Hon na ponorku

Od Toma Clancyho som v čase písania tohto komentára videl 3 filmové spracovania jeho špionážnych bestsellerov s agentom Ryanom. Komerčný úspech čajových kúskov VYSOKÁ HRA PATRIOTOV a JASNÉ NEBEZPEČENSTVO s Fordom dodnes pokladám za jedni z najväčších filmových záhad 90. rokov. Naopak, NÄJVAČŠIA HROZBA s Affleckom bola bomba. Všetky 3 filmy sa stali trhákmi a ako som tak pozeral HONBU NA PONORKU, ktorá tiež nezarobila málo, nechápal som prečo. Všetky 4 filmy sú plus mínus rovnaké: čosi ako príbeh v podstate neexistuje, len viac-menej nesúvislá rada scén, s postavami sa nedá zblížiť (dá sa stotožniť s agentom CIA? S americkým prezidentom? S kapitánom ponorky?), okorenených štipkou priemernej akcie. K tomu matná atmosféra, bombastické (a bombasticky nevyužité) herecké obsadenie (James Earl Jones hral Ryanovho šéfa zatiaľ 3x zo spolu už štyroch ryanoviek), veľa zamotaných zvratov a tucty postáv pohybujúcich sa v komplikovaných politicko-vojenských situáciách. Sklamaný z už hore spomenutých dvoch fordovských clancyoviek som od HONBY NA PONORKU nič nečakal. McTiernan sa snaží, celé to má (i vďaka hudbe) isté tempo a zvyšok spasila bizarná "sovietska" Conneryho charizma, no to je všetko. Tušil som, že reči o kulte sú precenené, takže som zo štandardného výsledku nebol sklamaný. (05.02.2010)

Ani ne tak čistokrevný akční snímek, jako spíše strhující souboj dvou špičkových kapitánů. Dějové peripetie jsou tu spíše jen jako doplňek. Jak Connery, tak Scott Glenn tady předvádějí famózní herecké galapřestavení, které je korunováno závěrečným podáním ruky. McTiernanova režie je výtečná. Jak by také ne, vždyť to bylo ještě v dobách, kdy byl na vrcholu své kariéry a točil jednu pecku za druhou a Rudý Říjen je jeden z jeho nejlepších kousků. Atmosféra ponorky je fantastická a podvodní souboje strhující. (21.12.2005)

[20%] Co k tomu mám asi tak říci? Film mi nesedl a nudil mě od začátku do konce. První cca půle snímku byla extra nudná, v té druhé se už něco trochu děje, ale stále nic zásadního. Postavy, včetně Conneryho mě nebavily, možná tak Alec Baldwin nebyl k zahození, ale to je asi tak vše. Tohle téma šlo totálně mimo mě. A to některé „ponorkové filmy“ mám rád. Škoda. Víc to shazovat nebudu. (01.11.2020)

John McTiernan toho veľa nenatočil. Nesmrteľnou legendou sa vstal v rokoch 1987-88, kedy naservíroval dve nezabudnuteľné a nestarnúce pecky (Predátor, Smrtonosná past). Hon na ponorku som v časoch ZŠ minul, a tak bolo potrebné doplniť si vzdelanie. Predsa len, všeobecne vnímané ako mctiernanovské č. 3. Prvá polovica filmu fajn. Následné politické a ponorkové manévre ma už tak nebrali. Osud politruka však naopak s odstupom rokov nabral na sile. Old school, ktoré bez potrebnej nostalgickej nadstavby neponúka čerstvému publiku nič zásadné. (29.03.2023)

Reflexe nepřátelské strany byly v kinematografii studené války až na nečetné výjimky ne příliš zdařilé. Tento film reflektuje stav zhruba z let 1983-1985 a byl zastaralý už v době svého natáčení, natož uvedení. Představa, že velitelem takto významného plavidla mohl být Litevec, je krajně nepravděpodobná. Tím trpí kvalita filmu jako celku bez ohledu na skutečnost, že je závislá na literární předloze. (10.08.2021)