Andor

Já jsem docela nadšená! Jak už někdo psal, rozjezd byl pomalý, přemýšlela jsem, na co se to vůbec dívám, ale druhá půlka si mě získala stoprocentně. A když jsem si potvrdila, že hlas, který slyším, patří opravdu Yennefer, tak moje srdíčko zaplesalo. Seriál je skvěle vystaven, jsem moc ráda, že Disney v tomto případě vsadilo na dospělejší notu. Andy Serkis je miláček :) A Stellan je taky dost fajn. (06.03.2023)

Andor není dokonalý seriál, ale za to silně zapamatovatelný. Po skončení první série mi furt leží v žaludku ikonické a klíčové momenty, díky kterým jsem si seriál oblíbil. Má pomalejší rozjezd, ale za to postupně nechává vzrůstat napětí a udrží si ho až do konce série. Občas se najdou momenty, kdy seriál připomíná svoje seriálové hodnoty, viz třeba zakončení první řady (poslední slova co si vyměnil Andor s Luthenem v závěru), ale jinak jde o jedinečný zážitek, který zaujme nejen po stránce děje. V seriálu není absolutně žádná postava, která by mi nesedla a to platí i pro záporné role jako je třeba Dedra Meero, kterou hraje Denise Gough (skvělá volba). Chápete všechny postavy, jejich logické kroky a na každé je něco kladného. Herecké výkony jsou obstojné (Stellan Skarsgård a Andy Serkis válí). Kamera je téměř dokonalá v každičké scéně a máte sto chutí si z každého záběru udělat tapetu pro vaši plochu. Vizuál nabízí v epizodě Oko dosud nic nevídaného a to jak ze světa Star Wars, tak celkově i ze světa filmu. Takže ano. Andor je vskutku jedinečný seriál. Není na pět hvězd, ale zaryl se mi do hlavy mnohem hlubším způsobem, než třeba Mandalorian. (22.12.2022)

Já nejsem žádný ultra SW fanoušek, přesto se rád do tohoto světa vracím a musím říct, že tenhle seriálek se mě trefil do vkusu. Přimočarý, vizuálně výborně zpracovaný špinavější příběh ve kterým je řada netuctových za pozornost stojících postav, ve kterým děj a postavy vítězí nad akcí a efekty, jo učitě chci další řadu a nejlépe už dneska. (08.01.2023)

Andor je přesně tím, v co SW fandové snad ani už nedoufali a co tak zoufale potřebují. Přesto je většinou neprávem ignorován a kdoví, zda se proto v budoucnu ještě takového mástrpísu dočkáme. Kromě dvou slabších epizod je však seriál jeden velký mind blow! Dospělý, studený, syrový, pomalý, hloubavý, brutální nejen architekturou, nýbrž i nehynoucím tématem. Impérium je zde konečně vyobrazeno jako důstojný oponent, takové jako bylo na počátku a jaké jsem si vždy přála vidět, ne jako podržtaška a jouda. Líbí se mi také tahle šedá zóna, kterou Tony načrtl napříč celou sérií. Co vše je systém schopen udělat, aby nás udržel na obojku? Co vše jsou lidé schopni obětovat pro lepší časy, pro svobodu, jejíž úsvit, jak již řekl Luthen sám, třeba nikdy nespatří? Finální manifest je výstižný a dostačující. Sama se divím, že to pouštím z úst, ale díky...Disney. "There will be times when the struggle seems impossible. I know this already. Alone, unsure, dwarfed by the scale of the enemy. Remember this. Freedom is a pure idea. It occurs spontaneously and without instruction. Random acts of insurrection are occurring constantly throughout the galaxy. There are whole armies, battalions that have no idea that they’ve already enlisted in the cause. Remember that the frontier of the Rebellion is everywhere. And even the smallest act of insurrection pushes our lines forward. And then remember this. The Imperial need for control is so desperate because it is so unnatural. Tyranny requires constant effort. It breaks, it leaks. Authority is brittle. Oppression is the mask of fear. Remember that. And know this, the day will come when all these skirmishes and battles, these moments of defiance will have flooded the banks of the Empire’s authority and then there will be one too many. One single thing will break the siege. Remember this. Try." (29.11.2022)