Kořist

"Nikdy ťa nesmú vidieť plakať." Toto bude drsné, ale tie svine zabudli na to, že je tu alfapredátor, ktorý akoby celý svoj život čakal paradoxne práve na tento ku*va krvavý stret, aby našiel sám seba. Na Korisť som sa tešil a napokon ma bavila, aj keď k dokonalému, intenzívnemu hororovému zážitku mala ďaleko (na to sa v nej príliš ľahko strácajú a ničia mobily a prežívajú smrteľné zranenia). Napriek tomu bez debaty jeden z 1O. najlepších kroko-aligátorích hororov, aké som kedy videl a po druhom pozretí jasné, nekompromisné a riadne hnsuné 4*. Aja a Raimi si ma získali ostrým tempom, skvelou zápletkou (dusná Florida, aligátor v podzemí domu, vonku zúriaci smrtiaci hurikán, záchranárske zložky nestíhajú), množstvom atrakcií (nechcem spoilerovať, ale výrazne sa menia lokality... a počet rôznych iných "vecí") alebo aj tým, že ako hrdinka, tak zvieratá sa správajú ako keby šlo o štvrté pokračovanie, takže sa v pohode v pivnici štvornožky plazí v tesnej blízkosti ľudožravého aligátora a ešte pri tom vtipkuje s otcom. Všetko ide rýchlo k jadru pudla, vyvražďovanie bez zbytočného čakania, postavy s predátormi bojujú bez mihnutia oka ako keby to robili každý deň po dobu posledných dvoch desaťročí a predátori rozhodne nechodia okolo horúcej kaše, ale útočia tak agresívne a zbesilo, akoby tri mesiace nežrali. Nechýba povinné klišé (vedľajšie postavy zviera roztrhá za pár sekúnd, dôležité jemne škrabne a následne im ochotne poskytne dostatok času na útek), ale kašlem na to. Štvrtú hviezdu pridávam jednak za postavy, ktoré si ma získali svojou bojovnosťou (hrdinka mi tým, ako to nevzdáva a do poslednej chvíle bojuje, pripomenula geniálnu Blake Lively zo Smrtiaceho prílivu) a jednak za Barryho Peppera, pre ktorého mám od Zachráňte vojaka Ryana slabosť a tu je fakt ozrutný sympaťák. Zbožňujem tie flashbacky! Aj diváci boli spokojní; celosvetová tržba 83 miliónov síce nie je na prvý pohľad závratná, ale s filmom sa jednak spájali nulové očakávania a jednak stál iba 13. Takže sa čudujem, že nevznikla dvojka. (27.09.2019)

Kaya a krokodýl(i). Survival dobrodružství, v němž se zmáčená dcera Kaya Scodelario a mátoživý otec Barry Pepper statečně bijí s drzou a sebevědomou aligátoří partou, co navštívila jejich zatopený dům po spoušti, kterou napáchal hurikán (ne ten od Dalibora Jandy), a nemíní se z něj hned tak bez boje vzdálit. Tak ani Alexandre Ajovi se tak úplně nepodařilo dostat aligátora na vrchol filmového řetězce. Vrátil se po odmlce, navíc poslední jeho kousek byla nehororová volovina, a řeklo by se delší výcvik i pauza se projeví na lepším výsledku a naservíruje nám labužnický kousek, kde budou kusadla v akci po celou stopáž a odhryzané údy budou létat všemi krvavými směry, radost pohledět. Parta aligátorů sice je nenažraná, jenže jejich umný krotitel sáhl po béčkovém rutinním scénáři od béčkové značky Rasmussen, který je nacpaný všemožnými klišé a servíruje pár hryznutí, co opravdu nevzruší. Asi nejhůře se chybějící explicitnost projevuje u hlavní hrdinky. Ta má předplacenou nesmrtelnost a po kousnutích na noze, ruce a finálním, blíže nezjištěném kousanci, vykazuje nebývalou vitalitu a je imunní vůči bolesti. Ne už tak její otec, který přece jen po ukousnutí paže čekal na potenciální gangrénu, jenže ta svůj příchod už nestihla, neb produkce ťukla na hodinky a směrem k režisérovi pronesla fatální výrok "že už jsme moc dlouzí". Solidní technické známky posbírá aligátoří CGI parta, která vykazuje maximální realističnost a vzbuzuje respekt a jedině jí se dá s úspěchem fandit, ač jaksi nějakým zázrakem nestačí na ústřední dvojici, ovšem pokud jde o vedlejší a zcela nepodstatné postavy, o jejich pojídání se rozhodně nedá hovořit jako o upejpavém postoji. Vesměs ale film trpí nedostatkem překvapivých momentů, aligátoří lovecké instinkty jsou místy zdůvodněny nesmyslnou teorií a všudypřítomné klišé a přístupnost od 15 let film značně devalvuje. Což o to, režisér stále neopomněl své řemeslné schopnosti, jenže celé to má ohrané aranžmá, které prostě téměř nudí a nenapíná, i když to má solidní spád. 6/10 (12.09.2019)

