Bratrstvo neohrožených

Vskutku mistrovské dílo, velmi věrohodně a naturalisticky popisující každičký aspekt v životě "bratrů ve zbroji" tváří v tvář svým nepřátelům. Bitevní scény jsou bez výjimky vizuálně i zvukově dech beroucí, zatímco všechny scény, v nichž zůstává hlaveň pušky skloněná, naprosto ohromí svou emocionální autenticitou a přirozeností, z níž vyloženě mrazí. Při představě války jsem vždy trnul hrůzou, jak bych v ní zahynul bolestivou smrtí uprostřed špíny a krve, po zkušenosti s tímto seriálem bych se naopak obával, že ji přežiju ve fyzickém, nikoli však duševním zdraví. Tohle je totiž pravá tvář války. 100% (24.12.2014)

1. díl Celkem se mi to i líbilo (jako když jíte salát nebo syrovej špenát, ani chutná ani není odporný, spíš prostě bez chuti), ale bohužel je to až příliš zdlouhavý (tou nudnou způsobou), postavy jsou až příliš schematický (tvrdej neschopnej sdírač velitel, výtečnej a schopnej jeho zástupce), z jejich výcviku se tam vlasně ukáže pár pobíhání po kopcích, několik seskoků z letadla nebo trenažeru a chvilka střílení. Jinak je to spíš skoro patetický a kdyby tam už bojovali, z patosu by to nevyšlo vůbec. Postavy kromě dvou výše zmíněných (nefanděme si, ani ti nejsou kdoví co) jsou zatím jak drak ve větru, papírový a plochý. A příběh je stokrát ohraný klišé, který si vyprávějí všichni vojáci nejen základní služby. Docela se rozmýšlím, jestli se budu dívat vůbec dál. (5.4.06) 2. Díl No, sice je to trošku zábavnější jak první díl (hlavně proto, že už vyšli do akce), ale pořád mi to přišlo jak epizoda ze seriálu 24 hodin. Zdlouhavý a nezáživný a triky na mě přímo řvaly Počítač! Jen by mě ještě zajímalo, jak mohla být ta operace považována za výtečnou a dodnes se o ní učí ve Westpointu. Asi jsem něco neviděl, nebo mi něco tvůrci zamlčeli, ale mně to nijak skvěle nepřipadlo. Běhat před kulkama těžkýho kulometu lze totiž vážně jen ve filmu. Ještě jsem se pořád nerozhodl, jestli se na to dodívám. Pokud se nerozhodnu ani při čtvrtým dílu, vykašlu se na to. (12.4.06) 3. Díl Třetí díl mě opět nepřesvědčil, že by to byl "nejlepší" nebo "výtečný" seriál. Tentokrát jsem si všímal hlavně té podivné nerovnoměrnosti v rozložení děje. Vím, že takhle by to možná mohlo být ve skutečnosti (ve 2. sv. v. jsem nebyl, takže fakt nevím), ale do seriálu se to podle mě nehodí. Jednu chvíli jsem se prostě strašlivě nudil blábolama alá ruská polívková opera a v další chvíli mě akčnost přitlačila do sedadla spolucestujícího třemi Gé. Ani ta akce se mi nezdála. Hodně mi připomínala východoněmecký indiánky: nepřítel pořád střílí, naši pořád umírají a padají z "koní" a pořád jich je tam jak much. Co se týká děje, nic moc se tam vlastně nestalo. Jeden dostal válečnou psychózu a než se z toho dostal, dostal to. I patosu je tam hodně viz. závěrečná scéna s tím psychotikem i závěr sám. (30.4.06) jindy Viděl jsem ještě čtyřku a pak sedmičku o tom románku s nemocniční sestrou. Jenže ani ty mě nepřesvědčily o kvalitách. Bojové sekvence jsou celkem zajímavý, hyperrealismus je nerealistický a nevyváženost mezi akcí a nudou čím dál víc nevyvážená. Jestli toto je nejlepší seriál všech dob, pak bych hodně rád viděl ten nejhorší (jen tak mimochodem, do sekce seriál nepočítám telenovely jakýhokoliv původu). Jindy Druhé opakování na Nově jenom potvrdilo "oblíbenost" tohoto výtvoru mezi lidmi, jak jsem ji avizoval dříve. Promítání někdy kolem jedné hodiny v noci od pondělí do čtvrtka ukazuje, že tento "šperk" neměl sledovanost ani poprvé, kdy jej též postupně přeřazovali do méně populárních nočních hodin. (05.04.2006)

