Šílený Max: Bojovník silnic

Tenhle díl je přesně takovej, jak měl vypadat první. Prostě správně postapokalyptická atmosféra, vostrej pirát silnic Mel Gibson a proti němu pěkně drsný protivníci, i když teda zrovna ten úplně nejhlavnější měl jen nějaký malý trenky a vypadl spíš jako otrok a druhej hlavní mělo zase díry na prdeli, takže vypadal jak když vylez z nějakýho sado maso salónu, ale jinak pankáči to byli parádní a skvělý soupeři pro Maxe, ale trošku zamrzelo, že se nekonal žádnej závěrečný souboj, ale jinak už neni na co bych si moh stěžovat. (25.06.2006)

Že by na tom Šíleném Maxovi opravdu něco bylo? Po prvním díle jsem naprosto nechápal jeho až skoro legendárního kultovního postavení v Melově filmografii. Po druhém díle už tomu tak trošku přicházím na kloub. Druhý díl Šíleného Maxe je epičtější, akčnější a spádovitější než jeho předchůdce a co do kvality jej rozhodně předčí. Mel teprve zde začíná být tím známým drsným hrdinou, který nejde pro peprnou hlášku či pořádnou ránu daleko, přesně jak jej všichni znají z jeho pozdějších filmů. Řekl bych, že až s dvojkou Šíleného Maxe pořádně nakopnul svou kariéru o obrovský kus dopředu a dle mého je to právě tento film, který by se měl považovat za milník v jeho bohaté kariéře. (07.04.2010)

Komerčně neuvěřitelně úspěšné futuristické pokračování (nakonec se z Millerova dítka stala trilogie), ve kterém cynický hlavní hrdina nemá co ztratit, ani co získat. Na úkor syrové jednoduchosti (z jedničky) tu máme samotáře ve futuristických kulisách, nicméně stále z něho sálá příjemně bizarní originalita. Po válečné apokalypse je svět někde, kde si to asi nikdo nepřál. Bojuje se alespoň o důležité suroviny jako je nafta. Max, zbavený všech ideálů, bezcílně putuje vyprahlou krajinou, aby se připletl k něčemu, co se dá nazývat dějem. Právě zápletka je tak slabá, až se tomu těžko věří. Syrová atmosféra, totální tolerance hlouposti a klišé, až teatrální dialogy. Každopádně leccos vylepší akční sekvence, které jsou příjemně realistické, výtečně nasnímané, bez digitálních kudrlinek, prostě pěkně od podlahy. Takže pokud přistoupíte na pravidla hry, tak si tuhle divočinu výtečně užijete. Fuck jo!! 75% (20.11.2009)

Škoda, že v dnešní době trikových podívaných, temných linek příběhů, a prostě moderního vzhledu filmů, nemůže Mad Max 2 obstát. Jistě, v době svého vzniku to mohla být legenda, pro mnohé fanoušky klidně i kult, ale dnes... Dnes to celé působí trochu směšně. Gang silničních pirátů s holými zadnicemi bojuje proti lidem v trapných oblečcích a se stupidními hláškami. Takže průser. Jediné, co mne zaujalo, byla stylová kamera. A pak - PAK přišel ten akční, monstrózně brutální, a překvapivý závěr. Právě posledních dvacet minut Maxovi hodně pomáhá, a díky nim se těším na remake. Tohle vidět v kině před třiceti lety... unbelievable! (10.10.2010)

Sádra-malta a k tomu ropa, to nemůže neklapnout, řekl si zřejmě George Miller (v traileru k Fury Road drze titulovaný jako "Mastermind"... WTF?). A dá se říct, že to tak v podstatě je, ale opět to není zásluha režiséra a scénáristy v jedné osobě, ale jen a pouze kameramana Deana Semlera (který se poté podílel na mnoha a mnoha filmech, z nichž nejde nezmínit Tanec S Vlky, za který sám dostal Oscara). No dobře, možná svoji roli sehrává i charakterní australský honácký pes:) Anebo možná taky Gibson, který předvádí svůj part westernového osamělého pistolníka slušně. Vlastně celou zápletku jde popsat jako ryze westernovou, takovou tu "gang zlých pistolníků obléhá hodné osadníky, a náhle přijíždí On". Čili opět vykrádačka, jejíž jediné originální prvky se týkají rekvizit. Nicméně na rozdíl od jedničky druhému Mad Maxovi jeho legendární statut rád přiznám, protože byť je to slepenec klišé, jakž takž to má hlavu a patu, a hlavně výborně natočené akční scény, v nichž tentokrát opravdu je (díky zmíněnému Semlerovi) na co se dívat. Mad Max 2 je po zásluze částí popkulturního dědictví, a zpodobnění nájezdníků z pustiny se stalo vzorem pro téměř každý další film (a nejen film, viz třeba Fallouty) z postapokalyptického prostředí - nebo alespoň pro ty, které chtěly být tak či onak "zábavné". Navíc je nutné říct, že třeba finále Doomsdaye (2008) kopíruje styl Mad Maxe, ale působí neskutečně dementně - tady ty honičky a kolize fungují výborně, a taky jich tam je výrazně víc než v prvním dílu. Není to umění, a vzpírám se dát čtyři hvězdy, ale červených sedmdesát rád přiznám. (20.09.2014)