Slzy slunce

Bombastickej válečňák s výbornou hudbou, vybroušenou akcí a také herci. Obzvlášť k celé jednotce jsem si během dvou hodin vytvořil takovej menší citovej vztah a když postupně začali umírat, bylo mi jich fakt líto. A závěrečná zhruba půlhodinka v doprovodu hudby od Hanse Zimmera je nezapomenutelnej zážitek! (01.07.2011)

Kinoverze - Tím, co snímku nejvíce ublížilo, je nedotažený scénář. Především charaktery hlavních hrdinů jsou dost osekané a stejně tak dialogy by chtělo vypilovat. Zpočátku se sice malinko příběh táhne, ale vše pomine s čistkou vesnice. Od té scény už snímek nabírá zběsilé tempo, které vrcholí závěrečnou řežbou, jež patří k těm nejlepším ve válečném žánru vůbec. Někomu může sice vadit patriotismus, ale když si uvědomíme, v jaké se postavy nacházejí situaci, je jejich jednání naprosto pochopitelné (navíc se tu nikde nepropaguje americká vlajka – vlastně naopak, takže výkřiky o typickém amerikanismu jsou trochu mimo). Sečteno a podtrženo, dobrý práce kamery, vynikající hudba Hanse Zimmera, sympatické obsazení rolí a strhující závěr (škoda té stupidní tečky) dělají ze Slz slunce nejlepší válečný film od Černý jestřáb sestřelen. 70% Director's cut - Změny jsou a podstatné, na více akce ale rovnou zapomeňte. Hlavní úpravy jsou ve vykreslení nastalé politické situace. Zatímco původní film si vystačí s pár záběry „z ručních kamer“, Director's cut se vydává přímo do centra politického dění, takže je tu několik porad a především pak úplně nový úvod, který ukazuje popravení královské rodiny. Ve filmu tak mnohem lépe vyzní celý konflikt, nemluvě o tom, že je akce v džungli oněmi scénami výborně rámována. 85% (10.03.2003)

Z válečných filmů, které jsem v poslední době viděl je tenhle jako celek výrazně lepší než "Údolí stínů" a druhá polovina jenom o trošku horší než "Black Hawk Down". Relativně pomalý rozjezd je vyvážen velmi dobrou a někdy dost drsnou druhou půlkou se strhujícím závěrem. Jelikož mi patos v amerických filmech až tolik nevadí (když se to nepřežene), tak jsem byl spokojen (tak na 70%). Dokonce i konec jsem skousnul :) (04.11.2003)

Troufám si tvrdit, že to je jeden z nejnudnějších "velkých" válečných filmů. Bruce Willis je zde strohý jako nikdy předtím a už mu ani nebudete věřit jeho drsňácký výraz. Celý film vidíte jak Bruce a jeho "parta" vede skupinu lidí skrz džungli a čas od času se zastaví nebo utáboří a poté jdou dál. To sledujete takřka celý film. A když už na konci filmu přijde očekávaná akce je udělaná neuvěřitelně špatně a divákovi je úplně jedno kdo umře a kdo přežije. Největší plus filmu je jako vždy výborná hudba Hanse Zimmera. (22.05.2007)

Vlastně ani nevím, proč jsem byl na tenhle kousek kdysi docela naštvaný. Napodruhé bylo leccos jinak, ač.. Mám sice rád Bruce Willise, který je bezesporu největším kladem celého filmu, ale jinak se před námi odehrává jen rutinně odvedená práce tolikrát viděného. Nevím proč, protože když vypustíme prostinký děj (včetně polopatických dialogů) o neuposlechnutí jednoho rozkazu (a projevu zkoušky charakteru v ryzím americkém kabátě), tak vše relativně obstojně fungovalo – atraktivní prostředí nigerijského deštného pralesa, řemeslně zvládnuté akční sekvence, drsní hoši záchranné jednotky – a válečná agitka plná halasných humanistických gest nakonec není až tak laciná!! Jenže Fuqua není Oliver Stone, příběh je schematický, napětí hodně schází. Prostor dostává jen poručík Willis, robustní a málomluvný, který pronáší zatraceně pravdivou větu („Bůh už Afriku opustil“) a doktorka Monicy Bellucci, které vyděšený výraz sluší i přesto, že takřka nemá co hrát!! Ostatní jsou jen figurkami v nedotaženém válečném thrilleru, ale pojďme znovu na začátek komentáře: možná je to paradoxní, ale rád jsem se k němu vrátil. (19.04.2006)