Masterpiece! I po dvaceti letech. Když měl seriál premiéru, Medal of Honor spolu s Call of Duty byli na denním hráčském menu, vylodění v Normandii z Ryana jsme na omleté VHS sjížděli v internátní klubovně do zblbnutí, takže svérázného docenění došlo Band of Brothers naprosto bezezbytku. Jenže dvě dekády utekly, člověk trochu nabere zkušenosti, něco nakouká, válku má díky mediálním pokrytí v mobilu vlastně online a najednou ten desetihodinový kolos vnímá úplně jinak. Ten nesmyslný masakr v Ardenách už není tak cool, rozervaná těla jakbysmet. Najednou je zde deset minipříběhů o jednom obrovském odhodlání, o opravdových „ordinary men“, kteří šli dělat „extraordinary things“, který přesně stojí na hraně oslavné ódy a prostého armádního patosu, přičemž nikdy nesklouzne ke kýči, ani líbivému podbízení. HBO vysolilo na svou dobu extravagantní rozpočet, který tvůrci napumpovali do skvostné výpravy i početného komparzu, jemuž bláto i sníh zalézají za nehty. Ty drobné záchvaty lidskosti (medikova anabáze za mě vládne) pak jenom stvrzují sílu vyprávění. Žánrový benchmark a seriálový etalon, který i nadále v mnohém vládne a většinu konkurence nechává dalece za sebou. (30.01.2024)

Dlouho jsem měl ze seriálu obavu a záměrně jsem se mu vyhýbal hned z několika důvodů: 1) vysoké hodnocení, které mě spíše odrazovalo 2) neustálé srovnávání se Zachraňte vojína Ryana, jehož závěrečný patos sráží kvality celého díla zbytečně dolů, 3) obecné nadhodnocování válečných filmů/seriálů, zejména z II. světové války, 4) velmi nízké hodnocení některých mých oblíbených uživatelů (i odpad! se objevil), 5) téměř neustále přítomný americký patriotismus a nekonečně recyklovaná klišé. Důvodů je samozřejmě více, ale tohle jsou ty hlavní. Obavy se naštěstí z velké části nenaplnily. Bratrstvo neohrožených pracuje na podobném konceptu jako Zachraňte vojína Ryana, kdy každý díl (v Ryanovi celý film) začíná vzpomínkami (poslední část je vzpomínkami uzavřena) skutečných válečných veteránů a končí vysvětlovací titulkovou sekvencí k dané události/problematice. Seriál tak narozdíl od Zachraňte vojína Ryana získává punc jisté dokumentárnosti a reálnosti. Jména veteránů jsou přitom odkryta až v úplném závěru seriálu, divák tedy od úplného počátku neví, jestli jsou vyprávějící hrdinové právě z roty E 506. pluku 101. vzdušné výsadkové divize, o které celý seriál je, nebo z úplně jiného oddílu. I přes fakt, že je Bratrstvo neohrožených natočeno na základě skutečných událostí, nevyhnulo se mnohým klišé. Při poslechu sugestivních výpovědí jednotlivých veteránů, které časem sice mohou být trochu zkreslené, ale zjistíte, že podstata všech podobných "otřepaných frází" musí být nutně pravdivá a události se i přes svou určitou pokřivenost takhle nějak udály, ať už jde o celé operace jako vylodění v Normandii, Market Garden, bitvu v Ardenách nebo o konkrétní útoky americké armády resp. roty E (zničení německých děl na statku Brecourt) či události jiné (především v dechberoucí 9. díl Why We Fight). (15.01.2011)

Viděl jsem na poli válečných filmů hodně a ač valná většina z nich byla fakt kvalitní .Toto dílko je fakt všechny překonalo. To že to produkovalo HBO jenom dokazuje , že to skutečně není TV. Filmová serie , mapující velmi brilatním způsobem všechny zásadní události od začátku tažení spojenců až po jeho konec, který je proložen i minipřeběhy je naprosto strhující.Hudba zde jen podtrhuje onu výjimečnost.Každý díl mě dostal jinak, ale devatý ve mě vyvolal něco co se dá fakt těžko popsat.Tato miniserie byla skutečně natočena z úctou k "obyčejným" hrdinům války. Stejnou úctu já mám ovšem i filmařům tohoto díla. (05.07.2006)