Hotel for Strangers
Režie:
Antonín MášaScénář:
Antonín MášaKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Petr Čepek, Táňa Fischerová, Marta Krásová, Vladimír Šmeral, Josef Somr, Jiří Hrzán, Jiří Pleskot, Jiřina Jirásková, Ladislav Mrkvička, Jiří Kodet (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Český film HOTEL PRO CIZINCE natočil režisér Antonín Máša podle vlastního námětu a scénáře, na němž s ním spolupracoval kameraman Ivan Šlapeta a jako dramaturg se podílel Sergej Machonin. Podtitulkem scénáře "Mumraj o lásce a smrti" se autoři pokusili naznačit, oč jim ve filmu jde. Ovšem skutečně jen naznačit. Tajemný příběh lásky a vraždy mladého básníka v hotelu pro cizince je zasazen do secesního prostředí, které mu dodává zcela zvláštní atmosféru, v českém filmu téměř ojedinělou. Na druhé straně je nesporné, že film těží hojně z několika literárních i filmových vzorů. Mezi prvními nacházíme četné ozvuky Franze Kafky, druhé jsou pak dány především tradicí filmové veselohry němé éry. Příběh sám má však i symbolický podtext, který jej spojuje s dneškem. Hotel Svět je obrazem světa s malým "es". V tomto světě, prolezlém lhostejností, přetvářkou, lží a zločinem, hledá básník čistou a skutečnou lásku.
60. leta přinesla české kinematografii nejen vzedmutí kritického pohledu na sociální i politickou situaci, nejen zájem o mistrně postiženou všední existemnci úplně obyčejných lidiček, ale také experimentující hledání nového tvaru, nových vypravěčských metod. Jeden z nejvýraznějších pokusů podnikl Antonín Máša filmem Hotel pro cizince. V stísněných prostorách kdysi nepochybně honosného pensionu se odehrává příběh mladého nadějného básníka, jenž byl nalezen zavražděný. Sledujeme tak jakousi rekonstrukci jeho osudů, jak je zachycuje dochovaný deník, spleť snově podivných událostí, k nimž se jen obtížně hledá výkladový klíč. Máša natočil jakousi svéráznou tragikomedii, v obrazové složce hojně inspirovanou secesí, ale také odkazem Franze Kafky. Sc odstupem času však snadno postřehneme neživotnou spekulativnost. Pojetí, které zpochybňuje hodnověrnost lidského vnímání i plnou poznatelnost dění kolem nás, prozrazuje módní vliv některých filmů francouzské nové vlny, zejména Loni v Marienbadu. Výsledkem je však pouhé epigonství.
(oficiální text distributora)
Recenze (64)
Taková obyčejná kafkárna, kde forma, jak už to u těchhle avantgardních děl s přehnaně vysokými uměleckými ambicemi bývá, upozadila obsah. A i přes fakt, že se jedná de facto o vedlejší filmový projekt Činoherního klubu (zřejmě nejvýznamnějšího divadelního souboru té doby) nutno konstatovat, že jde o slepou uličku filmové České nové vlny (a taktéž téměř o pravý opak Mášova pozdějšího vynikajícího civilního Ohlédnutí). Suma sumárum: Mášovo umění pro umění... ()
70% Těžký úlet. Těžká stylizace, v dialozích, které občas nedávají moc smysl, občas inspirace němým filmem - ať už umělé zrychlování, nebo vnitřní monolog hlavní postavy pomocí mezititulků (nebo to byly ty kusé zápisy v deníku, které byly zmíněny v úvodu? Ani jednou jsme ho neviděli, že by si deník psal), dvojznačné průpovídky často se sexuálním podtextem ("Získat ženinu duši, to je umění, získat tělo, to je nic." - "Když já nevím, jestli ji má." - "Každá ji má."), navíc tu hrají hned dva režiséři (Schorm a Menzel) a... už bych to souvětí mohl ukončit, že? Mášovy filmy na mé komentáře působí dosti neblaze:) ()
Neskutečně divnej film, ani nevím jestli se mě líbil nebo nelíbil. Petr Čepek tam kroužil kolem Taťány Fischerový jak zaseklej vrtulník a všichni v tom hotelu byli hrozně divný. Největší tragéd tam byl Jiří Menzel. Ovšem Hrzán byl taky slušná výživa prej "já jsem pes, haf, haf". Totálně mě překvapila Taťána Fischerová, tu jsem až doteď znal jen jako poslankyni, který říkali herečko a já jí viděl hrát až tady a hned takovou luxusní femme fatale, dost dobrá, taky jsem se do ní zabouch. Nejvyýraznější složkou filmu jsou jednoznačně herecký výkony Petr Čepek je tak trochu neprávem zapomenutá hvězda naši kinematografie. Vlastně je dobře, že děj nemá žádný děj, alespoň jsem si mohl nerušeně vychutnávat každý gesto, každej pohled a každou větu Petra Čepka, opravdu bezchybný herecký výkon. ()
Z nějakého neznámého důvodu jsem tomu chtěla dát šanci, ale podcenila jsem kulminaci generace Činoherního klubu, Ester Krumbachové a interpelace poslance Prušince. Josef Somr zpětně hodnotí více jako magorii než fantas, Táňa Fischerová to přehnala během natáčení se zmrzlinovými poháry a kameraman Ivan Šlapeta si rád zavzpomínal na Tondu. A co ten teplej Libíček? Za toto všechno ani tu trochu něhy. ()
Petr Hudec přijíždí do hotelu Svět, aby zde našel smrt. Jedna z prvních vět filmu, a po ní už následuje jen mechanické naplnění šablony - Svět jako hotel, mladý člověk chce básněmi popisovat jeho krásu, hledá věc pro něho nejvyšší - lásku, a místo toho nachází... Myslím, že Hegerová zpívá na stejné téma tříminutovou písničku a řekne v ní tu základní myšlenku daleko lépe. A kdo to zpívá: život je návykový a zabíjí? ()
Galerie (14)
Zajímavosti (4)
Související novinky
Zemřela herečka Táňa Fischerová
Ve věku 72 let zemřela česká herečka, recitátorka, spisovatelka a politička Táňa Fischerová. Neúspěšná kandidátka na prezidentku z roku 2013 se poprvé objevila na plátně v dramatu Kohout plaší smrt z… (více)
Reklama