pan obyčejný Američan musí ochránit japonské peníze před německými sviněmi a bude nato zoufale sám, protože neschopné a bezohledné bezpečnostní složky a média, která se zapojí v půlce filmu, situaci jen zhoršují. Johna to bude stát hodně prolézání výtahovými a větracími šachtami, krve vyceděné z rozřezaných chodidel po sprintu naboso přes střepy a taky jeden bungee jumping z explodující střechy mrakodrapu na požární hadici... Willis a Rickman září a McTiernan zručně buduje atmosféru i monumentální akční drama a otáčí kormidlo akčního žánru od masakrálních osmdesátkových vybíjených s neprůstřelnými přefouknutými svalovci, kteří nepotřebují dobíjet zbraně, do realističtějších a sebeironičtějších vod. Akční milník, po kterém zní Óda na radost už navždy jinak. Lituju každého, kdo si v třináctiposchoďovém paneláku nehrál s kamarády na to, že je to Nakatomi Plaza. (21.01.2007)