M*A*S*H

Nejoblíbenější postava: Charles. Nejlepší záporák: Frank. Nejoblíbenější hláška: "Řikals, že je mrtvej? - A už je mu líp." Nejoblíbenější dialog: "Nevypadáte jako Číňan. - To by nevypadal ani Ling Čou." Nejoblíbenější epizoda: Příjezd B.J. Největší sympaťák: Traper ("Jsi ženatej? - Tu pomluvu vymyslela moje žena"). Nejlepší generál: "Tady generál O'Reilly." Nejlepší blondýna: Šťabajzna Margaret. Nejlepší doktor: Hawkeye. Nejlepší Libanonec: Klinger. Nejlepší kavalerista: Sherman T. Potter. Nejlepší šéf: Henry Blake. Nejlepší mechanik: Seržant Rizzo ("trvalo mi 11 let, než jsem se stal sežantem. 5 poprvé a 6 podruhé"). Nejlepší granát: Letákový. Nejlepší boxer: Otec Mulcahy ("Protestanti 15, katolíci 3. Ale my se jentak nedáme."). Nejzmatenější špión: Plukovník Flagg ("udržuji se ve stavu permanentního zmatení"). Nejlepší barva: zelená ("tuhle jsem se řízl a tekla mi khaki"). Nejlepší věta na baru: "Ne peníze, ne ohnivá voda." Nejlepší nápoj: Hroznový Nehai. Nejlepší... P.S. Co píše Canakja je naprostá pravda, ale tak nějak jsem si na seriál zvykl, že mi chybí, když ho zrovna nevysílají. (26.09.2006)

Dozvíme-li se, že seriál, o který se zajímáme, má více než 30 epizod, propadneme chmurám a skleslosti; je to očekávání, které se takřka nemýlí. MASH, ta zkratka amerických zdravotních praporů z krvavé korejské války, zvané pro časté frontové přesuny v první polovině jejího trvání také "čtverylková", je velkou výpovědí o stavu americké společnosti na počátku poslední čtvrtiny minulého století. Na rozdíl od filmu a jeho syrovosti, která neskrývá nic z drsností tohoto absurdního, de iure dodneška trvajícího konfliktu, reprezentuje MASH od počátku jakousi zprostředkovanou a velmi vzdálenou variaci na všelidská témata, která je soustavně provozována v kulisách z Korejského poloostrova. Jak víme z amerického dokumentárního filmu o Aldovi, první měsíce a léta seriálu nebyla valná; jeho popularita stoupala pozvolna a začala kulminovat zhruba od 3.-5. ročníku. tj od doby, kdy se podstatně změnil jeho tvůrčí tým, jehož stále viditelnějším protagonistou se stával krok za krokem právě Alan Alda. Výrazněji se v něm také začal zrcadlit povietnamský syndrom, dědictví paralelní války, v níž Američané utrpěli porážku a jež byla v levicově cítící části americké společnosti těžce diskreditována svou krutostí, značnými počty válečných zločinů i zločinců, jež provázely tuto "americkou misi". To všechno vyvolalo velké pochyby, které do aldovské části MASHe vnášejí pocity ne padesátých, ale zcela jednoznačně sedmdesátých let. Tvůrčí dílna, ve kterou se seriál nečekaně proměnil, i celá řada postupných změn, které takto do něj byly vnášeny včetně minimálně jedné generační obměny, docílily již popisovaný unikátní efekt: čím více epizod seriál měl, tím více stoupala jeho úroveň. Řečeno s jistou nadsázkou, Aldovi se podařilo do této tvůrčí dílny vnést ducha dědiců autorských manufaktur všech dob a věků. (U nás obdobné postupy s jistým, zhruba desetiletým předstihem uplatňovala ve svých průrazných avantgardních inscenacích kdysi liberecká Ypsilonka kolem Jana Schmida). Za zmínku stojí, že v přepočtu na standardní časové trvání seriálové produkce se jedná o seriál vlastně ne tak rozsáhlý (počet epizod se tímto způsobem zmenšuje z 255 na cca 60-120). Přesto - nebo právě proto - jde o dílo, které svou mimořádnou kvalitou zasáhlo nejenom amerického a českého, ale z toho, co je známo, i světového televizního diváka. Dílo, které je oslavou lidské poctivosti, slušnosti, pracovitosti, ale i veselosti, shovívavosti k lidským zvláštnostem a odlišnostem, jež nesdílíme, schopností sebeironie, sebesrandy, ale také pochopení pro okamžiky, kdy nevíme kudy kam. Dílo oslavy lidské solidarity a sounáležitosti, tedy toho, co soudobá společnost postrádá snad nejvíce. (15.03.2008)

Nezničitelné jako pompéznost v rodu Winchesterů.. Ačkoliv jako kolovrátek běží v televizi stále dokola, stěží se okouká. Pod vším tím smíchem a legrací je ukrytá hřejivá lidskost a vzdorný pacifismus, symbolizován Švejkem z Maine Hawkeye Piercem (skvělý Alda). Klingerovy pokusy o paragraf 8 jsou nesmírně rafinované.. (01.09.2008)

Tenhle seriál je intelektuální. V tom nejryzejším slova významu. Zatímco knihy a film byly IMHO (IMHO!) jednoduchým sdělením, že válka je vůl a pak už beze smyslu vtipkujeme, chlastáme a souložíme, série daly důvod, abychom se na to vše rozzlobili. Nenásilně a jemně povýšily bezuzdné taškařice s citem na umění...A je prostě jasné, proč je tento seriál nazýván nejlepších. Jeho úroveň s přibývajícími léty stoupala, což se o většině televizní produkce říct nedá. A cenu za nejlepší herecký výkon bych dal Garymu Burghoffovi, jeho komika je naprosto úžasná. (25.01.2003)

Seriál, který si udržel vysokou kvalitu po celou dobru vysílání. Dokonce bych řekla, že první díly byly slabší, rozjezdové, ale už to byla divoká jízda. Zaujalo mě, že nešlo jen o povrchní zábavu, ale mapoval se pokrok medicíny v bojových podmínkách, vztahové pasáže byly podávané bez zbytečného přehrávání nebo přikrašlování a některé scény zůstávají stále v paměti. I když nemám potřebu vidět znovu, myslím si, že jde o zdařilý seriál, na který se dá i dnes dívat. (14.11.2020)