Kamera:
Darius KhondjiHudba:
Daniel LopatinHrají:
Adam Sandler, Lakeith Stanfield, Idina Menzel, Julia Fox, Kevin Garnett, Keith Williams Richards, Eric Bogosian, Judd Hirsch, Tommy Kominik, Pom Klementieff (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Zatímco se mu kupí dluhy a naštvaní výběrčí jsou mu v patách, riskuje tenhle výřečný klenotník z New Yorku všechno a doufá, že se tak udrží nad vodou a naživu. (Netflix)
Videa (3)
Recenze (433)
Adam Sandler ve vážné roli? Sem s ním! Drahokam je další film z jeho Netflixovské série a poprvé s vážným tématem. Navíc ale hraje postavu, která je nepříjemná, hlučná a stejně tak je na tom i samotný film. Ten k tomu všemu obsahuje dost neobvyklý soundtrack, který Vám na příjemnosti nepřidá a naopak dodává absolutní depresi celému filmu. První hodinu jsem moc nevěděl, co si o tom myslet, ale napětí stoupalo do takových výšin, že jsem myslel, že vybouchnu jak papiňák. Ač se mi Sandlerova postava nelíbila, tak totální respekt. Tohle byl hereckej hukot a hudebně psychadelickej úlet. ()
7,5/10. Sandler je skvělej. A jsem rád, že to po delší době pochopí i druzí. Je fantastický, že se chopil postavy, které absolutně nefandíte, nerozumíte jeho činům a přejete mu všechny problémy, které se na něj postupně valí, ALE přesto nedokážete uhnout pohledem vedle a toužíte se dozvědět, jak to nakonec dopadne. Scénář je minimalistický, vedlejší postavy jakbysmet, ale formou si tvůrci pomohli do parádního počinu. Elektrické synťáky, artovější styl vyprávění, pomalejší až meditativní záběrování a v tom naprostý kontrast přeřvaných dialogů... dělá z téhle dramatické jednohubky skvělou trefu. Spokojenost. ()
// Málokdy je název filmu tak výstižný pro film samotný, jako v případě Uncut Gems. I tady se totiž někde uvnitř škaredého šutru skrývá luxusní podívaná, jenže otravně všudypřítomná a zbytečně hlasitá elektronická hudba a konstantně se přeřvávající postavy mi tak trošku bránily v tom, abych ji našel. Řemeslná stránka mě tentokrát fakt nenadchla, nicméně na 135minutový intenzivní film o neurotickém židovském klenotníkovi z Diamond District v New Yorku jsem tím prošel až překvapivě snadno a posledních dvacet minut bylo vyloženě parádních. Sandler mi sice neměl co dokazovat, kdyby si ale podobné role nastavil jako svůj standard, rozhodně bych se nezlobil. 7/10 ()
Adam Sandler v tomto filme svojím prejavom normálne pripomína niečo medzi Al Pacinom a Stevenom Seagalom. Ako jasné, že je medzi nimi asi polmetrový rozdiel, ale tá koženka je jasný Seagal a ten pokus o mdlý výraz veľa fuckovania, to je jasný Pacino. Ale napriek všetkému mu to je celkom aj veriť. To je príjemné herecké prekvapenie a asi najlepšie Sandlerove vystúpenie v kariére. Hudba v pozadí je však rušívá, nevhodná, niekedy až nepríjemná. Prvá polhodina je dosť naťahovaná, nakoniec príbehovo film až tak nezaujme, myšlienkovo v ňom nevidím nijaký prínos. Záver totálne o ničom. ()
Našlapaný energeťák o honbě za prachama taky s cílem vyváznout ze špatné situace (zadlužení). Film je originální především elektronickým soundtrackem jakoby od Vangelise, na extázi se snažícího napodobit Atticuse Rosse. V delším úvodě, kde zní hudba stejně hlasitě jako dialogy, je doslova rušivá. Působí jako chybná zvuková stopa, až máte nutkání chytit ovladač a něco napravit. Neotřelý způsob, jak diváka razantně zaujmout a vtahnout. Následně, s citlivějším použitím, se ze soundtracku stane významný prvek osobitého filmového zážitku. A ten dělá taky prostředí a jeho postavy. Filmoví hrdinové režisérské dvojky nejsou žádní andílci, mají všechny charakterové zápory (podvádění manželky i obchodních partnerů, bezohledná chamtivost). Přesto tomu zdejšímu držíme palce, protože ve světě lichvy a veksláctví ve kterém funguje, by nemohl fungovat jinak. Bezservítkové zobrazení tohoto světa, navíc v židovské komunitě, dělá film unikátním a jeho tvůrce odvážnými. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (12)
- Celkový počet variací na slovo „fuck“ ve filmu je 408. (MarLin)
- V záverečných titulkoch je medzi poďakovanými osobami aj známy, v Los Angeles pomerne legendárny klenotník Ben Baller. (Real Tom Hardy)
- První koncept scénáře byl napsán v roce 2009. (MarLin)
Reklama