Dillinger
Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusKamera:
Jules BrennerHudba:
Barry De VorzonHrají:
Warren Oates, Ben Johnson, Michelle Phillips, Cloris Leachman, Harry Dean Stanton, Geoffrey Lewis, John P. Ryan, Richard Dreyfuss, Steve Kanaly, Frank McRae (více)Obsahy(1)
Americký gangsterský film o veřejném nepříteli číslo jedna, který byl postrachem i idolem celých Spojených států... Amerika třicátých let se po krachu na newyorské burze zmítala v těžkých časech hospodářské krize. Symboly doby se však vedle ekonomické nejistoty stali také gangsteři ve stylu lidových hrdinů, kteří byli i přes status tzv. „veřejných nepřátel“ v očích veřejnosti vnímáni jako vykonavatelé spravedlivého trestu vůči vládě, která měla krizi zavinit. Jen málokterý Američan v roce 1933 neslyšel o gangu bankovního lupiče Johna Dillingera (W. Oates), jehož jméno tehdy zdobilo všechny přední stránky novin palcovými titulky. Na stopě mu byl nekompromisní komisař FBI Melvin Purvis (B. Johnson), co si v mnoha ohledech nezadal se svým protivníkem – oba byli zásadoví a nelítostní a mnohdy byl mezi nimi jen ten rozdíl, že stáli na opačné straně zákona. Purvis si po zavraždění několika svých mužů rukou Dillingerovy bandy dal za cíl zlikvidovat její členy jednoho po druhém. Než však stihl Purvis dopadnout samotného Dillingera, předběhla jej místní policie v Tusconu a nejhledanější zločinec Ameriky skončil za mřížemi. Jenomže žádné vězení jej nemohlo dost dlouho udržet a po svém útěku se opět vydal na dráhu loupežných přepadení. Po tomto „veřejném nepříteli číslo jedna“ ale opět vyrazil Purvis, který jej hodlal dopadnout mrtvého, ne živého… Režijní debut Johna Miliuse z roku 1973 s Warrenem Oatsem v hlavní roli byl jedním z nové vlny gangsterských snímků přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kterou vyvolal dnes již legendární film Bonnie a Clyde (1967, rež. A. Penn). Ten ve své době zcela zaskočil diváky svou novou formou násilí i pojetím filmových hrdinů a vedle Dillingera inspiroval mimo jiné také filmy jako Krvavá máma (1970, rež. R. Corman) či Bertha z dobytčáku (1972, rež. M. Scorsese). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
John Dillinger asi není ten typ postavy, se kterou lze snadno souznít. A možná právě proto jsem si nikdy žádnou adaptaci jeho životního příběhu zcela neužil a u obou co jsem viděl, mě zajímal spíš jejich technický aspekt (Mannův PUBLIC ENEMIES) či pozadí. V tomhle případě jde o debut mého oblíbence Johna Miliuse (scénár APOCALYPSE NOW, režie BARBAR CONAN, RED DAWN, autor jedné z nejzásadnějších scén z JAWS etc), ve kterém se sešel perfektní casting (Oates, Johnson, H.D. Stanton, Richard Dreyfuss) a byť mě tahle stará histroka nechávala chladným, musím uznat, že to šlapalo velmi dobře a že Milius už v počátku sedmdesátých let ctil odkaz Sama Peckinpaha. Když totiž dojde na přestřelky (a že jich tu je hodně), tak jsou tu uděláné hodně poctivě a bezchybně makají. Jinými slovy: když se tu střílí, tak se střílí pořádně. ()
Warren Oates a Ben Johnson, bráchové z Divoké Bandy tentokrát proti sobě jako gangsterskej hrdina John Dillnger a FBI zmrd Melvin Purvis, navíc je Oates (ikdyž o něco starší) Dillingerovi fakt podobnej viz>http://imageshack.us/f/600/dillingeroates.jpg/. Veřejný nepřátelé jsem ještě neviděl ale nemyslím že by to překonalo zážitek z této klasiky. ()
Film o Dillingerovi a jeho bandě gangsterů versus snaha polocie o jeho dopadení. Při akci se obvykle představil - I am Dillinger, což mu často napomohlo výrazně zmírnit odpor přepadené banky. Přestože to byl mimořádný ničema, měl určitý nimbus až lidového hrdiny v tehdejší době. Vcelku slušná gangsterka avšak nijak nepřevyšuje nějak mimořádně obdobné typy filmů. ()
