Profesionálové

Ke konci sedmdesátých let minulého století se ve Velké Británii stalo cosi divného, zrodil se nadčasový seriál se sympatickými hlavními postavami. Po obrazovce nepobíhali vytunění panáci s nažehlenými obličeji i kravatami a nesnažili se mě přesvědčit, že zapeklitý případ vyřešili díky svému ojedinělému talentu. K tomu všemu hlavní hrdinové hýřili nejen šarmem, ale i vtipem. Hlášku o tom, že sendvič se tvářil smutně, nelze zapomenout. Dnešní americké televize sekají jeden seriál za druhým jako Baťa cvičky. Jen se obávám, že ty cvičky mají trochu větší životnost. Vždyť většina těch úžasných super hrdinských kousků je zapomenuta okamžikem odvysílání a s bravurou je překonána tímto několik desetiletí starým seriálem. (29.08.2011)

Profíky jsem žral hlavně v mládí, ale určitě nelituji toho, že jsem se k nim po letech z nostalgie vrátil. Doyle a Bodie vždy patřili k mým oblíbeným postavám a já s i s nimi v rámci možností užíval každý jejich případ. Bručoun leč starý lišák Cowley taky nebyl špatný a dával jim pořádně zabrat. Byla jen velká škoda, že jsem teď ve většině dílů viděl jen obyčejný průměr. Přesto se tam však našli i takové případy, které mi udělali velkou radost a šlo o nadprůměrné záležitosti. Jako celek vidím Profesionály na tehdejší dobu za velmi zdařilý „projekt“, na který se rozhodně dá dívat i po tolika letech o jejich natočení…Dávám palec nahoru a krásných 69 %... (10.11.2019)

nostalgické -3* tento seriál byl před revolucí příjemné osvěžení od toho všemožného socialistického balastu. Byl plný akcí a honiček, což bylo vidět maximálně ve Fantomasovi ;-) A k tomu sympatičtí agenty, s kterými byla občas sranda a vzájemná občasná nevraživost dodávala seriálu šťávu. Tak jsem to vnímal mladýma naivníma očima. Když jsem však seriál sledoval později v půlce devadesátých let, tak už mě díly tolik nebraly – špionáž, terorismus, politika ... Proto vzpomínky nepřebily novou realitu a musím nechat jen 3 hvězdičky a nemám ani chuť ho znovu sledovat. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ... A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA (06.11.2021)

Kdykoliv se tahle svérázná dvojice pod bedlivým dohledem George Cowleyho objeví na televizní obrazovce, tak znatelně převyšuje veškerou seriálovou kriminální produkci. Britští agenti Bodie a Doyle jsou ve své domovině legendami, ostrovní padouši měli sakra důvod se obávat. Svižný děj, který zbytečně nenabíral minuty navíc, charismatičtí herci, netriviální zápletky, anglický humor plný vzájemného špičkování – to jsou hlavní přednosti dnes už legendárního seriálu, u kterého víte, že i když poběží i za dalších deset let, čas si na něj vyšetříte!! (17.10.2007)

„Zostaneš na večeru? Dúfam, že nie.“ 57 totálne nakladačkových dielov postriekaných testosterónom, ktoré ďalej nepokračovali nie preto, že by upadala kvalita (skôr naopak), ale proste preto, že to ústrednú dvojku nebavilo a tak nepodpísala zmluvy na ďalšie sezóny. Esencia tvrdých chlapských špionážnych kriminálok, ktorá je natoľko dokonalá, že sa dodnes nedočkala JEDINÉHO celovečerného filmového spracovania (na rozdiel od Mission: Impossible), iba „novej“ seriálovej verzie z r. 1998 (ktorá mňa osobne urazila). Cholerický, ultra prísny Cowley vedie svoj len dvojčlenný, ale o to akčnejší a chladnokrvnejší tím do smrtonosnej akcie. Naprieč únosmi, vydieraním, špionážnymi vražednými samovražednými akciami a ochranou Veľkej Británie pred „zlom zvonku“. Profesionálov som si zamiloval už ako chlapec (čomu sa mi dnes nechce veriť, pretože scenáre sú i na dnešnú dobu inteligentné a akčné scény, hoci každá epizóda pôsobí strhujúco, trvajú max. tri minúty) a keby mi vtedy niekto povedal, že sa raz budem prechádzať anglickými ulicami, mal by som ho za blázna. Práve krásna pochmúrna atmosféra je ďalším výrazným plusom tohto skvelého projektu. A ďalším je minimalisticky podaná, no paradoxne o to pôsobivejšia akcia: v jednej časti štyria kriminálnici držia v dome rukojemníka. Dnu vtrhnú Body a Doyle. Preč je päť sekúnd. Prvý únosca dostane dávku zo samopalu do brucha. Sedem sekúnd. Druhý do hlavy. Osem sekúnd. Tretí do chrbta. Desať sekúnd. Štvrtý je zatknutý. Ani nie 15 sekúnd totálne nemilosrdnej, ale o to realistickejšej akcie. Nuž a ďalším plusom (ak nerátame totálne bombovú úvodnú zvučku) sú výkony Lewisa Collinsa a Martina Shawa; buddy chémia, plná podpichovania, je dodnes geniálna. Dlho sa hovorilo, že to bolo dané paradoxne tým, že sa herci neznášali. Pravda je ale trochu iná. Bodieho prvé dni natáčania hral iný herec, Shawov dobrý kamarát. Producentovi sa ale práve kamarátska atmosféra nepáčila. nechcel mať akčnú komédiu, ale drsné špionážne krimi. A to docielil tak, že Shawovho kamoša vyrazil a najal Collinsa. To Shawa spočiatku mierne urážalo a znepokojovalo, keďže v tom čase bol už zavedeným (okrem iného divadelným) hercom, kým Collins bol len začínajúci fešák. Nakoniec si ale perfektne padli do noty a napriek tomu, čo sa o ich vzťahu popísalo neskôr, práveže medzi sebou mali nie že korektné, ale vyložene kamarátske vzťahy a ako som písal na začiatku, napokon neskončili preto, že by sa tak nenávideli, ale proste boli znechutení z toho, akú popularitu im seriál poskytol, že im znemožnil (?) hrať psychologicky náročnejšie kreácie a že sa stali obeťou svojich fanúšikov, ktorí v nich nevideli hercov, ani Collinsa so Shawom, ale Bodieho s Doyleom. (22.12.2004)