Staříci

Náročná jízda o vyrovnání se s komunistickými jizvami. Pomalé tempo a umrlčí Schmitzer se starým panem Mrkvičkou filmu dodávají patřičnou duši. Bolest, kterou dokonale ztvránili oba zmínění je hodně živá. Scéna ztráty psa a závěr v domově mi rezonoval v hlavě dlouhé dny po skončení filmu. Z mé práce/profese vím, že takových lidí, kteří se chtěli pomstít na lidech, co se na nich vyřádili za komunismu, bylo a je venku pořád dost. Naše a budoucí generace nesmí zapomenout, co byla totalita zač. Zajímavé komentáře: Radek99, Enšpígl, Matty. (05.02.2022)

Já vlastně nic moc nečekal a dostal překvapivě dost. Přiznejme si, že český film poslední dekádu nemile přešlapuje na místě. Tu a tam vyběhne nějaký sympatický záblesk, jakkoliv svěží či herecky nesmírně příjemný. Jeden přiletěl přes velkou louži. Emigrant Vlasta, bývalý politický vězeň, vozíčkář, nasupený, ale odhodlaný. Na letišti na něj čeká Tonda, mizerně slyšící a lehce odevzdaný dávný kamarád z protikomunistického odboje. Pánové jsou sice rychlí tak, jak jim to dovolují ochablé svaly a neskladný invalidní vozík, ale plán mají jasný. Tahle komunistická svině (čti prokurátor) musí koupit kulku, protože jeho zločiny porevoluční justice nijak nepotrestala. Poslední mise dvou chatrných těl je osobitá a vlastně velmi příjemná. Ač tematizuje stáří a všechny neduhy s ním spojené. Není to žádné vzpomínání na minulé časy, není to o obhajování plánovaného činu. Režisérské a scenáristické duo Martin Dušek a Ondřej Provazník nám prostě předkládá neotřelé zpracování jednoho rozhodnutí, režírují pevnou rukou, mají ujasněný koncept, přičemž nejednou najedou na absurdní humor. Pánové Schmitzer a Mrkvička jsou samozřejmě na jedničku. (19.05.2020)

Žánrovo i výpoveďovo čisté, fantasticky zahraté a neobyčajne filmársky vyspelé road movie s tak silnou záverečnou katarziou, že som sa ešte niekoľko minút po skončení chvel. Možno práve v jeho čistote je jeho sila, nemätie diváka zbytočnými nečakanými zvratmi (ako príbehovo podobné Remember z 2015) ale sa drží v presne určených mantineloch, vďaka čomu skôr necháva divákovi viac priestoru na premýšľanie nad filozofickou rovinou príbehu (Pomsta a jej zmysel). 4,5* (17.09.2020)

Jasně, námětem mi toho samotný film mnoho neříká, neboť patřím k dost mladé generaci, ale čistě z technického hlediska toho moc vytýkat nemohu (tu dobu jsem osobně nezažil, takže se nedokážu stoprocentně vžít do těch postav). Že oba dva herečtí představitelé dostali za svou roli Českého lva, to považuji za jasnou věc. V takovém věku předvádět na plátně mistrovské výkony, to se každému nepoštěstí :) Film nabídne dost momentů k zamyšlení, závěr v domově důchodců a finální zúčtování, kde si z pozice diváka uvědomíme, jak je vše pomíjivé, přímo excelentní záležitostí. Sice tomu dávám jen tři hvězdičky, ale fakt silné. Za mě 6,5/10 (05.03.2022)

Staříci fungují skvěle v tom, v čem toliko českých filmů zaostává - výběr tématu, tempo a napínání příběhu. Narozdíl od většiny filmů o hrůzách komunismu, si jde Duškův a Provázníkův film vlastní cestou a jde spíše o vyrovnání podpořenou jakousi meditativně-stařeckou linkou. Tempo je vražedně pomalé, vtipy decentní, drama hutné. Jediný problém, který jsem měl, skýtal v nedůsledné kauzalitě. Až na jeden výrazný důsledek na konci filmu se situace na sebe nebalí a spíše jsou jednotlivými povídkami příběhu, které jakoby na sebe nenavazovaly. Ale to je opravdu jediné. Jinak Staříci šlapou jako hodinky... nebo spíše jedou jako invalidní vozík? (26.03.2020)