M*A*S*H

„Myslíš že by bylo podezřelé, kdyby ho ve sprše přejel džíp? - Můžu vždycky říct, že nám pod něj skočil!” Téměř nekonečná estráda těch nejvypečenějších vtípků s těmi nejsympatičtějšími postavami. Dokonalá válečná satira, která chytře kombinuje ty nejpravdivější fakty s těmi nejšílenějšími eskapádami a vždy to vychází na jedničku. Ať už otevřeně nebo metaforicky se vždy snaží odsuzovat lidské předsudky vůči rasismu, homofobii či genderovou diskriminaci. M*A*S*H se zkrátka liší od svých žánrových bratříčků téměř ve všem a právě proto neztrácí svůj jedinečný šarm ani po čtyřech dekádách. Právoplatný král komediálního žánru. (15.03.2008)

Začalo to roku 1970 u Roberta Altmana, jehož překvapivě úspěšný snímek získává Zlatou palmu v Cannes a Oskara za scénář. A ani netušil, jakou přízeň diváků si o dva roky mladší seriál získá. Korejská válka pohledem několika chirurgů přináší především lidský přístup několika jedinců, s obyčejnými starostmi, kousavým cynismem a neustálou nadějí přibližující je ke svým blízkým, doma v Americe. Tvůrci každou epizodu zasypali nespočtem gagů, hřejivým, černým humorem a realitou každodenního strachu ze smrti. A i dnes je radostí sledovat noblesního Alana Aldu (stále aktivně hrající – např. nominace na Oskara za Letce Martina Scorseseho) v hlavní roli. (08.01.2006)

MASH mam rád, ale rozhodně nepatřim mezi ty zarytý obdivovatele tohoto seriálu. Podle mě je úroveň jednotlivých dílů dost nevyrovnaná, takže některý by byly až na odpad (ty moralistický sračky, co režíroval Alda) a některý zase na 5 hvězdiček. Těch odpadovejch je samozřejmě mnohem míň. Navíc točit 11 let seriál o válce, která trvala 3 roky, je trochu na hovno. Kolikrát během těch 3 let vlastně slavili vánoce? Mam pocit, že snad 10×. Myslim, že to měli zabalit tak po 4. sérii. Možná bych dal i 4 hvězdičky, ale tim, že se MASH opakuje a zřejmě bude opakovat až do zblbnutí, se mi už nějak omrzel, takže je to za 3. Jinak jsem jim záviděl, že maj pořád sekanou. Já mam sekanou strašně rád. (15.11.2006)

Jeden z nejlepších seriálů, který má však poněkud sestupnou tendenci. Od počáteční dokonalé a opravdu trochu ulítlé zábavy se seriál postupně dostává do většího a většího humanistického moralizování. Částečně to souvisí i s postupným odchodem klíčových postav. Ty nové je nedokázaly nahradit ani charizmatem, ani poskytnout podklad pro podobně humorné situace. Ale zábava to je až do konce. (13.06.2005)

Love or hate. Jedna skupina se při náhodně zachycené repríze začne sladce usmívat, druhá se chce televize navždy zbavit, protože v ní ten zpropadený M.A.S.H. dávají nepřetržitě už dvacet let. Já patřím k první skupině, přestože čistá pětihvězda to po zhlédnutí všech dílů nakonec není. Některé epizody totiž opravdu v tempu poleví, ale o to víc si pak můžu vážit oněch skvostů, které nezestárnou a svých oblíbených postav Hawkeyeho a Radara. Klidně znovu a znovu celých jedenáct sezón. Právě za to mírné nadhodnocení nahoru a dětská láska, která přerostla v lásku dospělou. (30.04.2006)