Oddechová letní animal attack blbinka. Aligátoří survival odehrávající se během hurikánu kategorie pět zněl na papíře lákavě, zvlášť s Ajou za kamerou a produkujícím Raimim. To by to ovšem pánové museli pojmout temněji a hororověji. Crawl bohužel nemá moc koule, což je vzhledem k Ajově historii překvapivé. Gore naprosto mizivé, všechno je skryto buďto ve tmě nebo v přívalu šplouchající vody. Aligátoři vypadají občas trochu uměle, ale ne zas nějak moc. Hrozivější jsou spíš ty dialogy mezi otcem a dcerou. Brr. (11.07.2019)

V první řadě je třeba vypnout mozek. Jak otec uvízlý v již evakuované oblasti, tak i jeho dcera, které nebere telefon, jsou totiž natolik fyzicky odolní, že i přes zranění (z nohy trčící zlomená kost přece není žádný problém) dokáží vzdorovat jednomu z nejobávanějších predátorů. Přitom smrtícím čelistem aligátorů unikne málokdo. Tatík totiž v pomalu zaplavovaném sklepě rodinného domu leží v bezvědomí, dcerka ho najde a chce ho dostat do bezpečí (Floridu sužuje obří hurikán), jenže cestu ven zablokuje aligátor. A nebude sám. Prostor se přitom plní vodou, což je pro hladové predátory dokonalá příležitost k lovu. Občas se do (divácky přitažlivého) příběhu vloží i nějaké vedlejší postavy, a zatímco naše dvojice opakovaně odolává a další nový „šrám“ za čas rozchodí, ostatní jsou velmi, ale velmi rychlou potravou. Tak alespoň zbyde prostor, aby naše dvojice probrala poměrně napjaté rodinné vztahy. Solidní tvůrce Alexandre Aja, jenž kdysi ve vyprahlé pustině nechal zmutované potomky horníků útočit na jednu rodinku (Hory mají oči), pak nechal stovky piraní ochutnat nejedno odhalené ňadro (Piraňa 3D) a později s rozčertěným Danielem Radcliffem zkusil ambicióznější látku s přesahem (Rohy), drsnými scénami nešetří, postrádají ovšem nápaditost a atmosféru. A vlastně i nadhled, protože se tady všichni berou zatraceně vážně. Drive, solidní CGI a uspokojující napětí to naštěstí má. Nakonec spokojenost!! (30.09.2019)

Na americký film natočený v Srbsku a odehrávající se ze dvou třetin ve sklepě jednoho starého baráku, jde o nadstandardně uspokojivou žánrovku. Přes béčkový námět film nadto nevypadá lacině a nabízí velmi solidní CGI se zvířátky, která nepůsobí digitálně. Aja počínaje úvodními titulky nepromarní jedinou minutu a neustále dávkuje informace o postavách a vztazích mezi nimi, které později přijdou vhod (stejně ekonomicky jsou zužitkovány skoro všechny postavy a objekty, na něž protagonistka během svižné expozice narazí). Hrdinové tak nepředstavují jen chodící fláky masa pro aligátory. Rozumíme jejich motivacím, fandíme jim a chápeme, kde v sobě berou sílu vzdor všem šrámům zatnout zuby a postavit se nebezpečí. Překonávání rodinného traumatu je s eko-hororovou zápletkou umně provázané i díky skutečnosti, že dům, kde se většina děje odehrává, zpřítomňuje hrdinčino dětství, potažmo otcovo selhání. Jeho zaplavování vodou (díky které Halley může předvést, co jí jde nejlíp) a postupná likvidace tak představuje nevyhnutelnou součást „rodinné terapie“. Pravda, během delších dialogů vyprávění padá řetěz, postavy jsou až příliš šablonovité a vzhledem k R-kovému ratingu bych čekal víc scén, v nichž aligátoři trhají lidi na kusy, ale když už zábavnou a nenáročnou formou připomínat, že pokud chceme přežít, měli bychom respektovat hlavně přírodu, pak klidně takhle. 65% (10.07.2019)