Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
O lásce k filmu, o toulavých botách, o lidské posedlosti a o těžkosti života. Takhle krásně to mohl natočit snad jen Jiří Menzel. Hrušínského, Menšíka a Somra jsem spolu už viděl a nebyl to radostný pohled. Dobří holubi jsou sice technicky vzato komedie, ale snad až příliš hořká. Ani tady se nedají čekat záchvaty smíchu. Úsměvných a laskavých situací je ovšem každá scéna plná. ()
Jiří Menzel o sobě tvrdil, že je zakázkový režisér točící scénáře, které jsou mu zadané. To ale nebyla moc pravda, protože si látky spíš vybíral sám z okruhu svých oblíbených autorů. Báječní muži s klikou ale ukazují, jaká je škoda, že podobných méně autorských projektů nezkusil víc. Více viz: https://normanbloom.blogspot.com/2020/11/bajecni-muzi-s-klikou-1978.html ()
Příjemný a romantický příběh z počátku kinematografie v Čechách. Dalo by se říci až dobrodružný ve svém novátorském chtěním v době ne tolik globalizované, s volnější atmosférou, lidštější a přesto v lecčem stejné. Energický kouzelník a potulný promítač prvních filmů Vilém Pasparte (dobrý Rudolf Hrušínský) má velký sen o otevření prvního stálého biografu v Praze. Neváhá se ve jménu tohoto snu dokonce oženit s s bohatou vdovou Evženií Slavíkovou (dobrá Blažena Holišová), občasnou nesnesitelnou semetrikou a generálem v sukni. Neváhá dávat energii do spojení s nadějným filmařem Jakubem Kolenatým (sám pan režisér Jiří Menzel), nadšeného prvního dokumentaristy a mistra zábavy, kabaretiéra Járy Šlapety (Vladimír Menšík), který jako velká voda občas zkazí dobrý úmysl. Jako při prvním natáčení s velkou herečkou divadelní Emilií Kolářovou-Mladou (dobrá Vlasta Fabiánová), která se nakonec stane z odpůrkyně nečekaným spojencem při utváření velkého snu. Z dalčích postav stojí za zmínku Paspartova dcera Pepička (Jaromíra Mílová), Paspartova půvabná schovanka Aloisie (Hana Burečová), která slintavce hromadně odhání, obchodník s filmy Berousek (Oldřich Vlček), oddaný sluha Kolářové Hynek (Vladimír Huber), a úředník pro vydávání živnostenských koncesí (Josef Somr). Nevšední působivá kamera, příjemný příběh. ()
Krásný, laskavý ale také smutný film o lidské slabosti, vůli vynalézat, a v poslední řadě lásce k hýbajícím se obrázkům. Skvělá je především hudba, jež pohladí po duši a zní ještě dlouho po závěrečných titulcích. Ženich z rozumu Rudolf Hrušínský nezkazil nikdy žádnou roli, ale tahle mu sedí přesně na tělo a to místy hraje jen pohledem. Klasicky legrační je i režisér Menzel v pro něj typické roličce, stejně kouzelný je i samorost Menšík a všichni další, kteří jako kdyby za c. a k. opravdu žili. Hana Burešová jako dost možná neobjevená česká kráska. ()
Dlouho jsem se tomuhle vyhýbal a viděl vždy jen pár minut a nějak mě to nechytilo až teď jsem to viděl od začátku a dal tomu šanci. A není to vůbec špatné, ale víc jak na tři jít nemůžu (aspoň zatím). Humoru tam moc není a je třeba si ho tam najít. Herecké výkony jsou velmi dobré hlavně vidět v jednom filmu naše dva nejlepší herce druhé poloviny 20. století Hrušínského a Menšíka je velká událost . V mnoha filmech jsem je spolu hrát neviděl spíš to snad byla první možnost obvykle se spolu před kamerou míjeli i když to byl společný film. Osobně si je vybavím jen tady pak Zlatý úhoři a Dobří holubi se vracejí. ()
Galerie (18)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jiří Kučera
![Báječní muži s klikou - Z filmu - Jiří Menzel, Rudolf Hrušínský, Vlasta Fabianová, Jaromíra Mílová](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/242/160242181_40bc04.jpg)
Zajímavosti (6)
- Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
- Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1979. (orkadimenza)
Reklama