Je třeba zabít Sekala

Nestává se často, aby se mi líbil český film. Je třeba zabít Sekala je však výjimka, která si to zaslouží, protože je v ní vše co má obsahovat drama ať české nebo jiné. Atmosféra je vynikající a herecké výkony ústřední dvojice jsou pro mě velkým překvapením a nosným pilířem filmu. Ve vedlejších rolích je oblíbený český kuřák Jiří Bartoška naprosto perfektní a jeho kněz patří mezi nejvýraznější vedlejší role. Poprvé je ve filmu ukázaná pravá povaha českého lidu a národa obecně. V každém okamžiku se chovají "češi z vesnice" tak jak mají a to filmu velmi pomáhá. Pro mě první český film o češích, tak jak si to možná málo kdy připustí ale všichni to víme. (12.06.2007)

90% - Pro mě je Sekal nejlepší český porevoluční film. Líbí se mi jeho myšlenka. Scénář je velmi silný, a tvůrci filmu s ním naložili velmi dobře. Polští herci (zejména samozřejmě Lubaszenko s Lindou) na mě působili mnohem přesvědčivěji, než naši. Možná i to dalo vyniknout jejich střetu. Ten film má v sobě velké poselství, a podle mě mu všechny ceny právem náleží. (02.10.2005)

Viděno po letech. Sice to na mě nedolehlo jako například Želary, kdy Eliška Aničky Geislerové rovněž hledá bezpečný úkryt před gestapem.. ale pořád je to velký dramatický kus. Stíhaný gestapem je v jeho případě Jura Baran, přemýšlivý valašský kovář, cizinec bez důvěry domácích, kteří na něj navíc ukážou prstem při potřebě zbavit se démona vesnice. Výsledkem je nadčasový střet, o který jde v mých očích až ve druhém plánu. Primárně je totiž zajímavé sledovat samotného všemocného Sekala, kterým kdysi každý opovrhoval, a nyní jen přihlížejí tomu, jak se karty obrátily. Bůh je tu jen za kus kříže, vládne strach o grunt, potemnělé duše zapomněly na základní lidské hodnoty. Možná škoda, že to celé Vladimír Michálek pojal až s příliš velkou pokorou a bez vlastních nápadů. Neříkám, že nejsou, ale prostě tak nějak bez překvapení směřujeme až do nevyhnutelného finále. A místy dost chladně a dost akademicky. Tak či onak potěší řemeslo (hudba, kamera, zvuk, výprava a další) a samozřejmě herci – nejen ti hlavní, ale i výtečně vybraní sedláci bojící se o své grunty. (07.09.2018)

Je třeba zabít Sekala je najtypickejším predstaviteľom Easternu. To znamená, že má všetky atribúty westernu, ale je zasadený na "východ". No a tým by som začal výčitky voči tomuto extrémne kladne hodnotenému filmu. Zoberme si, že ho teda sledujeme ako zástupcu žánru a nie ako český žánrový unikát. Vidíme potom v podstate televízne vyzerajúci film, ktorý sa berie v každom okamžiku extrémne vážne. Veľké detaily tvárí ľudí, ktorý nemajú charakter. Ich kvázi drsné preslovy a poznámky, po ktorých by sme mali cítiť niečo, ako pri Nezmieriteľných. Mne z toho bohužiaľ vychádza nevieryhodnosť. Prečo napríklad robí hneď na začiatku "hrdina prichádzajúci odnikiaľ" problémy v krčme? Áno, najväčším kladom filmu je zvolený žáner, v našom prostredí neexistujúci. Mám pocit, že sa to automaticky zamenilo za kvalitu. Ak by tu bol občas náznak humoru a tvorcovia sa nám nesnažili tak okato ukázať, že dobrý tu nie je nik, prinieslo by to do filmu ospravedlnenie aj iných nedostatkov. Nevidím však v jeho štýle oveľa viac, ako v americkej westernovej televíznej produkcii. (24.05.2014)

Jestli množství vyhraných Českých lvů je přiměřené kvalitám filmu, raději nechám na posouzení jiných. Film mi připadá jako typický koprodukční konstrukt - historické, spíše kontroverzní téma, ke kterému byli přizváni slavní čeští, slovenští, a také polští herci. Je třeba zabít Sekala na jednu stranu působí vcelku bezútěšnou a deprimující atmosférou, na tu druhou ale jako by se II. světová válka "hrdinů" týkala až ve druhém sledu, tedy prostřednictvím dvou hlavních postav Sekala a Barana. Navíc prostředí obce Lakotice vypadá na první pohled mírumilovně, až klidně. Kde je slyšet pouze zpěv ptáků a kde mírný poryv větru zachvěje klasy pšenice. P.S. Je třeba zabít Sekala mi připadá jako méně znepokojující verze Hanekeho Bílé stuhy a méně skličující verzí Tarrova Prokletí a Satanského tanga. Náramně by mě zajímalo, jak by film vypadal pod Tarrovou taktovkou, náznaky podobnosti tam jsou - rozčlenění mizanscény do více plánů, dlouhé a promyšlené kamerové jízdy, záběry snímající postavy zezadu při chůzi, hospoda jako středobod celého fikčního světa atd. Narozdíl od výše uvedených černobílých děl, která umělecké hodnoty bez debat mají a není třeba o nich diskutovat, Je třeba zabít Sekala občas působí velmi uměle, jako by umělecké ambice film jen měl a dokázal je maximálně napodobit - především scéna, kdy jeden ze statkářů opakovaně vyslovuje "Je třeba zabít Sekala" nebo finální scéna celého filmu. (01.03.2011)