Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rodilý Newyorčan Frank (Hynek Čermák) získá díky svým šlechtickým předkům dávné rodové sídlo - zámek Kostka. Potomek emigrantů se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií (Yvona Stolařová) a temperamentní ženou Vivien (Tatiana Vilhelmová) na velký návrat do Čech. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou, někdejší vlast a zámecký život znají jen z prastarých vyprávění příbuzných. Záležitosti spojené s navrácením majetku pro ně řeší právní zástupce Benda (Vojtěch Kotek). Po příjezdu rodina zjišťuje, že se zámek nachází ve stavu pozvolného rozkladu, stranou veškerého společenského dění. Jedinými stálými obyvateli Kostky jsou zpátečnický kastelán Josef (Martin Pechlát), bodrá hospodyně paní Tichá (Eliška Balzerová) a hypochondrický údržbář Krása (Pavel Liška). Zatímco osazenstvo Kostky pozvolna procitá z mátožného spánku porevolučních devadesátých let, rodina Kostkových stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit zámek Kostka zachránit. Film vznikl podle stejnojmenné knihy Evžena Bočka. (Falcon)

(více)

Videa (11)

Trailer

Recenze (488)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Dokonalou předlohu Evžena Bočka jsem četl a mocně jsem se u ní bavil, s o to větším despektem jsem přistupoval k filmovému zpracování. Byl jsem ale nečekaně překvapen. A ještě ke všemu příjemně. Tím nechci říct, že se tvůrcům snímek nějak zvlášť povedl, spíš jsem čekal mnohem horší výsledek. Zrušením jazykové bariéry u Vivian si Jiří Vejdělek příliš nepomohl, připravil tak film o pěknou řádku možných vtipných scén, humor páně Božkův byl ostatně celkově značně potlačen, na druhou stranu mě potěšil vhodným obsazením jednotlivých postav, pokud nepočítám Maxe Zdeňka Piškuly (Zdeněk Piškula ve mně vždycky vyvolává dojem, že začne všem okolo nabízet Strážnou věž), zvláště Martin Pechlát byl jako kastelán Josef naprosto dokonalý. Ve výsledku sice nemůžu film zrovna vychválit, ale bavil jsem se u něj a určitě ho nechci nijak potopit. Těsný nadprůměr a fajn nálada. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Pokusů diváka rozesmát bylo fakt hodně ale ne vždy to vyšlo. Občas to bylo pokusy o vtip spíš přeplacané a čišela z toho křeč. Ke konci začíná docházet dech a příběh prakticky chybí, což ale nakonec není až takové mínus. Snahy o čistrokrevnou komedii (bez přehnaného smutku, romantiky, sexismu) si cením a sám jsem se místy celkem dobře bavil a jsem rád, že tady konečně něco takového zase vzniklo.  Herci byli dobří (krom Dykové) a měli celkem vtipné postavy, které by stálo za to ještě víc dotáhnout. Navíc Vejdělek umí opravdu točit a Smutný umí dělat krásné obrázky.  No, nejsou to Simpsonovi ani Forman (:D), ale celkem dobrá oddychovka která  sem tam vážně pěkně  pobaví. A já si rád zašel se spolužáky  na jejich doporučení do kina, a to se počítá (:D). Obzláště, když většinou sleduji filmy, které mi nedoporučí a nechce se mnou vidět vůbec nikdo (:D). Pěkná atmosféra tam byla a film takový dobrý na vyblbnutí a uvolněný. Ani nevím, co by pro dnešek šlo vybrat lepšího. Navíc mi přišlo, že je dneska venku docela zima...a vida, na plátně jsem už na začátku viděl sníh.:D Za normálních okolností bych asi zůstal na průměrném hodnocení, ale takhle musím výš a vlastně za film poděkovat. Pěkný večírek...Já jsem určitě spokojený. Krásný, krásný.. Vím, že zde před pár měsíci na tomto krásném webu byla kauza, že jsou některá kladná hodnocení domacích filmů fejková nebo objednává. Tak to určitě není tento příklad, mě si v žádném případě neobjednali inženýři z Falcomu. Jen bych rád na filmu pochválil i to, že mě při něm nebolely oči, když jsem se díval. Koukalo se dobře...Jen když jsem mrkl, občas mi něco uteklo. Ale žádný film nemůže být dokonalý. Zase se mi na oplátku líbí, že se všechny tři hlavní postavy na plakátku tváří spokojeně. A teď už dobrou noc na bezva posteli, na které snad nezemřel můj prastrýc.❤ ()

