Rudý úsvit

Celým problémom filmu je to, že je príliž nereálny. Nie som schopný uveriť, že by partia piatich tak 18-ročných chalanov a dvoch dievčat v tom istom veku bolo schopné úspešne partizánsky prepadávať ruské armádne konvoje, páliť po tankoch a vrtulníkoch a oslobodzovať rukojemníkov v plne stráženom zajateckom lágri. Film je občas až nechcene vtipný a skĺzavajúci k typizácií postáv (ruskí generáli sa hrdo promenádujú po uliciach za zvukov internacionály, partizáni zas akčne strieľajú z kalašnikovov a bazuky po dezorientovane pobehujúcich rusákoch atď. Od Johna Miliusa (Barbar Conan) som čakal viac... (14.01.2004)

Ještě než si Patrik a Bejby zatančili Hříšný tanec, likvidovali komunisty. A vidět Bejby u těžkého kulometu, už jen proto stojí za to původní verzi Rudého úsvitu vidět. Navíc to na rozdíl od nové verze není jen taková korektně nezávadná akční zábava pro omladinu, ale malé válečné drama postavené na poněkud bizarním nápadu. Stačilo ho přijmout a přes několik nelogických detailů, jsem si ho užil v pohodě. Hrdinové nejsou neprůstřelní a předem neodhadnete, kdo přežije a kdo ne, postavy nejsou žádní Dušínové bezchybného charakteru. Některé scény jsou působivé a některé až překvapí svou nekorektností (však také v nové verzi už neprošly a byly překrouceny do zcela bezzubé, ale korektní podoby). Navíc te dnes už svým způsobem klasika. Pokud už tedy Rudý úsvit, pak určitě tento původní. (11.08.2015)

Veľmi dobrý a ojedinelý námet. Tento film som videl ešte ako malý na VHS mnoho krát, no po rokoch som pozabudol a teraz som z toho potešený takisto, ako pred rokmi, akurát že rozumiem viacej veciam. Režijne to nie je žiaden zázrak, ale je tu množstvo pamätnejších scén a množstvo akcie. Je to trocha nereálne, predsa len to s tými školákmi vracajúcimi úder prehnali. Scéna s výsadkármi na začiatku je zimomriavková, takisto zopár ďalších scén počas filmu. Červený úsvit stojí za povšimnutie, aj keď je to tak trocha béčko, no zahrali si tu aj také mená ako Ch. Sheen či P. Swayze, vďaka ktorím je film príťažlivejší. Kamera a strih nevyniká, ale je tu dobrá hudba a piesne. P.S. V tomto filme som prvý krát ako malý započul krásnu ruskú hymnu. 70% (01.03.2009)

Je škoda, že tenhle film poněkud zapadnul, není to totiž typické béčko. Ano, většinu stopáže je docela naivní, ale některé momenty jsou dá se říci kultovní, nepříjemné, a především bořící žánrová klišé. A je tu i trocha toho humoru - např. hned na začátku, kdy ruský voják páčí z mrtvé ruky zbraň jistého příznivce National RIfle Association hned pod legendární cedulí "... from my cold dead hand":) John Milius tímto svým dílem chtěl narušit obraz typického žánrového hrdiny, a Patrick Swayze s Charliem Sheenem to kupodivu ztvárnili velmi dobře. Prostě to, co tu uvidíte, neodpovídá béčkovému scénáři, ale jde minimálně o půl třídy výš. O "historickém" významu téhle záležitosti svědčí nejen zcela zoufalý aktualizační remake z roku 2012 (mj. s Chrisem Hemsworthem), ale především to, že když se US Army a spol. v roce 2003 vydali (doslova) vyhrabat z díry jistého Saddáma Husajna, pojmenovali svoji operaci Red Dawn;) Ale dávejte si prosím pozor, abyste nenatrefili na nějakou dabovanou verzi, která byla před pár lety k vidění na MGM - tam totiž jaksi (typicky pro tento, opět doslova, kanál) chybí rozlišení, že v některých scénách nikaragujští a kubánští velitelé mluví mateřským jazykem nebo rusky (totéž platí pro sovětské "poradce")... Dávám 70%, i když tenhle tanec Patricka Swayzeho s Jennifer Greyovou mohl být podstatně hříšnější:) (21.02.2003)

Milius je tak trochu schizofrenik, který se snaží přesvědčivě dojímat věcmi, které se nestaly... Rudý úsvit je pokusem o imitaci heroického válečného filmu, jen opěvuje hrdiny neexistující války se vší vážnosti a obřadností, která není vysloveně směšná, ale v důsledku jen tak zvláštně naivní (jako dítě, co si hraje s cínovými vojáčky a oplakává smrt některého z nich). Snaha o plastické vystižení partyzánského konfliktu amerických teenagerů a sovětsko-kubánských agresorů je nesmyslná už jako pouhá premisa (pokud ji tedy nechceme označit za propagandistickou ze své podstaty) a kdyby to celé bylo víc přepísknuté, bylo by to nepochybně mnohem zábavnější. Ale ta hra na autenticitu začne po chvíli nudit a nepomůže ani procítěné gumáctví Patricka Swayze. Závěr už je vysloveně mimo a jeho paranoickou slzavost lze připsat snad jen přízrakům Studené války. Beznadějně prošlý film, i když skalním republikánům a členům NRA se z něj možná dodnes zapalují lýtka... "Often feels like a Republican wet dream manifested into a surrealistic Orwellian nightmare". Pod tento výrok klidně vyškrábu své jméno. (20.03.2011)