Postřižiny

Znova poriadne utlo a ďalší zo super-filmov sa nedočká môjho plného uznania. Usmievavý film s prostorekým príbehom ma zaujal, no neohúril, nenadchol. Poetickosť, ktorá využíva mnohé náznaky, symboly a inotaje skryté a spojené s prácou kamery a podmanivej hudby, sa mi nepozdávala už od začiatku. V niektorých scénach som sa dokonca pozastavil nad chcenou, či nechcenou grotesknosťou. Postupne to však bolo lepšie a príbeh svojou netradičnosťou aspoň rýchlo ubehol. A nebyť kúzelnej Vášáryovej a vypointovaných scénach Pepin (Hanzlík) vs. čeľadník (Hrušínský ml.), nedostal by sa u mňa film ani z priemeru. 65%. (13.07.2008)

Menzel - Hrabal. Dodnes nevím, proč zrovna Menzel získal výsadní právo zfilmovat většinu stěžejních Hrabalových literárních děl. Zkusit to občas taky nějaký jiný režisér, bylo by co poměřovat, ale takhle není s kým. Hrabal byl mistr psaného slova a jeho knihy nešlo ani dost dobře přetáhnout do filmové podoby. Menzel většinu jeho děl úplně zkurvil. Ano, nemám problém použít ostřejší slovo, když je na místě. Dokurvil i tohle dílo. Už obsazení Francina a Maryšky čahounem a ohyzdou, je zoufalé a žádá si o přeobsazení. A Hrabalovu poetiku taky, až na pár výjimek, okleštil, anebo ji v podstatě ani nevystihl. Když byl Menzel v koncích, a za film jsem to vycítil nesčetněkrát, napasoval do filmu idiotsky zrychlené scény, ve kterých hrbatý idiot Hrušínský jako by legračně pobíhá. Jak toto může někdo dát do filmu?! A takových hovadin je ve filmu milion, přitom jsou neústrojné a divné. Hanzlíkova kreace Pepina mě pobavila, ale opět do filmu jako by ani nepatřila, jak křečovitě ji tam Menzel narouboval. Výsledná podoba filmu mě vůbec nenadchla. Film jsem viděl na etapy a skoro jsem ho i vypínal, jak nezajímavě je natočený. Kdykoliv ho někde reprízují, házím ignor. 20% (27.04.2013)

Pro mě dvojnásobná srdcovka - za prvé se to točilo v Dalešicích u Dukovan, krajině mého dětství, kdy filmaři nechali skautům repliku komína, za druhé díky Postřižinám, protože tchyně je z Poděbrad a v tom kraji prostě jiné pivo na nádražkách nenajdete. Jinak ale filmařsky příjemná freska z nelehkého života správce pivovaru bez špetky nadhledu, ale s krásnou a ženou dobrodružné povahy, Skvělé hlášky a herecké výkony. Poetika. Nahá Vášaryová. A spousta piva a zabíjačkových dobrot. :-) (21.12.2018)

K tomuhle snímku mám poněkud osobní vztah, a tak se psaní komentáře stále vyhýbam. Děda byl sládek, a i když jsme byl ještě malý kluk, když si ho smrt vzala, tak na dětství v pivováře nezapomenu. Vůně sladu, sešeřelá varna, obří sudy a pivo, kam se podíváš. Mistrně převedená Hrabalova próza, tak jak to snad jen Menzel umí. Krásná M.Vašáryová pijící zlatý mok na jeden zátah tak, že dostanete žízeň, i kdybyste nechtěli. A což šťavnaté bifteky, jejichž vůně se doslova z plátna/obrazovky/monitoru line. Vždy polituji J.Schmitzera pojídajícího jen tvrdé topinky. Všechna ta báječná poetika časů minulých, prodchnutá veselými příhodami, trochou erotiky i odvážnou spank scénou...A pak jistě, strýc Pepin! Nudíte se, kupte si medvídka mývala! A nebo si případně pusťte Postřižiny. (28.05.2011)

Jediný film, který můžete shlédnout!!! U všech ostatních je pravopisně správný tvar zhlédnout, ale protože na Postřižiny se díváme (shlížíme) z výšky, až z vrcholku pivovarského komínu, i leckterý zuřivý lingvista a jazykotepec nad vaším „film jsem shlédnul“ rád přimhouří oko. Zábavná, milá a dusně erotická (Ta káď! Ty elektrohrátky! Ta pumpička!) exkurze do varny pivovaru. Neskutečný šoumen pan Hanzlík: „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ (20.11.2013)