Past

Látka byla určitě nadprůměrná ale jakoby 93 minut na její zpracování nestačilo. Opět jsem se setkál s mými neoblíbenými neduhy životopisných (popřípadě historických) filmů. Rychlost, zmatenost, velké skoky v čase. Navíc je škoda že se takový příběh dočkal pouze levnějšího televizního zpracování bez větší dramatické šťavy. Potencionál byl určitě větší a nelze to zakrývat. Ale jsem rád že tento film vznikl, protože příběh paní Štěpníčkové mě rozhodně nenechal chladným a některé momenty byly stejně emotivní samy o sobě a hezky vykreslovaly krutost (ale i absurditu) celého komunistického režimu. A závěrečná pointa byla dost dobrá. Prostě televizní premča na večer, po které se šlo spát. Nic víc, nic míň. Ono taky moje televizní opáčko Veselých Velikonoc po dlouhé době minulou sobotu   taky teď jen tak něco nepřekoná (:D). Tak zase někdy příště. (17.02.2020)

Tohle měl být buď velkoryseji pojatý kinofilm, anebo minimálně dvoudílná televizní adaptace s větším prostorem pro vedlejší linky, které tady přišly tak trochu vniveč. Přesto film svůj účel splnil. Dobová atmosféra možná nepatří k těm nejlepším, ale hnusnou dobu se podařilo vystihnout i tak dostatečně věrně. Někdo tady psal, že z filmu čiší snaha natočit za každou cenu něco komunistického a uznávám, že to tak může působit, ale na druhou stranu si říkám, co by sem musel režisér vpašovat, aby chování těch sviní alespoň trochu ospravedlnil. A nic mě nenapadá. Takže ani v tomto ohledu nemám problém. Byli to parchanti a tak jsou tady po zásluze vykresleni. Co se herců týče, tak Zuzana Stivínová byla skvělá a i když typologicky Jiřině Štěpničkové vůbec neodpovídá, těžko by se hledal někdo lepší. No a její filmový syn v podání Adama Vojtka zahrál na svůj věk neskutečně, ale hanba ti Polesný, jestli jsi toho chudáka kluka opravdu rozbrečel. 75% (17.02.2020)

Kladně hodnotím nezaujatost snímku a velmi silný příběh (žena toužící po svobodě v osobním životě i v práci, pro mě srozumitelné a pochopitelné). Kdo zná naši historii, celkem lehce se zorientuje, kdo nezná, bude tápat, což asi není úplně ideální, podivný střih tomu vůbec nepomáhá. Zuzana Stivínová výborná, už párkrát mi zaklepala na topku.. (22.02.2020)

Nepoučili jsme se. Dál jsme zbabělí. Překrucujeme historii minimálně tím, že se zdráháme uvádět pravá jména těch, kteří tenkrát (před 70ti lety!!!) lidsky selhali. Past ale není jen odstrašujícím příkladem alibismu. Je to nedůstojná připomínka utrpení Jiřiny Štěpničkové. Někdo ho tam snad viděl? Deset let útrap se smrsklo na tři dotazy po místě pobytu jejího syna. Ve vězení přitom dostávala neskutečný kapky. Proč jsme to neměli vidět? Bez odvahy a s nekonečnou opatrností dobrej film udělat nelze. Vezměme si příklad z Poláků. Tohle škrabkání je k ničemu, pořádně do toho řízněte. A nebo se na to úplně vybodněte. (17.02.2020)

Herečka v pasti. Jiřina Štěpničková. Jméno, které dodnes vzbuzuje silné emoce. Tragický osud jedné z nejzářivějších hvězd českého divadla a filmu logicky přitahuje nejen publicisty a badatele, ale i novodobé filmaře. Jak by ne. Ovšem směr, jakým se vydal tým pod vedením režiséra Viktora Polesného příliš nepřekvapí. Možná je to tím, že sedět na dvou židlích (scénář a režie) se nevyplácí, snad je na vině i sporý podklad (Šárka Horáková-Maixnerová)... Buď jak buď, to, co nám tvůrci předložili, až nepochopitelně připomíná zpotvořenou Bohému, seriál, který před časem vzbudil negativní ohlasy napříč společenským spektrem a který se prostřednictvím nejrůznějších mystifikací (rozuměj uměleckých licencí) pokoušel zpřítomnit těžké protektorátní a poválečné časy. Ve filmu o Štěpničkové zaráží především jeho nekonzistentnost – jednotlivé záběry na sebe nenavazují, jsou volným sledem předem předvídaných schémat (útěk, výslechy, soud, vězení, návrat); nevzbuzují tedy téměř žádné pocity, dokonce ani tam, kde si o to příběh vysloveně říká (např. pobyt Štěpničkové ve vězení). Postavy jsou nahodilé, neživotné, mnohé (ty záporné) šustí papírem... V mizerném scénáři se bohužel vytrácí i jinak dobře uchopená role Zuzany Stivínové, která by za jiných okolností byla opravdu vynikající Štěpničkovou. Celkový dojem: zklamání. Horší byla snad už jen Renčova Baarová... a ano, zmiňovaná Bohéma. Tak snad příště bude (opravdu) líp. (16.02.2020)