Zapomenuté světlo

Režiséra Vladimíra Michálka považuju za jednoho z nejlepších dnešních českých režisérů. Každý jeho film je jiný a každý mě dokáže uchvátit. A Zapomenuté světlo je toho dalším příkladem. Překvapilo mě, s jakou grácií se Bolek Polívka zhostil tak pro něj nezvyklé role. Samozřejmě nesmím zapomenout na Veroniku Žilkovou. Oba povznesli zážitek z tohoto filmu na vyšší stupeň. (28.10.2008)

Závěrečná slova hlavní postavy o skutečné podstatě a vlastním smyslu víry jakoby redukující boha na odlesk boží duše, který není než vírou v dobro, jsou srozumitelná i pro ateistu. Lidská mravnost je totiž jen jedna. Příběh, který ve své literární předloze byl zřejmě dějově i psychologicky zjitřenější a samozřejmě posunutý do času Demlova života, svou šťastnou aktualizací - posunem do posledních měsíců komunistického režimu - jen získal. Vše, co bylo v složitém a nesnadném Demlově životě skutečně životné a pozitivní, bylo soustředěno do hlavní postavy filmu, role, která patří k vrcholům Polívkovy početné filmografie. Stejně zdařile vyznělo i zachycení novodobé madony ztělesněné umírající matkou zčásti již vzrostlých dětí pohorské vesnice na východním okraji Jablonecka; i o výkonu Žilkové, její ztělesnitelky, lze říci, že byl jedinečný. Roprachtice-Albrechtice jsou také východiskem pro přesný, nezkreslený výraz předností i limitů pozdní normalizace; obraz, který možná nepřekračuje limity šedi, určitě zachovává rozmanitost té doby. Do zdánlivě všedního příběhu se v dobrém slova smysu podařilo "propašovat" věčné a všelidské, aniž se rozplynulo v mlžině povšechných dogmatickotezovitých frází. SVĚTLO tak víc než čestně obstojí nejen v českém měřítku - o tom nemůže být nejmenších pochyb - , ale i v mezinárodním; v tomto případě mám na mysli např. srovnatelné, zaměřením i směřováním SVĚTLU blízké dílo prominentního režiséra polského hraného filmu ŽIVOT ZA ŽIVOT / MAXMILIAN KOLBE. Silou výrazu a nepatetického enthusianismu se tato Michálkova práce zařadila k nesporným vrcholům české polistopadové kinematografie hraného filmu. (10.03.2009)

Zajímavé na tom filmu je, že nemá úplně pevný a strhující příběh, přesto plyne velmi rychle a nenudí. Michálek opět vytvořil úžasnou atmosféru, kterou navíc ještě promísil se smutkem a melancholií. Bezmoc faráře proti režimu a nemoci byla úplně hmatatelná. Polívka sóluje, a i když to k němu moc nejde, toho faráře jsem mu uvěřil se vším všudy. Výborná je i Žilková, pravděpodobně její nejlepší herecký výkon, životní role. Dobrý byl taky Pecha, takový pohodář. I když film neměl vyloženě silné záporáky, jsou tu cítit, ať už se jedná o vikáře, předsedu stavebního odboru a pak Vacek, ten je taky dobrý. No a samozřejmě kouzelná scénka s Lábusem. Zapomenuté světlo je opravdu na české poměry hodně dobrý film o Bohu, víře, bezmoci a smrti. (19.03.2009)

Čtu tady, že se má jednat o drama, ale mně to spíš připadalo jako taková ta typická česká ubrečená tragikomedie. Film pojednává o věcech, který moc k smíchu nejsou, ale zároveň mi přišlo, že ty události, který se tam odehrávaly, nejde brát ani moc vážně. V závěru už z toho vyleze úplná fraška. Možná je to i tim, že v tom hrajou příšerný herecký antitalenti a většina z nich vypadá, že se k natáčení přimotala nějak omylem. Tady to spojení herců a neherců prostě nezafungovalo. Bolek Polívka je skvělej, ale sám ten film prostě nezachrání. (07.09.2022)

Ak by bolo zabudnuté svetlo rovnako natočené v dobe nekompromisnej českej novej vlny, inými slovami jeho tvorcovia by si "říkali o kriminál", asi by som mal z neho autentickejší pocit. Natočiť ho v 90tych rokoch totiž žiadne riziko v tomto smere nepredstavovalo, Michálek sa mohol obávať iba tak komerčného neúspechu. Nie je to síce fér tvrdenie, ale aj pán farár Holý vie, že život fér rozhodne nie je a ak sa boh modlí k človeku a v jeho existenciu môže už iba veriť, musí rátať s tým, že niektoré bytosti v ľudskom tele sú iba hovná. Možno najsympatickejšia úloha Bolka Polívky, scénu v podnapitom stave si ale odpustiť pochopiteľne nemohol. Nie je ale z tých, na ktoré si budete po čase spomínať. Tou je posledný rozhovor s umierajúcou Žílkovou. (07.12.2013)