Bony a klid

Autentická vzpomínka na specifické údobí našich dějin. Zvláštní, zajímavé, bizarní údobí. Významné svědectví a přiblížení časů veksláků, bonů a tuzexových džín pro mladší generace. A přestože má film nemálo vad na kráse, hodně si ho cením. To nekonečné „Relax, don’t do it when you want to go to it...“ mi zní v hlavě pokaždé, když někde zaslechnu zmínku o Skamenem, Potměšilovi a tomhle filmu. Nebo také o Jonákovi. (20.05.2014)

V 80. letech se jednalo o naprosto převratný film. Příběh ze zákulisí veksláků, o nichž všichni věděli, ale režim na ně byl většinou krátký. Je vidět, že na svou dobu měli tihle hoši mírně řečeno nadstandartní příjmy a žili si jako prasata v žitě. Koneckonců, jejich tehdejší příjmy by je asi uživily i dneska. (23.07.2002)

Neskutečně našlapanej biják. Castingu filmu uděluju jedničku s hvězdičkou, především Pepa Nedorost je jednoznačnej hereckej vekslák. Úplně si představuju jak jde po skončení natáční za Olmerem a říká "nechceš bony, vole". Film díky kameře působí realisticky a díky hudbě má v sobě sex apeal jak hrom. Ani se mě nechce věřit, že Vítek Olmer uměl dřív točit i sex, ať už obraběčku zezadu (záběr na stíny ) nebo klasickou lízačku (sklo + zoom obličeje ženy ) . Dialogy jsou taky jedná velká paráda. Vzpomínám si, že jsem znal jednoho veksláka dělal nám jako dětem výchovnýho poradce na škole v přírodě. Měl úplně stejnou džínovou bundu jako Richard a ten slovník, no ten byl pekelnej, prachy z něj tekly a historek co nám jako dětem vyprávěl sme se nemohly nažrat. Atmosféra filmu je nehynoucí, vždycky si vybavím jak jsem jako fagan v tuzu na míráku dostával švýcraskou čokoládu a možná jsme se viděli u tuzu na pankráci i s kolegou dobytkem. Fakt je úplně buřt, že podstata tohoto filmu je už dávno v hrobečku, pořád funguje naprosto skvěle, hlavně pro ty, kdo ve svým životě na vlastní uši slyšeli "nechceš bony, vole." (27.05.2014)

Film jsem si od posledního shlédnutí vcelku dobře pamatoval, potěšilo mě, že na mě pořád ještě funguje a že si zachoval svoji atmosféru. Znovu jsem se tedy dobře bavil a jednu hvězdičku jsem sundal jen kvůli hudbě. Tvůrci si skladbu Relax zjevně vybrali ke scénám s veksláky a evidentně jim nedošlo, že se veksláci vyskytují skoro v každé scéně. Jako výplach mozku to bylo ovšem dokonalé, pochopil jsem, jak drsné musí být mučení spánkovou deprivací za pomoci hlasité hudby. Pokud Ondřej Soukup hudbu i stříhal, pak mu gratuluji... (28.04.2020)

Legračně polopatický film, který je asi tak zajímavý a nápaditý, jako ty dvě písničky, co v něm hrají pořád a pořád A POŘÁD dokola. Jestli to nechtěně vystihuje svojí dobu, jak se o těchhle nesmyslech z konce osmdesátek a začátku devadesátek říká? To nevím, ale dost o tom pochybuju, na to je Bony a klid až příliš odtržený od nějakého kontextu. (20.05.2014)