Don't Knock Twice

Sorry jako, celou dobu jsem ten film podceňoval, ale výsledný dojem je silný, až se tomu sám divím. Plusem je už samotný dramaturgický oblouk, v jehož středu je na hororové standardy komplikovaný vztah mezi matkou s její dcerou, kterou před lety opustila. Duchařiny a vyvražďovačky si zpravidla vystačí s jednoduššími vazbami mezi postavami, takže za to pochvala. Jenže takřka po celou stopáž jsem si říkal, jaká je škoda, že nakonec budu muset film zkritizovat za to, že tento vlastně ambiciózní oblouk staví na kostře strašně klišovité a hloupé hororové báchorky s množstvím lapsů ve scénáři. No ale světe div se, ono nakonec leccos vyplynulo do jiného světla a já zůstal příjemně překvapený, že to nebylo tak hloupé, jak jsem si myslel. Ve spojení s tím, že strašidelné sekvence jsou dobré až excelentní, tu tedy máme příjemný malý horor, který potěší. Pro hororáře lze doporučit, ostatní mohou minout. (03.02.2017)

Don´t Knock Twice je očividně za malý peníz, ale vzhledem k tomu, že celý film se odehrává ve tmě, tak laik nepozná vůbec nic. Čarodějnice je pro mne atraktivnější než duchové,démoni a ďáblové dohromady tedy za ústředního bubáka velké plus. Film je od začátku velmi snaživý, na nic se nečeká a atmosféra houstne po celý film. Škoda, že ke konci film spíš stagnuje než graduje. Přesto v subžárnu rozhodně ten lepší kus za poslední dobu. Rozuzlení zaujme. 65% (05.02.2017)

Nok, nok ... Kto tam? To som ja, otvor! Otvor? Otvor, do piče! Otvor do piče? *** No, já už rozhodně podruhé nezaklepu ani za pytel sušených čuráků! Snad jen, kdyby se můj život náhodou náhle změnil v příval nikdy nekončící zábavy, a já bych se potřeboval ze sebevýchovných důvodů znovu unudit xmrti, aby mě to tolik nerozmazlilo. Docela škoda, že poměrně nadějného režiséra, jenž umí vcelku vkusně a atmosféricky naaranžovat dva minutové záběry solidního bububaráku s anorektickou ježibabou, doplnil páreček pissálků, který nade vši pochybnost pravidelně čichá lepidlo na kola, a partička enormně prkenných ochotníků včele s odpudivým babochalpem z Rydyka. Výsledkem je otravný, ukrutně narkoleptický a příšerně zahraný pičoid, jehož logika osciluje v uzavřeném intervalu (vysmažený debil; ambiciózní narkáč). Při jeho sledování celou dobu váháte, jestli by náhodou nebylo mnohem zábavnější strávit večer tím, že se pokusíte ukousat si nudou první články všech prstů na rukách a cákající krví zabordelit koberec, aby vám to následně ta vaše domácí čarodějnice dala pořádně sežrat a vy se aspoň na chvíli opravdu báli. Nicméně i tak to evidentně strašlivě vybubalo kompletní kohortu zdejších hororových gayxpertů, na jejichž gayrudované výstřiky dejte pouze v případě, pokud vám k absolutnímu zděšení taky stačí, když si zhasnete na hajzlu a někdo vám devadesát minut neumětelským hlasem recituje přes dveře isobarické hodnoty brázdy nad hřbitovem. Samozřejmě s chybami a v kiloňutnech. (15.02.2017)

Příběh Saxany z Walesu. Zaklepeš dvakrát na vrátka a už jde po tobě Saxana, Baba Jaga, Harry Potter i Katee Sackhoff. Posledně jmenovaná by byla žhavou adeptkou na čarodějnici, nicméně dostala roli matky, která šíleně chce urovnat pošramocený vztah se svojí odcizenou dcerou z "děcáku", která přivolala démona. Film je v podstatě nemile rozbředlý, řeší se vztah matky s dcerou, film tedy obsahuje i psychologické prvky. To je sice hezké, koho to ale v hororu zajímá. Určitě si svojí nucenou psychologickou linkou film zase až tolik neublížil. Film ztroskotal na slabém režijním provedení. Britský režisér Caradog W. James toho mnoho nenatočil. A to, co doposud natočil, nijak diváka nepřivede do stavu extáze. Nejásám nadšením z globálního výsledku, nicméně slušná řádka scén byla poměrně pěkně provedená, povětšinou se ale jednalo o scény "béčkového" ražení. Herecké výkony hereček v hlavních rolích, Katee Sackhoff a Lucy Boynton, s tím nechtěly až tak korespondovat, občas se tedy jevily, že jejich herecké výkony převyšují. Z filmu se na mě nepřenesl žádný strach, napětí dost polevovalo vlivem nekompaktní režie. Posléze se mně vybavily i jiné spřízněné snímky, třeba Zhasni a zemřeš a Kruh, které film v několika scénách zřetelně kopíroval. Natáčelo se ve Walesu, takže žádné atraktivní lokace nečekat. Zvukový efekt, který doprovázel zjevení démona, byl směšný. A když už se zdálo, že přijde double finále, režisér to uťal. Asi došly finance, film vyhlížel už beztak levně. Tak nám režisér alespoň dopřál zajímavý zvrat v závěru, poměrně dopředu neodhadnutelný. Nepovedlo se přijít s něčím, co by divákům narušilo spánek na týdny dopředu. Kdo moc hororů neviděl, může tenhle počin vzít zavděk. Kdo hororům holduje, nebude nijak překvapen. 6/10 (06.06.2017)

Překvapení! Ani jsem nedoufal, že se mi nějaká duchařina z poslední doby zalíbí. Trapnosti V zajetí démonů a jim podobné mi tenhle žánr nadlouho znechutily. Báječné úvodní titulky navnadily, a tak jsem se ve skrytu duše těšil. Variace na Krvavou Mary (i když se mluví spíše o Babě Jaze, což je nakonec sporné) se vydařila. Snad i proto, že démonických scén je minimum (ano, pařáty lezoucí z umyvadla byly legrační, bohužel) a příběh je vystavěn jako atmosferické drama mapující nelehký vztah matky a odcizené dcery. V momentě, kdy se dcera dostane do smrtelného nebezpečí, snaží se společně s matkou najít cestu, jak z toho ven. Nejsilnější scény jsou ty, kde vládne jen obraz, mrazivá hudba a vyděšené tváře. Když se objeví démon, snímek začne sklouzávat k úsměvnosti. Ale jak jsem napsal, takových scén je naštěstí pomálu, tudíž za mě 4*. (09.02.2017)