Černobyl

Série Černobyl bývá mnohými seriálovými fanoušky i publicisty považována za událost roku a nešetří se pochvalnými slovy na práci Craiga Mazina coby scénáristy a Johana Rencka coby režiséra. Na volně exaltovaného nadšení surfovat nebudu, od toho tu máme kvanta jiných. Nebojím se prohlásit, že jde o působivé dílo a nadprůměrnou podívanou, ale to se u HBO a obřího potenciálu, kde dominantní roli hraje sama katastrofa, dá s velkou pravděpodobností očekávat. Přece jen mi některé stránky projektu přijdou poněkud schématické, přehnaně zdramatizované, hrané na efekt, neodpovídající situaci (tady hraje roli i to, že jsem od fochu, a drobnosti, které laik snadno přehlédne, na mě působí rušivě). Na některé postavy mám vyhraněný názor, vnímám je jinak, než jak nám je servírují seriáloví tvůrci - viz postava Ďatlova - ten chlap byl sice arogantní parchant, ale taky rváč a jeho obrana a argumentace vypadala úplně jinak. Sice se s obdivem mluví o tom, jak dokonale imituje seriál sovětskou realitu, ale ta se podle mě omezuje na vizuální zobrazení prostředí, a to se ještě podle mě až moc zdůrazňuje chudoba a oprýskanost. Jaderníci patřili k protežované elitě a Pripjať bylo nové a výstavní město režimu. Duch doby, postavení hráčů příběhu v sovětské přítomnosti a jejich vědomí vlastních možností bylo jiné. Někdy zaznívají neskutečně naivní repliky, návodné pro dnešního, řekněme si otevřeně, západního diváka seriálu. Pro ně se natáčí i "srdceryvné" sentimentální scény "popravy" roztomilých štěňátek, které taky vyznívají pro znalé dost směšně. Máte vůbec ponětí, jak probíhá selekce kanců při hrozbě prasečího moru, redukce holubů ve městech nebo kachen v rezervacích, masové vybíjení stád při podezření na slintavku? Některé prvky se přehnaně zdůrazňují, na jiné, mnohem zajímavější, se nedostane. Obecně mám ale pocit, že pět dílů bylo příliš málo a většina postav s obrovským potenciálem se seriálem jen mihla a divák nemá šanci vytvořit si k nim náležitý vztah. Za mě zůstane 80 % celkového dojmu s tím, že své jsem si tam našel, a spousta toho, co mně vadí, připisuju snaze upravit projekt na tělo cílového diváka. (03.06.2019)

Nezpochybnitelná quality-tv, která je v emocionálním i racionálním hledisku takřka nesledovatelná. S přibývajícím počtem epizod je totiž vytáčecí faktor vyhnaný z rozjitřené nespravedlnosti téměř k palčivému vzteku nad vší krutou křivdou a výsledným utrpením. Kvůli tomu tak pátou hvězdu už z principu nemůžu přihodit, jakkoli by si to fenomenální Stellan Skarsgård zasloužil každým (ne)mrknutím. (27.08.2019)

Je docela zajímavý sledovat, kolika uživatelům vadila u filmu Anthropoid, ale i jiných filmu angličtina, když reálně mluví postavy jiným jazykem, ale zde jako mávnutím kouzelného proutku to nikoho netíží (všechna čest vyjímkám ). A to zde vznikali až komické situace, kdy rozhlas mluvil rusky, ale postavy anglicky. První díl mě vysloveně zklamal, postavy se objevily v jedné scéně, aby se v dalších už neukázaly, dění bylo rozmělněno a vše působilo velmi chaoticky. Naštěstí od druhýho dílu se definují hlavní postavy na které se namotová celý příběh o této hrozné tragédii. Měl bych ještě vyčítku s protahováním některým scén (např. odstřel zvířat ). Seriál docela zajímavě mění tón vyprávění, zatímco v prvních částech je skvěle vystavěná plíživá atmosféra hrůzy ničivých a bolestivých důsledků výbuchu v Černobylu a tady opravdu kloubouček před tvůrci, Druhá část mě spíše připomínala klasický politický thriller s dokonalým závěrečným dílem při kterým jsem ani nedutal. Oceňuji komorní, ale emotivně velmi silnou dikci na hrdinství mnoha lidí (horníci, potapěči ) a na neuvěřitelnou ubohost jiných lidí. Já samozřejmě netuším do jaké míry se seriál blíží realitě, ale docela bych i věřil, že ano. Určitě poutavé vyprávění, v některých častech bych řekl mistrovsky natočeno, ale jiný části působí slaběji. Viděl bych to někde na hranici 3 - 4 * . (05.06.2019)

Tento seriál je velmi dobře natočen. HBO odvedlo velký kus práce. Jsou tu jisté nepřesnosti, ale to je pro mne tolerovaná umělecká licence, která nepřekročí únosnou mez. Můžeme úřady tehdejšího SSSR kritizovat, že ke katastrofě došlo, ale musíme být vděční obětavosti a obětem lidu stejného státu, jak zabránil šíření katastrofy. Což je tady dobře znázorněno na hasičích, vojácích, hornících i vedoucích funkcionářích (Legasov a Sčerbina). Jsou vidět i chyby, které úřady, tajná policie a management elektrárny (nic se nestalo, ono se to ututlá) dělaly. Vše herecký výborně zahráno. (25.09.2019)

Masivní výbuch, který znamenal jednu z největších katastrof moderních dějin. Konec dubna 1986. Lidé sledují mohutný světelný mrak, zatímco na jejich kůži přistávají částečky popele. V černobylské jaderné elektrárně „cosi hoří“. Zatím nic netuší, ale následovat budou týdny hrůzy, beznaděje a zoufalství a především lží a propagandy, ve kterých se tomuhle národu nikdo nevyrovná. Prostě jakási sovětská bezohlednost (v tomto případě k masivnímu) neštěstí a snaha se vyhnout národnímu ponížení. Přijde nespočet dusivých záběrů, které navodí nepříjemné pocity. A rozjede se několik zajímavých příběhových linek. Jadernou katastrofu sledujeme velmi podrobně a velmi intenzivně, jen se mění postavy, které s námi zrovna tráví čas: zaměstnanci elektrárny, její hlavouni, hasiči a lékaři, odborníci na jadernou problematiku, tvrdohlaví politici. Tvůrci z různých pohledů mapují pátrání po jejích příčinách a souvislostech i zdlouhavé a komplikované odstraňování následků. Vše je navíc srozumitelné a nesnaží se publikum nějak přechytračit. Zlověstné, chladné a s výtečnými herci. A působivou hudbou s varujícími tóny. (18.06.2019)