Vidím tě

"I see you" je vlastně milým thrillerovým překvapením. Samotný film se dá rozdělit do tří žánrově naprosto odlišných pasáží, z nichž nejslabší je ta prostřední. Místy už se docela táhne, což zapříčinil fakt, že se snaží všechno až zbytečně detailně vysvětlit. Tady už má člověk dát 3 hvězdy, ale ono se to naštěstí zase rozjede. Několik překvapivých twistů příběh otočí zase úplně jinam a překvapivě se drží i logiky. Pár menších náhod tu je, ale nejedná se o nic zásadního. Ale dále o tom už asi nebudu mluvit. Pokud máte chuť na atmosférickou jednohubku s výbornou hudbou, pusťte se do toho. S potenciálem se totiž tvůrci vypořádali moc dobře. (05.02.2021)

Zo začiatku ma film vobec neoslovil. Bol nezáživný a nudný. Zásadný zlom prišiel v druhej polovici filmu, keď film odkrýval svoje karty a prišiel s dosť slušnými zvratmi. Lebo najprv je to akože cele jasné, ale je to len krásna habadura režiséra. Predvídateľný je v tom, že hned od začiatku som vedel, že za tým niesu paranormálne javy a to som veľmi rad, že som sa nemýlil. Ale zas pri zvratoch, nemáte šancu predvídať sceny, ktoré sú kľúčové pre tento film. Vyzeral celkom jednoducho, ale to rozhodne nebol a to hlavne v druhej polke filmu má najväčšiu silu. Kamera bola úžasná, tie pohľady z hora alebo zrýchlený presun sa vydarili.Ako som si na začiatku hovoril, že vidím to na maximálne 2*, tak na konci z toho bola skoro i 4*, nebyť, ale  nesympatickej a ani moc dobre hrajúcej Huntovej, tá teda zostarla. (14.12.2019)

Co naplat, že všechny střípky nakonec do sebe dokonale zapadnou a nám jsou známy motivace všech, skutečně všech postav, co naplat, že to má skvělou kameru, která v městečku u lesů a řeky s jezerem čaruje jako o život, když je to celé nudně postavené, včetně zvratu a totální změny ve vyprávění v 50. minutě, kdy vlastně prožíváme po druhé uvedení do děje s následným polopatickým a zdlouhavým vysvětlováním, jak co bylo a proč. A Helen Hunt jsem nepoznal, vypadá ve filmu jak seschlá, hnusná čarodějnice, a celou dobu jsem měl pocit, že je a bude posedlá, odpovídalo by to její svraštěné a stáhlé kůži u rtů i celkovému vzhledu. Ale jak říkám, scénář je sestaven dovedně, jen to ve výsledku včetně toho předělu strašně nudí a nezajímá, a ty postavy jsou mi ukradené. A vlastně poprvé se mi stalo, že jsem dokonce chvíli fandil úchylnému vrahovi, ak nesympatické jsou všechny postavy ve filmu. (31.12.2019)

Ve znamení neslyšně kuňkajících podomních "žabiček". Došlo sice k porušení nepsaného estetického pravidla prostřednictvím herečky Helen Hunt, na níž byla spáchána pomsta plastického chirurga, ovšem jednotlivé fáze, které film absolvoval, jsou zdatně vymyšlené a je radost pohledět, jak se postupně slijí v jeden soudržný celek, ze kterého se nesluší příliš prozrazovat. Uvítal bych však, kdyby se ještě odbourala roztahanost. Film nakousává choulostivé téma homosexuální pedofilie, zabloudíme tedy do dávné minulosti, kde je dvěma naivním chlapcům nabízen pamlsek, kterému neodolají, v současnosti už je ovšem k jejich únosům zvolen "sofistikovanější" způsob. Filmem se prolínají dvě linie - v domě zazobané tříčlenné rodiny se dějí podivné věci, režisér dokonce za tímto účelem buduje mysteriozní atmosféru, ale každý odtuší, jak to eskaluje, druhá linie sleduje kriminální pátrání po zmizelém chlapci. A hlavní předností je, že delší dobu se daří vyvolat dojem, že obě linie spolu pramálo souvisejí. Když už je těch záhad tak akorát, pustí se film do svých objasňovacích veletočů a na scénu vstupují další dvě (dosud tajemné) postavy, které dost zamotají s dějem, čeká se ještě na odhalení pedofila a zajímavá hra s nepředvídatelností postupně nabírá na vyvrcholení. Herecké obsazení čítá povědomá herecká jména. O žádné z postav se nedá přímo prohlásit, že je tou hlavní, dokonce i Helen Hunt (scénářem přisouzenou nevěru jsem jí při jejím nevábném vzhledu nevěřil) se nadlouho vytratí ze scény, takže Jon Tenney, Judah Lewis, Owen Teague nebo Libe Barer, kteří nastoupí po ní, si nemohou stěžovat, že by jim byl upřen herecký prostor. Režisér Adam Randall a scenárista Devon Graye přinesli osvěžující systematický vítr do stereotypního bujení v oblasti thrillerů s hororovým nádechem, takže o překvapivé postupy není nouze a celkově to má decentně inteligentní tendence. 8/10 (17.01.2020)

Koukám, že nejsem jedinej, koho tu nejvíc děsila Helen Hunt. Samotný film je sice fest překombinovaný, čemuž zas až tak neodpovídá výsledná ne až tak komplexní zápletka, ale plusové body to u mě má za nepředvídatelnost a postupné twistoidní odhalování pravdy. Film si tím pěkně udržuje pozornost až do konce, i když se mi na některých místech scénář zdál přitažený za vlasy a ne po všech směrech úplně dotažený (některé postavy nemají až tak důležitou úlohu). (18.11.2023)