Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
V rámci CHT zatím určitě nejlepší film, ale i tak se neubráním pocitu že mohlo být ještě líp. Přenádherný atmosférický záběry staré Prahy, která v takové podobě jak jí vidíme v tomto filmu už bohužel zcela zanikla. Například ani jeden dům nemá zkurvený sprejský lejno na svý omítce, o počtu lidí na jeden záběr nemluvě a ty průjezdy maringotkou taženou koňma to je opravdu krásný pohled na dávný časy. Trošku horší je to s dějem, přijde mně že vše bylo hrozně odbyté jak dialogy, tak scény, ž to šlo udělat s větším výnikem lásky ke kinematografii, s větším vtipm, víc se vymazlit s postavama, který jsou takový nějaký a ti je hrajou takový mistři oboru jako pan Hrušinský nebo pan Menšík. ()
Milé nostalgické ohlédnutí za počátky české kinematografie, natočené s pábitelským šarmem a s pečlivostí typickou pro Jiřího Menzela. Boduje hlavně atmosférou, kterou buduje za pomoci filtrů a četných výpůjček stařičkých snímků z Národního technického muzea. Svou roli hrají i kostýmy pana Pištěka a vhodně zvolená hudba. Dějově bohužel slabší, proto jen 3*, zato ale náležitě silné. Báječní muži s klikou na nás pomrkávají prostřednictvím řady drobných vtípků, v jedné scéně např. hraje osvětlovače jakýsi mladičký pan Frič. Celkový dojem: 65 %. ()
Filmy o láske ku kinematografii všeobecne zaváňajú akýmsi akademickým snobizmom. Báječní muži s klikou však snobmi nie sú, oni si napríklad aj radi vypijú a svoj prehnaný záujem o natáčanie neprezentujú žiadnym násilným a vtieravým spôsobom. Dobre, na jednu bitku dôjde. A dôjde aj na požiar, ako to už pri podobných premietaniach bývalo. Niektoré staré nemé filmy treba vidieť ako povinné čítanie, niektoré filmy o začiatkoch kinematografie tiež. Pokiaľ niečo o tej histórii viete, Báječní muži s klikou budú pre Vás väčším zážitkom, ako pre väčšinu divákov. ()
O lásce k filmu, o toulavých botách, o lidské posedlosti a o těžkosti života. Takhle krásně to mohl natočit snad jen Jiří Menzel. Hrušínského, Menšíka a Somra jsem spolu už viděl a nebyl to radostný pohled. Dobří holubi jsou sice technicky vzato komedie, ale snad až příliš hořká. Ani tady se nedají čekat záchvaty smíchu. Úsměvných a laskavých situací je ovšem každá scéna plná. ()
Film Báječní muži s klikou skutečně není až tak výborný jako Menzelova zkultovnělá díla, i tak ho ale považuji za podařený, vtipný, krásný a hlavně zajímavý film o průkopnících filmařiny u nás. Jediné co, dle mého názoru, filmu překáží k dosažení výšin svých sourozenců je povídkově banální příběh, s minimem postav a jednoduchým dějem. Zbytek je ale klasický Menzel v té nejlepší formě, krásná kamera, snová atmosféra a skvělé herecké výkony, u takového Menšíka vysloveně zabolí, že jeho postava nedostala o trochu více prostoru a významu. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (6)
- Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)
- Ve filmu se používá starodávná kamera, ale ve skutečnosti je to jen pouhá rekvizita. (cariada)
- Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
Reklama