Larks on a String
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (více)Obsahy(1)
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují „kopečkářky“, dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil... Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (391)
Jiří Menzel dokonale porozuměl textům Bohumila Hrabala a z tohoto šťastného spojení vznikla celá řada dokonalých filmů. Skřivánci jsou lehce humorným pohledem na absurditu budování socialismu v padesátých letech. Zároveň je to film dojemný a hluboce lidský, ozdobený vynikajícím obsazením. Dvacet let nuceného odpočinku v trezoru dokazuje, že vynikající filmová díla vůbec nestárnou. ()
Nehostinné šrotiště Kladenských oceláren 50. let by se mohlo zdát poněkud nešťastně vybranou kulisou pro lásku a úsměvné momenty. Ovšem všude se najdou svérázní lidé, kteří dokáží brát svůj úděl s nadhledem sobě vlastním, tací lidé, které Bohumil Hrabal tolik miloval. A v tu ránu mezi haldami železa začíná vznikat nejjemnější lidský cit a lidské šarvátky získávají nečekané obrátky. Avšak nakonec zmizí vše co bylo alespoň trochu fajn. Světýlko v tunelu (popřípadě v šachtě), které se nenávratnou rychlostí vzdaluje. Vzdaluje se nejen našim hrdinům, ale na mnohem delší dobu se vzdaluje i ve skutečnosti. Hluboký, tísnivý a přesto poetický a něžný film – to jsou Skřivánci na niti. 100%. ()
Intelektuálové, živnostníci a všichni ostatní političtí provinilci jsou nasazeni na práce v kovošrotu za „lepší zítřky naší milované socialistické vlasti“. Hrušínský jako zapálený straník je skvělý. Ale ta jeho úchylka: snažit se umýt romské dívky. No já nevím. Filozofující Brodský působí krásně kontrastně s tunami zrezivělého železa. Místy je na tomto místě tak neuvěřitelný, až mi připomíná anděly z Nebe nad Berlínem (film Wima Wenderse). Na co určitě ještě jen tak nezapomenu je paní učitelka vedoucí pionýry a rozdávající rudé šátky. Ta je jak vystřižená z Rudého práva. Tady ale pozitiva končí. Celý film působí mírně nudně a jako celek mě vlastně ani nezaujal. Kam se poděla Menzelova virtuozita z Ostře sledovaných vlaků? A kde je ta živelnost typická pro Postřižiny a Slavnosti sněženek? ()
Nejvíce se mi na tomto filmu líbila krásná Jitka Zelenohorská, filozofické úvahy Vlastimila Brodského a hlavně Rudolf Hrušínský, avšak škoda, přišlo mi, že zde bylo využito málo z jeho hereckých kvalit a osobnosti. I když často mám pocit, že pan Hrušínský by jen svým slovním projevem strčil do kapsy všechny gestikulační kreace většiny hereckého osazenstva:) ()
Tolikrát jsem to viděl, a teprve včera jsem si uvědomil, že tam hraje i Svěrák. Hrabal mi nikdy k srdci nepřirostl, nicméně "Inzerát" jsem byl nucen v rámci středoškolské povinné literatury vstřebat. Díky tomuto porovnání vím, že je mi opravdu bližší na plátně (pokud mi sedne, což není zdaleka vždy) v Menzelově zpracování než skrze tištěné řádky. Ze všech nejvíc mě vždy upoutají Galatíková coby kovaná ideoložka (vidíte ty přisluhovačky imperialismu) a Šmeralovo roztomilé podání prof. Nejedlého (s neroztomilým dopadem): "A chleba bude. A máslo bude. I smetana bude. I Fibich a Dvořák. - Ano, hudba se ztratila, ale oni se taky ztrácejí lidi." ()
Galerie (43)
Zajímavosti (24)
- Světovou premiéru na Blu-ray měl film 18. července 2022. Blu-ray vydala anglická společnost Second Run, která se specializuje na nezávislou filmovou tvorbu střední a východní Evropy. Disk vychází z nového 4K restaurování Českým národním filmovým archivem v české zvukové verzi s anglickými titulky. Jako bonus je zde: Jiří Menzel: 7 otázek: svérázné zamyšlení nad filmem a jeho historií (natočené režisérem v roce 2011 speciálně pro Second Run), Menzel v diskusi s filmařem Shivendrou Singhem Dungarpurem, Menzelův studentský snímek Umřel nám pan Foerster (1963) a trailer. Vydání doprovází 20stránkový booklete obsahující esej autora Petera Hamese a úvod kameramana Jaromíra Šofra. (lexa.k)
- Film byl natočen ve spolupráci s mnichovskou společností Betafilm, jejíž koprodukční vklad spočíval především v dodání barevné filmové suroviny Eastmancolor, na jejíž nákup disponoval Barrandov pouze velmi omezenými devizovými prostředky. (raininface)
- Václav Neckář (Pavel Hvězdář) si kvůli své roli musel každý den před natáčením ondulovat vlasy. (Kamkon)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
57. ročník Německého Berlinale odtajněn!
Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)
Reklama