Bratrstvo neohrožených

1. díl Celkem se mi to i líbilo (jako když jíte salát nebo syrovej špenát, ani chutná ani není odporný, spíš prostě bez chuti), ale bohužel je to až příliš zdlouhavý (tou nudnou způsobou), postavy jsou až příliš schematický (tvrdej neschopnej sdírač velitel, výtečnej a schopnej jeho zástupce), z jejich výcviku se tam vlasně ukáže pár pobíhání po kopcích, několik seskoků z letadla nebo trenažeru a chvilka střílení. Jinak je to spíš skoro patetický a kdyby tam už bojovali, z patosu by to nevyšlo vůbec. Postavy kromě dvou výše zmíněných (nefanděme si, ani ti nejsou kdoví co) jsou zatím jak drak ve větru, papírový a plochý. A příběh je stokrát ohraný klišé, který si vyprávějí všichni vojáci nejen základní služby. Docela se rozmýšlím, jestli se budu dívat vůbec dál. (5.4.06) 2. Díl No, sice je to trošku zábavnější jak první díl (hlavně proto, že už vyšli do akce), ale pořád mi to přišlo jak epizoda ze seriálu 24 hodin. Zdlouhavý a nezáživný a triky na mě přímo řvaly Počítač! Jen by mě ještě zajímalo, jak mohla být ta operace považována za výtečnou a dodnes se o ní učí ve Westpointu. Asi jsem něco neviděl, nebo mi něco tvůrci zamlčeli, ale mně to nijak skvěle nepřipadlo. Běhat před kulkama těžkýho kulometu lze totiž vážně jen ve filmu. Ještě jsem se pořád nerozhodl, jestli se na to dodívám. Pokud se nerozhodnu ani při čtvrtým dílu, vykašlu se na to. (12.4.06) 3. Díl Třetí díl mě opět nepřesvědčil, že by to byl "nejlepší" nebo "výtečný" seriál. Tentokrát jsem si všímal hlavně té podivné nerovnoměrnosti v rozložení děje. Vím, že takhle by to možná mohlo být ve skutečnosti (ve 2. sv. v. jsem nebyl, takže fakt nevím), ale do seriálu se to podle mě nehodí. Jednu chvíli jsem se prostě strašlivě nudil blábolama alá ruská polívková opera a v další chvíli mě akčnost přitlačila do sedadla spolucestujícího třemi Gé. Ani ta akce se mi nezdála. Hodně mi připomínala východoněmecký indiánky: nepřítel pořád střílí, naši pořád umírají a padají z "koní" a pořád jich je tam jak much. Co se týká děje, nic moc se tam vlastně nestalo. Jeden dostal válečnou psychózu a než se z toho dostal, dostal to. I patosu je tam hodně viz. závěrečná scéna s tím psychotikem i závěr sám. (30.4.06) jindy Viděl jsem ještě čtyřku a pak sedmičku o tom románku s nemocniční sestrou. Jenže ani ty mě nepřesvědčily o kvalitách. Bojové sekvence jsou celkem zajímavý, hyperrealismus je nerealistický a nevyváženost mezi akcí a nudou čím dál víc nevyvážená. Jestli toto je nejlepší seriál všech dob, pak bych hodně rád viděl ten nejhorší (jen tak mimochodem, do sekce seriál nepočítám telenovely jakýhokoliv původu). Jindy Druhé opakování na Nově jenom potvrdilo "oblíbenost" tohoto výtvoru mezi lidmi, jak jsem ji avizoval dříve. Promítání někdy kolem jedné hodiny v noci od pondělí do čtvrtka ukazuje, že tento "šperk" neměl sledovanost ani poprvé, kdy jej též postupně přeřazovali do méně populárních nočních hodin. (05.04.2006)

Fantastická práce! Tvůrci vzali to nejlepší z vojína Ryana (naturalistické a technicky brilantní zobrazení války), odbourali nechutný vlastenecký patos a soustředili svůj seriál kolem uvěřitelných postav z masa a kostí, které chybují a chovají se jako skuteční lidé. Narativní koncept, kdy se každý díl soustřeďuje na odlišný úhel pohledu a věnuje pozornost odlišným postavám, je zpočátku matoucí, ale jakmile si člověk navykne na několik klíčových tváří, začne být "Bratrstvo" vskutku návykovou záležitostí. Obraz války je tu patřičně drsný, bezprostřední a vskutku brilantně přenesený skrz oko kamery do divákova mozku. Perfekcionismus kamery i režie je udivující, a i když jsme většinu fintiček viděli už ve Spielbergově válečné pohádce, teprve v Bratrstvu působí skutečně bezprostředně. Výborná je i majestátní hudba Michaela Kamena a samozřejmě maximální uznání si zaslouží scénáristé, kteří dokázali zdánlivě nesourodé válečné obrazy poslepovat do naprosto soudržného celku a vytvořit navíc potenciál pro filmové obrazy tak mocné, jako je například miniaturní lovestory medika a francouzské sestřičky v Bastogne. Bratrstvo není jen spektakulárním zážitkem, je to zároveň vrcholně působivý portrét válečného utrpení a všedního heroismu... (23.05.2006)

Válečný seriál co hravě strčí do kapsy lecjaký válečný film. První výcvikové díly mne až tak nebavily, snad proto, že o tom něco vím a film mi nedal nic nového. Od okamžiku kdy se však první Dakoty dostanou do palby flaku nad LZ, jsem přestal dýchat a jen zíral. Takto zpracované boje jsem ještě neviděl a smekám. Kamera je naprosto dokonalá, stejně tak všechny reálie. Dodnes si vybavuji mráz Ardenských lesů, který mnou při sledování třásl. Dnešní poslední žijící veteráni ze 101. Airborne vysoce ocenili tuto poctu jakou jim vysekl tým režisérů a herců. (23.01.2011)

V první řadě pocta hrdinům padlým i přeživším. Zároveň to má blíže k dokumentu než návykovému seriálu. Většinu postav si divák podle jmen za celou dobu nezapamatuje. Vrcholem je předposlední díl, který je sice bez kulervoucí akce, ale za to plný emocí a otázek bez odpovědí. Winters i Nixon z toho vyšli jako neskuteční frajeři. (04.02.2016)

Minisérie je nejpozoruhodnější nikoliv v případech, ve kterých se spoléhá na úspěch Spielbergova a Hanksova válečného melodramatu, ale v momentech či celkové koncepci, kdy se od svého nepopiratelného inspiračního zdroje odklání. ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA proti sobě velmi poučeně stavělo dvě různé poetiky (vyprávění jako střižené z klasického hollywoodského filmu z dob druhé světové či krátce po ní, ovšem styl svou autenticitou přejímající spíše postupy dokumentů z místa dění). Oproti tomu BRATRSTVO NEOHROŽENÝCH nemá jako svůj hlavní a zastřešující rámec fikční díla o skutečné události (válečná melodramata z dob válečné propagandy, která je ve významové rovině podrývána), ale samu skutečnou událost, jejíž autentičnosti prezentované v úvodních slovech pamětníků se snaží co nejvíc přiblížit. Důmyslně tak ospravedlňuje svůj sklon k sentimentu a patosu, ačkoliv tlumenému, a navzdory relativizujícím momentům je oslavou hrdinství vojáků jako jednoho semknutého týmu. Postavení desetidílného seriálu v historii fikční televize a zhodnocení jeho rychle rozprodaného Blu-ray vydání se podrobněji věnuji v recenzi. (16.06.2014)