Bratrstvo neohrožených

Skutečně skvělý seriál, který svým rozmachem skoro ani nepatří na televizní obrazovky. Přesto ho tam budete opětovně rádi hledat, o to se vsadím. Příběh roty E, kterou sledujeme od výcviku až do konce války, se může směle řadit do zlatého fondu válečného filmu. Je velmi realisticky natočený, syrový, drsný a přitom (což u americké produkce dvakrát potěší) není patetický, zbytečně patriotický a slzopudný. Hlavní trumf "Bratrstva neohrožených" nespočívá v brilantně natočených bojových akcích, jeho hlavní síla je jinde - v čase, kdy vlastní boj neprobíhá a na povrch vyplouvají příběhy jednotlivých vojáků; v čase, kdy se tuží válkou zformovaná přátelství...Hnacím motorem každého výjimečného díla je nějaké poselství, které vysílá ke svým divákům. I v tomto bodě "Band of Brothers" funguje bezchybně, navíc v několika rovinách - klade otázky o hrdinství, utrpení, povinnosti, přátelství, o údělu vojáka a válce samotné. Pro mě je (i když od reality jistojistě stále hodně vzdáleným) důkazem absurdity a nepochopitelné krutosti jakéhokoliv válečného konfliktu. Což není rozhodně málo...Stačí vzpomenout na devátou epizodu se symbolickým názvem "Why We Fight", která se v mém osobním žebříčku zařadila mezi klenoty televizní tvorby. (29.06.2006)

Tak tomuhle se říká kvalitní, takřka ohromujcí a odzbrojující filmařina, která za těch cca 125 mil. dolarů opravdu stála. Anebo také propracovanější a ještě lepší verze Saving Private Ryan, jak chcete. Band of Brothers jsem sjel za 2 dny, mít víc času, zvládl bych to i za 1, čímž chci říct, že je tento seriál vysoce nakažlivý a divák ho hltá jedním dechem (možná kromě poslední víceméně "rozlučkové" epizody). Jinak jde o ultimátní válečnou podívanou, ozvláštněnou výpověďmi veteránů a doprovázenou skvělým soundtrackem z dílny Michaela Kamena. Ze začátku jsem měl trochu problém najít si nějaké oblíbence, kterému bych více fandil, zvlášt když David Schwimmer byl bohužel v záporné roli. Ale časem mi padli do oka Winters, Randleman, Malarkey a vůbec celou tu partu z Easy Company jsem si postupem času oblíbil. A pak to zjištění na konci seriálu...to stálo zato. Jinak všechny díly si byly co do kvality podobné, akorát 9. díl byl výjimečný a hodnotím ho ze všech epizod nejvýš. (22.06.2011)

V první řadě pocta hrdinům padlým i přeživším. Zároveň to má blíže k dokumentu než návykovému seriálu. Většinu postav si divák podle jmen za celou dobu nezapamatuje. Vrcholem je předposlední díl, který je sice bez kulervoucí akce, ale za to plný emocí a otázek bez odpovědí. Winters i Nixon z toho vyšli jako neskuteční frajeři. (04.02.2016)

Minisérie je nejpozoruhodnější nikoliv v případech, ve kterých se spoléhá na úspěch Spielbergova a Hanksova válečného melodramatu, ale v momentech či celkové koncepci, kdy se od svého nepopiratelného inspiračního zdroje odklání. ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA proti sobě velmi poučeně stavělo dvě různé poetiky (vyprávění jako střižené z klasického hollywoodského filmu z dob druhé světové či krátce po ní, ovšem styl svou autenticitou přejímající spíše postupy dokumentů z místa dění). Oproti tomu BRATRSTVO NEOHROŽENÝCH nemá jako svůj hlavní a zastřešující rámec fikční díla o skutečné události (válečná melodramata z dob válečné propagandy, která je ve významové rovině podrývána), ale samu skutečnou událost, jejíž autentičnosti prezentované v úvodních slovech pamětníků se snaží co nejvíc přiblížit. Důmyslně tak ospravedlňuje svůj sklon k sentimentu a patosu, ačkoliv tlumenému, a navzdory relativizujícím momentům je oslavou hrdinství vojáků jako jednoho semknutého týmu. Postavení desetidílného seriálu v historii fikční televize a zhodnocení jeho rychle rozprodaného Blu-ray vydání se podrobněji věnuji v recenzi. (16.06.2014)

Sakra, tady někoho napadlo natočit válečný seriál bez patosu a patriotismu a taky to podle toho dopadlo. Bratrstvo neohrožených je prezentováno jako dokonalé dokudrama, které se drží reálných osnov s minimem vymyšlených odboček. Jenže k čemu tohle divákovi je? Já nechci dokonalý náhled do válečných řad, ale zábavu nebo alespoň nějaký chytrý snímek se zajímavou a hlavně poutavou zápletkou. No jasně, je to moje chyba, že osud vojáků ve válce je mi ukradený. Nechci to říkat takhle drsně, ale já jsem prostě vyrostl bez válek a ačkolik k nim nějaký vztah mám (druhou světovou jsem fascinován), je třeba aby byli režiséři a autoří tohoto díla schopni vytvořit mezi mnou a hrdiny nějaké pouto. Není totiž dobré, když si ani po posledním díle nedokážu k hrdinům přiřadit obličeje. Někdo tu možná bude polemizovat o mé inteligenci, ale já to prostě jednoduše svedu na tvůrce, neboť jiným se podařilo obeznámit mne s hrdiny ihned. No dobře, tak to jsem dokritizoval, teď by to chtělo i chválu, neboť si jej tento jedinečný seriál opravdu zasluhuje. První díl se mi opravdu líbil, byl sice trochu zdlouhavý, ale tenkrát mi to ještě nevadilo. Vlastně i dobrý byl fajn, jenže pak to někde začalo drhnout. O citech k hlavním hrdinům jsem již informoval, takže jen krátce řeknu, že jsem díky tomu nemohl zaznamenávat žádné emoce, ba ani napětí. Což rozhodně nevede ke 100% úspěchu. No dobře řeknete si, chce to sledovat i jiné věci. Scény z války jsou naprosto bezchybné, snímání, hudební podbarvení to všechno tu funguje parádně, jenže k čemu se kochat kabátkem, když nitro zůstává utajeno. Bohužel je to tak, Bratrstvo neohrožených soudím jako seriál, který je sice precizně odvedenou prací a je dokonalý napohled, ale v němž sehlává hlavní složka, zpětná interakce s divákem. 60% (25.08.2006)