Coco

Moc fajn animák. Nevím, jestli je lepší než jiné hitovky, ale určitě je dostatečně zajímavý a zábavný na to, aby dokázal zaujmout děti i dospělé. Jediné, co mě ještě bude zajímat, jak se povede dabing (a nebude to vzhledem k mnoha písním jednoduché). Takže poslední hvězdu si ponechám do doby, než to uslyším nadabované. Přece jenom animáky v originále zrovna nevyhledávám - už jen z toho důvodu, že je budu chtít pustit někdy svým dětem. (09.03.2018)

Ak toto nedostane aspoň nomináciu za scenár, tak už neviem. Brilantne vystavaný príbeh s nečakanou krimi zápletkou a skutočne prekvapujúcim rozuzlením. Plus výživný doják - na konci som rumázgal ako dážď. K tomu fantasticky vyťažený svet mexicko-aztéckeho záhrobia. Nechýbajú solídne gagy, ale tentoraz to naozaj nie je o nich. Tlieskam, Pixar opäť na špičke. (05.01.2018)

Opět jsem si potvrdil, proč se vyhýbám těmhle animákůk (nejen) od Pixaru - prostě mi to nic neříká. Ta animace zde je sice něco neuvěřitelně překrásného, podobně jako se mi líbil původní anglický dabing a soundtrack, ale po stránce děje mi to přišlo tak strašně klišoidní a rodinně krotké, že mě to skoro unudilo k smrti. Chápu lidi, kteří se touhle animovanou produkcí nechají okouzlit a dostane to z nich maximální emoce, ale mě to takřka dokonale minulo - bohužel. Možná i proto, že se mi tam strašně vnucovalo srovnání s Mrtvou nevěstou Tima Burtona, kterou bezvýhradně zbožňuji a která mi ve srovnání s Coco přijde lepší ve všech myslitelných ohledech. (11.02.2021)

Hodně slušně to pracuje s jihoamerickou (a nejen jihoamerickou, v Asii i Africe a některých jižních a severských zemích Evropy to funguje obdobně) tradicí a přesvědčením, že mrtví žijí stále s námi, a dokonce je jednou v roce možné je spatřit a setkat se s nimi. Ostatně, kdo četl Marquézových Sto rok samoty, ví, o čem je řeč. Na to je napasován poměrně ústrojně příběh kluka, který chce být slavným muzikantem, ale rodina je proti, a tak musí do říše mrtvých pro „požehnání“. Ale věci se poněkud zamotají. Je fakt, že konec tvůrci dojili - zbytečně - až přespříliš, všem nám bylo jasné, že kluk MUSÍ vzít tu kytaru a tu písničku zahrát, ale trvalo pár minut, než k tomu konečně došlo. Ale jinak hodně pozitivní film o síle rodiny (i když se ne všichni vždy musíme) a myšlenek i na ty, kteří s námi právě nejsou. (05.07.2021)

Mexiko, záhrobí, písničky. A ještě sympatické poselství. No, zajímavé spojení. Na druhou stranu animované filmy dnes svedou díky moderním technologiím zázraky, pokud navíc tvůrci přidají promyšlený příběh, dá se očekávat velká událost. Coco něco takového splňuje. Malý Miguel má sen. Chce se stát muzikantem a na svátek Día de los Muertos, tedy Den mrtvých, se koná soutěž pro hudebníky. Jeho rodina staví oltáře s fotografiemi mrtvých, zdobí si domy a chodí k hrobům, o hudbě nechce ani slyšet. Protože slavný pradědeček-muzikant kdysi opustil babi Coco, takže kytara a zpěv mají v rodině špatnou pověst. Hoch si ovšem postaví hlavu, čmajzne kytaru mrtvého a ocitá se kvůli prokletí ve světě mrtvých. Před divákem se tak prolínají světy, které jinak paralelně existují vedle sebe. A je to moc fajn sledovat. Na koho si totiž živí stále pamatují, ten ještě v onom druhém světě doopravdy nezemřel. Nechybí patos a kýč, ovšem celé je to zabalené do velmi povedené slupky s vtipnými dialogy, občasným černým humorem a nápaditými situacemi. Výsledek udrží pozornost dětí i jejich rodičů. Například jako u vydařeného animáku V hlavě jde o vyzrálý kousek, kterému úspěch jen a jen přeju. (05.12.2018)