Zločin v šantánu

Na Zločin v šantánu jsem se podíval hlavně proto, že se jedná o první filmovou roli Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, který zde ještě nemá svůj typický knírek. I přes nedlouhou stopáž jsem se poněkud nudil a usínal jsem podobně jako pánové během závěrečné popravy. "Jakou cenu má lidský důkaz, když se dá dokázat cokoliv." (19.06.2010)

Film, který má něco do sebe pro originální koncept kritiky socialismu, ale to mísení několika různých žánrů a zdlouhavá hudební čísla vržou, skřípou a nudí. Menzel občas potěší vtipnou inscenací a herci jsou vesměs dobře obsazení (hlavně Libíček a debutant Svěrák), ovšem přeplácaný výsledek je spíše otravný než inteligentní. Jako pokus o skloubení nové vlny a filmů Oldřicha Lipského však zajímavé... (07.11.2018)

Je úsměvné číst zdejší nechápavé výtky o „nepovedené krimi“ a „slabé komedii“. Škvoreckému se Suchým šlo úplně o něco jiného. O kritiku režimu, který ohýbá právo a justici podle toho, jak se mu zrovna hodí, což je patrné hlavně v poslední třetině filmu, který žánrově úplně přehodí výhybku. A je nutné si uvědomit, v jaké době film vznikl. V napjatém čase podzimu roku 1968, v neblahém tušení věcí příštích (čistky v uměleckých kruzích, nucené emigrace) a na výsledku je to sakra znát. Proto se humor často míjí účinkem, herci jsou bezradní a filmem prostupuje taková lehce pochmurná atmosféra pohřebního ústavu. Ale díky za ty pěkné písničky a Evu Pilarovou, která tady byla fakt kočka. (16.10.2013)

Příjemných 80 minut. O nějaký "zločin" zde jde spíše až ve druhé řadě, film je to navíc promyšlenější, než by se mohlo na první dojem zdát. Zločin v šantánu, to jsou především hezké písničky Suchého a Šlitra a příjemná atmosféra 60. let. Zapomenout nelze na pěvecké kvality Evy Pilarové, ve své době to byla jedna z nejlepších domácích zpěvaček. Její pěvecká vystoupení tvoří to nejlepší z celého filmu. A herecké obsazení se zde ostatně více než povedlo: ve filmu si zahrála celá řada skvělých českých herců (nejvíce potěšil Brodský, Libíček, Hrušínský, Přeučil a skutečně půvabná Jitka Zelenohorská). Film jsem si vyhledal kvůli tomu, že se na jeho scénáři podílel můj nejoblíbenější literát Josef Škvorecký, který se ve filmu i mihne v cameo roli, a rozhodně nejsem zklamán. Máte-li jako já zálibu v semaforských písničkách a poetice, pak směle do toho. Dostane se vám stále svěží podívaná s několika krásnými hudebními čísly, řadou pěkných holek a špetkou té detektivky navrch. Velmi kultivovaný film, zdá se mi. (18.06.2011)

Zločin v šantánu skutečně nepatří mezi nejvýznamnější položky filmografií většiny zúčastněných a domněnkám, že by se jim při lepší konstelaci určitě povedlo něco o trochu lepšího, jsem se nevyhnul. Nicméně i přesto jsem si jej přes výhrady oblíbil po opakovaných zhlédnutích natolik, že se těším, až ho uvidím znovu. Více zde. (14.11.2023)