Reklama

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Poslední aristokratka je prvoplánová kýčovitá blbina, v níž převažují scény, kdy nějaká z postav cosi řekne a poté vždy pravidelně přichází dlouhá pauza, aby se diváci mohli od srdce mocně zasmát. Jenže aspoň mírně vtipná je možná tak jedna pointa z padesáti. A s téměř dvouhodinovou stopáží je bobříkem odvahy tenhle „cringe“ vůbec dokoukat do konce. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Na Poslední aristokratce je smutné, že půjde zřejmě o nejlepší zimní komedii následujících (tý)dnů (lepší než Ženská na vrcholu, Špindl 2 a Šťastný nový rok). Ještě smutnější je, že jde téměř výlučně o zásluhu Vladimíra Smutného. Ten ví, z jakého úhlu herce snímat, aby měl záběr nějakou dynamiku a nebylo třeba zbytečně stříhat. Když si mezi sebou postavy nevyměňují hlášky prozrazující snahu být vtipný za každou cenu, a sledujeme jenom pásma hezkých obrázků jako z videa na podporu turismu (jakkoli inspirací byly spíš Tři oříšky pro Popelku), je film docela příjemný. ___ Jeho větší část bohužel tvoří pásmo sitkomových scének s teatrálními herci, které nespojuje žádné ústřední téma, žádná substance (která úplně chybí postavám, proměňujícím se čistě dle toho, kde je scénář zrovna potřebuje mít - „hlasem rozumu“ je tak třeba po devadesát procent stopáže Frank, ale krátce před koncem na sebe rozumné rozhodnutí za celou rodinu vezme Vivien, jednající do té doby naprosto iracionálně). Snad kromě sdělení, že české koblihy jsou lepší než americké donuty a lhaní a zatajování je v pořádku, pokud z něj dokážete vybruslit nějakým podrazem (nebo tím, že se dobře prodáte). Z motivů exponovaných v úvodu (americká kamarádka, ztracené plechovky, abstinence, nestabilní lustr...) je později smysluplněji zužitkováno pouze nacistické splachovadlo (yep!) a seznámení s Maxem, které žel svou lyričností/sladkobolností narušuje nadsazenou stylizaci zbytku filmu.___ Ze všeho ostatního, co slibuje zápletku, jsou vytěženy pouze další nikam nevedoucí situační gagy. Nejen s ohledem na skoro dvouhodinovou stopáž jsou takřka nulový vývoj a epizodická stavba, jakkoli odpovídají předloze, krajně nešťastné. Jiří Vejdělek jinak potvrzuje, že řemeslo zvládá velmi dobře (až na ta CGI letadla a stejně fejkový New York) a divákům nedůvěřuje vůbec, pročež téměř bez ustání hraje hudba prozrazující nám, zda se máme smát, nebo plakat. U titulkové písničky od No Name se mi chtělo obojí současně. 45% Zajímavé komentáře: Marthos, castor, Marze, marhoul, Slepejsek ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře si uvědomuji, že přenést knihu do filmu představuje vždy nesmírně těžkou disciplínu. Nikdy nelze potěšit všechny čtenářky a čtenáře, o zarytých fanoušcích knižní předlohy nemluvě. Já jsem zatím přečetl čtyři knihy o aristokratce a ve třech případech jsem byl tuze spokojen. Smál jsem se možná i nahlas. Ve filmu humor někam zmizel, navíc je prodchnut scénami, kdy nikdo nemluví a nic se neděje, což v knize není prakticky možné, ta je hodně akční. Jedničku jsem četl dávno, ale místo koňů by měli po zámku běhat nezkrotní a nevychovatelní psi, pan advokát by měl být krapet starší v závěsu s nesnesitelnou pubertální dcerou a takových zásadních nuancí, které ve filmu schází, by se našlo více. A u mě bohužel platí, že mi zvolené herecké osazenstvo nesedlo vůbec až na dvě výjimky - Tatianu Vilhelmovou a Yvonu Stolařovou. Vilhelmová zajišťuje aspoň minimální kousek komedie a Stolařová je uvěřitelná. Mým pohledem čtenáře jsou všichni ostatní velmi nevhodně až blbě zvoleni. Nevím, jestli budu mít ještě chuť podívat se na další pokračování, pokud budou pojata stejným způsobem jako nebohá jednička. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (16)

  • Eliška měla být ve své roli v jednom kuse lehce pod parou. Zatímco ostatní herce jsem hlídal a v záběrech mohli pít pouze obarvenou vodu, Eliška u mě měla protekci. Mohla si vždycky cvaknout skutečné ořechovky. Eliška pochází z Moravy, takže jsem si byl jistý, že něco vydrží, a že podá parádní a střízlivý výkon, i kdybych klapku opakoval třeba třicetkrát,“ prohlásil režisér Jiří Vejdělek. (Duoscop)
  • Mladí aristokraté malují červenou turistickou značku. V jiném záběru je vidět, že na stromě před hradem jsou značky žlutá a zelená. Červená turistická značka by tedy k hradu určitě nikoho nezavedla. (montywalsh)

Související novinky

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

10.11.2020

Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)

Reklama

Reklama