Miliusův slušný novohollywoodský debut, Plný povědomých westernových tváří, které se nikdy nestaly hvězdami (možná proto, že to jsou divný ksichty - Warren Oates, H.D. Stanton), ale vždycky je ve filmu rádi vidíme. Práská to dost zejména ve druhé polovině, kresba postav nulová, pár odkazů na Johna Forda a Peckinpaha. Film jak od Waltera Hilla. ()
„Ja vykrádam banky. Čím sa živíš ty?” • Životopisný portrét drsného bankového lupiča a Verejného nepriateľa č. 1 - Johna Dillingera [Warren Oates], ktorý sa z estetickej stránky inšpiroval titulom v podobe - Bonnie a Clyde, alebo, čo sa teda konkrétne týkalo i naprosto „brutálnych prestreliek,” tak práve vtedy sme zase ani neboli vôbec ďaleko vzdialenými od Divokej bandy Sama Peckinpaha, ktorý v podstate túto metódu zobrazovania násilia ešte oveľa viacej zdokonalil, nakoľko priamo čochvíľa hneď [u]vidíte, ako sa takýmto spôsobom zasiahnutý antagonista totálne zvíjal od strašnej bolesti, keďže podoba takéhoto umierania určite sakramentsky bolela; to je asi v skratke debutový titul od Johna Miliusa, v ktorom neboli ušetrení ani úplne bežní civilisti, ktorí akurát prechádzali okolo „bodoch epicentier,” kde sa vskutku zväčša zamiesilo i na pomerne dosť divoký stret zločincov proti strážcom zákona na čele s rozporuplným agentom FBI - Melvinom Purvisom [Ben Johnson], ako jeho hlavným náprotivkom, ktorý išiel po ústrednom antagonistovi, ako po údenom, pričom samotné postupy, ako toho vlastne docieliť, sa častokrát rozchádzali s akoukoľvek zakorenenou morálkou, keď som si dokonca miestami i tieto dva na smrť znepriatelené tábory [po]mýlil, pretože autorovi sa podarilo hodnoverne zobraziť atmosféru nielen z priameho pohľadu pejoratívnych jedincov, ale zároveň sa taktiež pozrieť i pod plesnivé klobúky predstaviteľom Federálneho úradu pre vyšetrovanie, ktorých zaužívané metódy koľkokrát hraničili s porušením práv dotknutých osôb; skrátka, estetika „Divokého západu,” nenechala na seba príliš dlho čakať! → jednoducho ju majú vštepenú vo svojej genetickej výbave, s čím proste nič nenarobia. • Možno nebyť predsa trocha viac zromantizovaného scenára zo strany J_M, tak by som zrejme šiel až kamsi do maximálne možného hodnotenia, lebo úroveň to malo mimoriadne vysokú a pôsobivú, no ani bez „hluchých miest,” sa to napokon akosi tiež nezaobišlo ← a jestvuje totiž i jedno obdobné spracovanie na konci prvej dekády XXI. storočia... ()
Galerie (35)
Photo © American International Pictures (AIP)
Zajímavosti (24)
- Během scény v chicagské restauraci zazní tango „La Cumparsita“ z roku 1917, které bylo populární ještě ve 30. letech 20. století, a poté píseň „Beyond the Blue Horizon“ z filmu Monte Carlo z roku 1930. (classic)
- Film vyšel na DVD u MGM Home Video 12. srpna 2003 jako širokoúhlé DVD Region 1 a u Arrow Video (v licenci MGM) 26. dubna 2016 jako širokoúhlé Blu-ray a DVD combo balení Region 1. Film měl premiéru na stanici Turner Classic Movies 14. ledna 2017 jako součást třífilmové pocty Warrenu Oatesovi (John Dilligenr). (classic)
- Homer Van Meter (Harry Dean Stanton) je zobrazen na útěku z Little Bohemia a poté je zabit mstiteli v Iowě, která byla natočena v Dougherty v Oklahomě na úpatí Arbuckle Mountains. Byl zabit v St. Paulu v Minnesotě. Člen Dillingerova gangu Tommy Carroll (Jerry Summers) byl smrtelně zraněn při přestřelce s policií ve Waterloo v Iowě 7. června 1934. (classic)
Reklama