Т-34
T-34
T-34
Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (262)
Bohatýrské bukkake heroismu, patosu a obžersky inscenované tankové akce. Juvenilní válečná fantazie se propojila s fetišistickou adorací T-34 a dala vzniknout jednomu z nejpompéznějších a zábavně nejzhůvěřilejších filmů všech dob. Formálně je to jako Michael Bay s kapačkou vodky nastřelenou rovnou do srdce a koncepčně jak to nejklukovštější od Davida A. Priora. Zatímco americká filmová propaganda vždy cílila na srdce, zakládala si na emocích i příběhu a díky tomu vábila a obluzovala, Rusové válcují a dobývají diváky hysterií a ohlušujícím spektáklem. Jestliže ale klasiky typu "Pád Berlína" představují palici, která lidem v pomalém manuálním tempu do hlavy vtlouká kýžené ideály a hodnoty, pak "Legenda jménem T-34" je přetaktovanou sbíječkou s nitro pohonem (není náhodou, že Sidorov předtím točil boxerské bijáky). Kam se hrabou největší americké blockbustery, takhle rozmašírovanou hlavu jsem neměl snad od prvního dětského zhlédnutí "Komanda". Doufám, že brzy vznikne sequel a crossover "T-34 vs. Godzilla vs. Kong". ()
Je to taková předělávka ( kdo chce čte remake) staršího sovětského Skřivánka. Kladem je třeba úvodní bitva, technické provedení samotného filmu, kvalitní protivník ( není hloupý až imbecilní, není bezúčelně krutý, je vojensky na určité výši.) Opět jako Skřivánek má i Legenda T-34 českou stopu. Vtipná věta: Chlapče tebe mě posílá snad sám Stalin. ()
V tomto státem financovaném filmu skupina vojáků vedenými kapitánem Nikolay Ivushkin (Alexander Petrov) jsou zajati německými silami pochodujícími na Moskvu. Ivushkin vymyslí únikový plán s pomocí ruské tlumočnice Anya (Irina Starshenbaum) a získají legendární sovětský tank T-34. Napsáno a režírováno Alekseyem Sidorovem. ()
Prvních dvacet minut jsem si myslel, že se dívám na klasické válečné drama. Trochu patetické, trochu špinavé a tuctové. T-34 ale není ruská varianta Velkého útěku, ale spíš komiksový film odehrávající se za Druhé světové války. Na historii se ohled nebere, pravděpodobnost se přizpůsobuje, fyzika funguje všelijak a zpomalovaček je tam moc i na film Michaela Baye. Kupodivu to vůbec není špatné. Akce je přehledná a vypadá veskrze efektně. Parta sehraných tankistů působí navzdory své zoufalé nevýraznosti sympaticky, takže jim není problém držet palce. Líbil se mi i hlavní záporák, který má víc charisma a uvěřitelnosti, než většina protivníků Avengers. Občas se objeví válečný film, který je logicky úplná kravina a fundamentálně špatně, ale i tak je zábavný. Jako tohle. Nebo Bitva v Ardenách. ()
Ondynoj jsem mu říkal méně toho gerojství, chlapče, méně toho gerojství. Edit: OK, nejdřív jsem dal dvě, protože, seriózně řečeno, je to hovadina, ale zpětně si říkám, že zábavná hovadina, nenudil jsem se ani chvíli a ty dvě hodiny docela slušně uběhly. Tu a tam neubránil jsem se cynické poznámce, ale na dvě a níž mám jiné adepty. Proti hrdinství jinak nic nemám, jen ve válečných filmech vítám pokud možno realismus. Tohle je dílko technicky nepochybně nadaných tvůrců, kteří ale tak nějak ještě neodrostli pubertě a hraní War Thunder. P. S.: Na západě se balí holky na ferrari, na východě na T-34. ()
Galerie (20)
Photo © Mars Media
Zajímavosti (20)
- Vo filme zaznie aj časť pesníčky Erika, ktorá bola jedna z najpopulárnejších pochodových piesni Wehrmachtu. Taktiež zaznie aj "Panzerlied", ktorá bola hymna nemeckých tankistov. (Johnny.ARN)
- V koncentračním táboře na appellplatzu si můžeme všimnout i českého herce Josefa Cardy, v roli vězeňského kápa. (Monellito)
- Film obsahuje potitulkové scény. (Duoscop)
Reklama