Mluv s ní

Ďalší Almodóvar, ktorý sa totálne vymyká konvenciám a drží sa konceptu lepšie, než keby túto látku dostal do rúk akýkoľvek iný režisér. Najviac vypovedajúce sú častokrát scény bez dialógov, umelecké cítenie pre hru s obrazom a hudbou je až k neuvereniu naplňujúce, čo nemusí platiť pre film samotný. Ten sa bude možno mnohým zdať bizarný, no pokiaľ nepokladáte za vrchol filmovej kvality snímky ako Borat, tak práve tento druh filmov posunie váš rebríček, otvorí vaše obzory, naplní vás intelektuálne a prebudí emocionálne. 85%. (26.01.2015)

Rozervaná objetí, režisérův nejnovější počin, byl zároven mým prvním z jeho tvorby a hodně mě zklamal. Téměř po všech stránkách. Jako druhý jsem si tedy vybral jeden z jeho nejznámějších filmů. A učinil jsem velice dobře. Nenapodobitelným stylem komponovaná mozaika navzájem propojených osudů, která funguje, at už ji seskládáte jakkoliv. Scénář je skutečně výtečný a i sám Almodóvar musel mít pořádný bolehlav, než jej vymyslel. Po spletitých linkách neobyčejného příběhu hraje nádherná hudba a i přesto, že na čistých pět hvězdiček to není, scéna se španělským hudebníkem, disponujícím neuvěřitelně tesklivým hlasem, se zasluhuje o plný počet. (01.03.2010)

Opravdu velmi silný snímek a pro mne možná ještě lepší než "Vše o mé matce", který dojme a zanechá ve vás zvláštní pocit. Oscar pro Pedra Almodóvarova za nejlepší původní scénář je vzkutku zasloužen! Za zmínku také stojí, že zde hraje malou zajímavou roli Paz Vega /hlavní předstvitelka filmu Sex a Lucía/ :) (03.06.2003)

Docela originálně se rozvíjející zápletka a celkově nápaditý a velice jemně zrežírovaný film, který dokáže rozpoutat diskuse na téma mezilidských vztahů i lidství samotného. Jen se mi zdá, že po první polovině pestrosti trošku ubyde a ukáže se, že ke správnému zážitku je nutný aktivní zájem diváka o danou tematiku... 7/10 (16.11.2015)

Den před tímto filmem jsem viděl snímek Muž bez minulosti jiné evropské režisérské veličiny, Akiho Kaurismäkiho. Kdybych mohl srovnávací výsledek obou snímků převést do boxerské roviny, tak bych prohlásil, že Almodóvar vyhrál vysoko na body. Každý film je sice trochu na jiné téma, ale výsledné zpracování a herecké výkony, jakožto i další atributy, podle nichž se dá rozeznat dobré dílo od špatného tady hovoří jasnou řečí pro španělského klasika. Jeho drama je podané výrazně srozumitelnější formou a diváka dovede k "cíli" bez nějakých pokusů o "intelektuální znásilnění", což se o Kaurismäkiho filmech tak jednoznačně říci nedá. Almodóvarovy snímky obecně sice diváka donutí k zamyšlení, ale bude to opravdu jen zamyšlení a nikoliv "zavaření mozkových závitů" od ustavičného dumání nad tím, "co tím chtěl básník říci". Zkrátka, na jeho díla se lze dívat i bez vystudování psychologie, filozofie a všech blízce či vzdáleně příbuzných oborů, což se o dílech jiných evropských režisérů vždy říci nedá. (31.05.2005)