Hon na ponorku

Zlí hloupí Rusové zase jednou předběhli hodné chytré Američany v technologickém vývoji. Jak se to mohlo zemi neomezených možností stát? To je jedno, protože tohle je akční honěná dle mého gusta a kdyby zakomlexovaní Amíci neměli neustálou potřebu povyšovat se nad ty ožralé soudruhy, tak bych snad zauvažoval i o páté rudé pěticípé hvězdě. (07.08.2014)

Z ryanovek mě žádná moc nevzala a co se ponorkových thrillerů týče, pro ten žánr mám sice slabost, ale vlastně se mi výrazněji líbila jen U 571. HON NA PONORKU má slibný námět, který rozehrává velkolepé ponorkové šachy mezi USA a Ruskem, ale realizace už je slabší. Scénář není tak svižný, kamera tak efektní a střih a hudba tak dramatické jako u konkurenčního KRVAVÉHO PŘÍLIVU (nemluvě o nic moc tricích) a Ryan je poněkud nevýrazná postava. (28.01.2014)

Těšil jsem se na opětovné zhlédnutí, a sic má McTiernan kolem sebe samá esa (herci, kameraman Jan de Bont, hudební skladatel Basil Poledouris, bestseller Toma Clancyho), radost mi dvakrát neudělal. Snímek má sice místy výbornou atmosféru, ale jako celek nabízí i nepříjemnou porci solidní nudy. Strhující střet dvou kapitánů je strhující pouze tehdy, pokud nejsou na scéně jiné postavy, děj je mnohdy zhuštěný, až to lákavé není. A ať už se tenhle politický thriller strefuje do kohokoliv, mně se do vkusu ani po letech netrefil. (06.12.2012)

Naivné až (pekne po americky) hlúpučké, ale, akokoľvek lacné (aj v rámci žánru lacné, nič si nenahovárajme), má to svoje kúzlo. Asi pre ten apel na ľudskosť a zdravý rozum, výrazne podporený výkonom dvojice hlavných predstaviteľov, ktorým skrátka musíte držať palce... no, vlastne... (výkonom?)... Sean Connery stavia v prvom rade na charizme, že by mal čo extra hrať, to zas nie. A Alec Baldwin? Tomu tá jeho rola  mladučkého agenta Ryana skrátka len dokonale sadla. Hej, v prvom rade chváľme prezieravý casting! (08.01.2024)

Od Toma Clancyho som v čase písania tohto komentára videl 3 filmové spracovania jeho špionážnych bestsellerov s agentom Ryanom. Komerčný úspech čajových kúskov VYSOKÁ HRA PATRIOTOV a JASNÉ NEBEZPEČENSTVO s Fordom dodnes pokladám za jedni z najväčších filmových záhad 90. rokov. Naopak, NÄJVAČŠIA HROZBA s Affleckom bola bomba. Všetky 3 filmy sa stali trhákmi a ako som tak pozeral HONBU NA PONORKU, ktorá tiež nezarobila málo, nechápal som prečo. Všetky 4 filmy sú plus mínus rovnaké: čosi ako príbeh v podstate neexistuje, len viac-menej nesúvislá rada scén, s postavami sa nedá zblížiť (dá sa stotožniť s agentom CIA? S americkým prezidentom? S kapitánom ponorky?), okorenených štipkou priemernej akcie. K tomu matná atmosféra, bombastické (a bombasticky nevyužité) herecké obsadenie (James Earl Jones hral Ryanovho šéfa zatiaľ 3x zo spolu už štyroch ryanoviek), veľa zamotaných zvratov a tucty postáv pohybujúcich sa v komplikovaných politicko-vojenských situáciách. Sklamaný z už hore spomenutých dvoch fordovských clancyoviek som od HONBY NA PONORKU nič nečakal. McTiernan sa snaží, celé to má (i vďaka hudbe) isté tempo a zvyšok spasila bizarná "sovietska" Conneryho charizma, no to je všetko. Tušil som, že reči o kulte sú precenené, takže som zo štandardného výsledku nebol sklamaný. (05.02.2010)